Endemičtí rohatci ze ztraceného kontinentu

…aneb Kosmoceratops a Utahceratops se představují

Rok 2010 by se dal v rámci výzkumu neptačích dinosaurů bezpochyby označit za „rok rohatých dinosaurů“. Letos bylo totiž jen do této chvíle popsáno již neuvěřitelných 12 nových rodů těchto ptakopánvých čtvernožců! A to ještě není kalendářní rok u konce. Posledními dvěma přírůstky jsou přitom velmi zajímaví a poněkud bizarní ceratopsidi, žijící v období pozdního kampánu (svrchní křída; asi před 76,4 – 75,5 miliony let) na území dnešního Utahu. Uloženiny souvrství Kaiparowitz na území přírodní rezervace Grand Staircase-Escalante National Monument již předtím vydaly fosílie zhruba 16 druhů neptačích dinosaurů, žijících zde v křídovém období. Oba rohatí dinosauři byli obyvateli skutečného „ztraceného světa“, kterým byl ve svrchní křídě subkontinent Laramidia. Ta představovala jakousi relativně úzkou pevninskou „nudli“, oddělenou od zbytku severoamerického kontinentu mělkým mořem Western Interior Seaway. Zde žijící ceratopsidi byli izolovanými a samostatně se vyvíjejícími formami dinosauří megafauny.

———

Rekonstrukce hlavy utahceratopse, jednoho z dvou nově popsaných pradávných obyvatel Utahu. Tito ceratopsidi žili na území někdejšího „ztraceného kontinentu“ Laramidie v době před 76-75 miliony let. Lebka dosahovala délky kolem 2,3 metru. Ilustrace: Lukas Panzarin (převzato z http://palaeoblog.blogspot.com/2010/09/utahceratops-kosmoceratops.html)
 

 ———

Prvním z nově popsaných ceratopsidů je Kosmoceratops richardsoni (rodové jméno nemá nic slopečného s vesmírem, jak by se mohlo zdát, znamená „zdobená rohatá tvář“). Druhové jméno je pak poctou amatérskému sběrateli fosílií Scottu Richardsonovi, který dvě lebky tohoto dinosaura objevil. Kosmoceratops dosahoval délky zhruba kolem pěti metrů a měl tělesnou konstituci mohutného nosorožce. Jeho fantasticky vypadající nadočnicové rohy směřovaly do stran a byly poměrně malé (alespoň v porovnání s populárním triceratopsem). Zajímavé jsou pak zvláště menší rohy na vrcholku límce, které jsou otočeny dopředu a vytvářejí jakousi kostěnou „ofinu“. Celkově měl tento ceratopsid 15 výrazných rohů na lebce a límci, což z něj činí zřejmě nejvíce „ornamentovaného“ zástupce své skupiny (odtud je také odvozen jeho název).

Druhým rohatým dinosaurem je snad ještě zajímavější Utahceratops gettyi („rohatá tvář z Utahu“, druhové jméno je rovněž poctou objeviteli, Mikeovi Gettymu z Utah Museum of Natural History). Utahceratops byl poněkud větší než kosmoceratops, jen jeho lebka měří na délku 2,3 metru (což ho řadí mezi dinosaury s vůbec nejdelší lebkou, rekordní hodnotou je však 3,2 metru u torosaura – triceratopse). Celková délka těla se vzhledem k proporcionálně krátkému ocasu pohybovala zhruba kolem 6 metrů. Lebka je zajímavá velmi krátkými a tupými nadočnicovými rohy, směřujícími do stran. Je jisté, že tyto excesivní struktury se uplatnily při vnitrodruhové signalizaci a snad i při zápasech mezi samci ve stádech. Nové objevy jsou také zarážející svojí kompletností a výborným stavem zachování.

Třetím nově popsaným dinosaurem byl ještě Vagaceratops irvinensis, žijící podstatně severněji – v kanadské Albertě – rovněž asi před 75 miliony let (souvrství Dinosaur Park). Tento ceratopsid však není na rozdíl od předchozích úplným nováčkem, již v roce 2001 byl popsán ještě jako Chasmosaurus irvinensis. Všechny tři rody značně zpřesňují naše povědomí o distribuci chasmosaurinních ceratopsidů na západě Severní Ameriky v době před 75 miliony let. Jak se zdá, existovala zde jakási dvě centra evolučního vývoje této skupiny, jedna severní (rody Chasmosaurus, Mojoceratops a Vagaceratops) a druhá jižní (rody Utahceratops, Kosmoceratops a Pentaceratops). Autoři studie analyzovali rozmístění těchto taxonů v prostoru a čase a dospěli k závěru, že zhruba před 77 miliony let musela obě populace oddělit jakási geografická nebo biologická překážka, která zapříčinila jejich separátní evoluci. Tato bariéra pak mizí asi před 75,7 miliony let. Není jisté, o jakou překážku mohlo jít, ve hře je například jakési neidentifikované vyšší pohoří nebo periodicky zaplavované příbřežní sníženiny. Je zřejmé, že „ztracený kontinent“ v podobě svrchnokřídové Laramidie ještě bude mít vědeckému světu co nabídnout…

———

Odkazy:

Sampson, S., Loewen, M., Farke, A., Roberts, E., Forster, C., Smith, J., & Titus, A. (2010). New Horned Dinosaurs from Utah Provide Evidence for Intracontinental Dinosaur Endemism PLoS ONE, 5(9) DOI: 10.1371/journal.pone.0012292

http://www.eurekalert.org/pub_releases/2010-09/uou-ahd091710.php

http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2010/09/22/new-horned-dinosaurs-from-americas-lost-continent/

http://news.nationalgeographic.com/news/2010/09/100922-new-species-dinosaurs-horned-utah-fossils-science/

———

Leave a Comment

Filed under Ptakopánví dinosauři

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *