Tyranosauří gravidita potvrzena

…a to i bez ultrazvuku

Příběh jednoho z nejslavnějších exemplářů tyranosaura, ROM 1125 neboli B-rexe (o němž byla řeč v samostatném příspěvku na tomto blogu) má svoje zajímavé pokračování. Vzhledem k mnoha rojícím se proti-studiím a pokusům o vyvrácení předchozích výsledků Mary Higby Schweitzerové a jejích kolegů přichází nyní autorka s dalším z několika argumentů ve prospěch svých dřívějších zjištění. Zopakujme si ale celý příběh pěkně od začátku. Zmíněného tyranosaura (či přesněji, tyranosauřici) objevil v létě roku 2000 preparátor MOR Bob Harmon, a to čistou náhodou. Byl tehdy členem vědeckého týmu, pátrajícího po fosiliích nedaleko břehu nádrže Fort Peck ve východní Montaně. K objevu došlo údajně tak, že si Harmon sedl na jeden skalní výběžek, aby se nasvačil, právě tehdy ho ale do zad zatlačila velká fosilní kost, vystupující z horniny. Po další tři roky pak tým vykopával tento menší exemplář (ve srovnání s takovou Sue byl B-rex relativně malým jedincem) a připravoval jej pro expozici v domovské instituci Museum of the Rockies (MOR) v univerzitním městě Bozemanu. V roce 2003 pak byla Mary H. Schweitzerové nabídnuta možnost provést podrobný výzkum průřezu dobře zachované stehenní kosti, která musela být před transportem z místa nálezu kvůli svým rozměrům rozříznuta. V roce 2005 již zmíněná vědkyně s velkým ohlasem oznámila světu objev tzv. měkkých tkání a zároveň publikovala fascinující zjištění, že B-rex byla pravděpodobně gravidní tyranosauří samicí. Byl to vůbec jeden z prvních možných úspěchů při určení pohlaví neptačího dinosaura. Objevily se ale nesouhlasné názory a vědecké studie, které její závěry (zejména ten o zachování měkkých tkání) s gustem vyvracely. V této otázce není jasno dodnes a dva nesmiřitelné tábory se stále přetahují o delší konec „nitě pravdy.“ Ve hře je stále také obava některých paleontologů, aby výsledky Schweitzerové nepřevzali a nepřizpůsobili svým potřebám některé kreacionistické skupiny (což se bohužel již vzápětí po publikování studie také stalo). Vědkyně – ačkoliv sama hluboce věřící – nicméně nikdy veřejně nepopřela, že její fantastické objevy se týkají fosilií, které jsou staré přes 66 milionů let.

———

https://i0.wp.com/phenomena.nationalgeographic.com/files/2016/03/pregnant-tyrannosaurus.jpg?resize=500%2C295

Rekonstrukce vzezření gravidní samice druhu Tyrannosaurus rex (vpředu) a samice, která momentálně není v „očekávání“ (v pozadí). Jde nicméně pouze o ilustrátorovu fantazii, ve skutečnosti nemáme tušení, jaké stopy na tělesném profilu dinosauřice tento stav zanechával. Kredit: Mark Hallett

———

Původní zjištění Schweitzerové a jejího týmu se týkalo objevu tzv. medulární kosti, což je specifická kostní tkáň, zakládající se v reprodukčním období v kostech ptačích samic. Její význam tkví zejména v tom, že poskytuje zásobu vápníku pro tvorbu skořápky před kladením vajec. Výskyt medulární kostní tkáně je omezen na období před a v průběhu nakladení vajec, což ukazuje na možnost, že B-rex byla mladá samička, která zahynula v období kladení vajec ve svých asi 16 až 18 letech (věk byl určen na základě rozboru přírůstkových linií na průřezu stehenní kosti). Schweitzerová s tímto závěrem přišla již před desetiletím a protože technologie a možnosti laboratorního výzkumu se od té doby opět výrazně posunuly vpřed, chtěla nyní ověřit nebo naopak odvrhnout své dřívější poznatky při sérii nových experimentů. Vzhledem k chemické odlišnosti plně vyvinuté lamelární a medulární kosti přichystala sérii experimentů, ve kterých za pomoci imunitních buněk, vážících se na specifickou látku – v tomto případě keratansulfát, což je sulfonovaný mukopolysacharid podobný chondroitinsulfátu, nacházející se v rohovce, chrupavkách, kostech a pojivové tkáni – potvrdila, že její původní závěry byly správné. Vzorek i po téměř 68 milionech let vykazoval přítomnost stopového množství této látky. Při stejných testech byla metoda ověřena ještě na vzorcích gravidních samic ptáků (kura domácího a pštrosa dvouprstého). Zdá se tedy, že tyranosaurus ze souvrství Hell Creek je skutečně vzácným příkladem těhotné dinosauří samice (navíc možná místy opeřené). Podobné případy už byly dříve potvrzeny také u jurského teropoda alosaura a raně křídového ornitopoda tenontosaura. Paleontologové, kteří výsledky Schweitzerové a jejího týmu akceptovali, si od podobného výzkumu slibují velký přínos. Nejen, že při troše štěstí dokážeme u dobře zachovaných fosilií teoreticky určit pohlaví dinosaura (platí to ale jen pro statisticky malý vzorek dinosauřích samic, které zahynuly v době kladení vajec a následně fosilizovaly), výzkum má velké implikace i pro pochopení rozmnožování neptačích dinosaurů a zároveň také vývoj reprodukční fyziologie současného ptactva.

———

Timurlengia euotica je dalším z řady asijských tyranosauroidů, objevených v posledním desetiletí. Možná právě tento druh z počínající pozdní křídy Uzbekistánu patřil k přímým předkům slavného severoamerického tyranosaura, žijícího asi o 20 milionů let později. Ačkoliv byl zhruba třicetkrát lehčí než jeho pozdější příbuzný, představoval ve svých ekosystémech nejspíš obávaného predátora. Kredit: Todd Marshall

———

Nelze také vynechat související novinku na závěr. Mezinárodní tým paleontologů popsal nového příbuzného druhu T. rex, který žil o více než 20 milionů let dříve v oblasti současné pouště Kyzylkum v Uzbekistánu. Střední Asie by mohla být kolébkou všech vývojově vyspělých tyranosauridů, a tedy i samotného tyranosaura, který je dle převažujícího mínění severoamerickým „imigrantem“. Nově popsaný tyranosauroid dostal zajímavé jméno Timurlengia euotica a šlo o štíhle stavěného predátora o délce asi 3 až 4 metry a hmotnosti v rozmezí 170 a 270 kilogramů. Byl zřejmě lovcem dinosaurů malé a střední velikosti, vybavený velmi dobrými smysly. Dravý dinosaurus žil asi před 90 miliony let a zvláštní stavba jeho ucha mu zřejmě umožnila vnímat i nízkofrekvenční zvuky (odtud jeho druhové jméno). Rodové jméno tyranosauroida zase odkazuje k slavnému dobyvateli 14. století Tamerlánovi (také Tímur Lenk, anglicky rovněž „Timurleng“). Objev byl totiž učiněn na území, které před více než šesti stoletími patřilo k říši tohoto turkického dobyvatele. Fosilie dinosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Bissekty již roku 2004, vědecký popis tedy přišel až po 12 letech. Že jde o dosud zcela neznámý druh i rod teropoda poznal před dvěma lety paleontolog Steven Brusatte, který je i jedním z autorů popisné studie. Význam této zkameněliny tkví zejména v tom, že doplňuje důležitý dílek do obří skládačky, kterou představuje sto milionů let dlouhá evoluce tyranosauroidních teropodů. Zdá se, že právě dobré smysly a velký mozek umožnil tyranosauroidům obsadit uprázdněnou ekologickou niku po karcharodontosauridech a dalších vymírajících velkých teropodech a stát se na konci křídy přinejmenším v Severní Americe a Asii dominantní formou predátorů. Ukazuje také, že Tyrannosaurus rex již zdědil svůj relativně velký mozek s dobře vyvinutými centry pro smyslové vjemy od svých dávných předků. Timurlengia je také jedním z prvních dinosaurů, vědecky popsaných z Uzbekistánu.

———

Odkazy:

http://www.livescience.com/54059-pregnant-t-rex-fossils.html

http://www.upi.com/Science_News/2016/03/15/Remains-of-pregnant-T-rex-could-help-dino-sex-typing/6751458046656/

http://www.ibtimes.co.uk/pregasaurus-rex-pregnant-t-rex-identified-through-68-million-year-old-reproductive-tissues-1549426
http://news.discovery.com/animals/dinosaurs/pregnant-t-rex-found-may-contain-dna-160316.htm
http://news.ncsu.edu/2016/03/schweitzer-preggo-trex/
http://phenomena.nationalgeographic.com/2016/03/16/its-a-girl-paleontologists-examine-pregnant-t-rex/

http://smithsonianscience.si.edu/2016/03/new-horse-sized-tyrannosaur-big-brain-reveals-t-rex-became-top-predator/

———

Mary Higby Schweitzer, Wenxia Zheng, Lindsay Zanno, Sarah Werning & Toshie Sugiyama (2016) Chemistry supports the identification of gender-specific reproductive tissue in Tyrannosaurus rex. Scientific Reports 6, Article number: 23099 (2016) doi:10.1038/srep23099

http://www.nature.com/articles/srep23099

Medullary bone (MB), an estrogen-dependent reproductive tissue present in extant gravid birds, is texturally, histologically and compositionally distinct from other bone types. Phylogenetic proximity led to the proposal that MB would be present in non-avian dinosaurs, and recent studies have used microscopic, morphological, and regional homologies to identify this reproductive tissue in both theropod and ornithischian dinosaurs. Here, we capitalize on the unique chemical and histological fingerprint of MB in birds to characterize, at the molecular level, MB in the non-avian theropod Tyrannosaurus rex (MOR 1125), and show that the retention of original molecular components in fossils allows deeper physiological and evolutionary questions to be addressed.

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *