Rekordy světa dinosaurů

Nadřád Dinosauria je pro mnohé charakteristický právě velkou varietou pro dnešní makrofaunu neobvyklých rozměrů, bizarních tělních útvarů apod. Proto snad neuškodí připomenout některé nejzajímavější „rekordní kategorie“ těchto pravěkých zvířat (připomínám, že samozřejmě nezahrnuji Neornithes, tedy moderní ptactvo, které mezi dinosaury nově již bezpochyby patří). Téměř ve všech případech jde o hodnoty získané z objevených fosilií jedinců, kteří nemuseli rozhodně být „rekordní“ (je jasné, že při náhodnosti a obrovské neúplnosti fosilních nálezů – zachová se zhruba jen každá 10000. kostra – těžko najdeme opravdu největšího dinosaura, který kdy žil). Tyto hodnoty se tedy vztahují k nej- *dosud známým* jedincům daných taxonomických jednotek. Údaje jsou platné k srpnu roku 2005.

Největší dinosaurus – dnes se obecně považuje za největšího (poměrně dobře známého) dinosaura, a zároveň největšího živočicha, který kdy chodil po povrchu planety, argentinský druh _Argentinosaurus huinculensis_. Jeho 181 cm vysoký humerus a přes 1.2 m dlouhý krční obratel nasvědčuje zvířeti o hmotnosti přes 100 tun. Ještě mnohem větší bederní obratel o výšce 2.4 – 2.6 (!) m byl objeven roku 1878 americkým paleontologem E. D. Copem na západě USA, při přepravě do muzea se však údajně ztratil a zbyla jen jeho kresba. Pokud nešlo o podvod, tento dinosaurus, který byl pojmenován _Amphicoelias fragillimus_  by byl dlouhý až 56-62 m (největší plejtvák měřil 33,58 m) a jeho hmotnost by se pohybovala okolo 150 tun (nejvyšší, avšak zřejmě nadhodnocený odhad hovoří o 220 tunách). Nejvyšším dinosaurem byl zřejmě brachiosauridní sauropod _Sauroposeidon proteles_, který žil ve spodní Křídě na území JZ USA. Na základě 1.5 m dlouhých krčních obratlů byla jeho výška odhadnuta na víc než 18 m, což je jako průměrný panelový dům. Mnohé další ojedinělé nálezy nasvědčují existenci ještě větších zvířat (např. skoro třímetrová (!!) stehenní kost indického „Bruhatkayosaura„, kterou však někteří vědci považují za zkamenělý kmen stromu). Připomínám, že současný největší suchozemský tvor, slon africký (Loxodonta africana), váží v průměru kolem 5 tun a dosahuje výšky v plecích okolo 2.5 – 3 m (rekordní exemplář pak 12.24 t váhy, 3.96 m výšky).

Největší dravý dinosaurus – draví dinosauři – theropodi – byli celkově podstatně menší než největší sauropodi, přesto však ti největší budili hrůzu v celém druhohorním světě. Největším dosud dobře známým theropodem je argentinský (ano, žil i ve stejné době jako Argentinosaurus, i.e. před cca. 95 Ma) druh _Giganotosaurus carolinii_ o celkové délce okolo 14 metrů a hmotnosti kolem 8 tun. Lebka největších jedinců měří až 1.95 m, tedy více, než je výška průměrného dospělého člověka. Ještě větším dravcem byl nejspíš severoafrický druh _Spinosaurus aegypticus_, jehož nejlepší fosilie (holotyp) byly bohužel zničeny bombardováním za WW2. Podle některých indicií snad lebka měřila až 2.4 m (!) a celé zvíře pak 17.4 m (odhadovaná hmotnost okolo 11-19 tun…vzhledem k bipednosti však vyšší údaj není věrohodný). Minimální prokázaná délka tohoto druhu je asi 15.2 m, celkově však měl stavbu těla poněkud subtilnější než Giganotosaurus nebo např. T. rex (největší exemplář 12.8 m, 6.4 tuny). Pro srovnání opět uvádím, že největším recentním suchozemským dravcem je medvěd lední (Ursus maritimus), který dosahuje délky 2.4 – 2.6 m (tedy jako samotná lebka Spinosaura) a hmotnosti 400-600 kg (výjimečně až k 1 tuně).

Nejmenší dinosaurus – zatím nejmenší adultní exemplář dinosaura, nepočítéme-li ptáky, je čínský _Microraptor zhaoianus_, který měřil na délku i s ocasem jen okolo 40 cm a vážil kolem 2 kg. Pokud bychom brali v úvahu i dosud sporný nález druhu _Epidendrosaurus ningchengensis_, rozměry by byly pouze 12 cm délka, asi 5 cm výška a hmotnost kolem 100 gramů! Podobně drobný byl i další sporný druh _Scansoriopteryx heilmanni_, s délkou kolem 18 cm a výškou asi 7 cm. Oba „trpasličí“ druhy teropodů pocházejí z čínské provincie Yixian a byly objeveny v roce 2002.

Nejrychlejší dinosaurus – dinosauři ze skupiny Ornithomimosauria (tzv. pštrosí dinosauři), např. Gallimimus bullatus z Mongolska, Struthiomimus altus z USA ad. pravděpodobně dosahovali rychlosti v běhu až okolo 80 km/h.

Nejinteligentnější dinosauři – sem by právem patřili malí teropodi troodontidi a dromeosauridi. Inteligence Velociraptorů v JP je čistou fikcí, přesto někteří dinosauři po propočtech encefalizačního kvocientu (EQ) vykázali až 6-ti násobně vyšší „intelekt“ než má dnešní krokodýl stejných rozměrů. Inteligence těchto dinosaurů se tak zhruba rovná té u dnešních ptáků a některých skupin savců (což je relativně značně pozitivní výsledek).

Nejdelší lebka – i s kostěným límcem počítaje, nejdelší lebku mezi suchozemskými zvířaty vůbec měl ceratopsidní dinosaurus _Pentaceratops sternbergi_, jehož nejdelší dochovaný exemplář měří 3.1 m.

Nejdelší drápy – těmi se pyšnil mongolský therizinosauroid _Therizinosaurus cheloniformis_, nejdelší měřily 91 cm, přičemž však tento údaj vypovídá pouze o kostěném podkladě. I s keratinovým „násadcem“ by zaživa tyto drápy přesáhly výrazně metrovou délku.

Největší stopy – patří samozřejmě sauropodům. Údaje o 1.7 m dlouhých stopách v Austrálii nelze zatím ověřit, jistá je však hodnota 1.15 m u afrického ichnotaxonu _Breviparopus taghbaloutensis_. (Hodnota 1.36 m pro hadrosaurida v USA je taktéž pofidérní).

Nejstarší dinosauři – „praví“ dinosauři se vyvinuli ze svých diapsidních předků ve středním Triasu, asi před 245-235 miliony let. Nejstarší dosud známé exempláře představují zřejmě dosud nepopsané (?) fosilie madagaskarských prosauropodů, jejichž stáří zřejmě mírně přesahuje 230 milionů let.

Nejmladší dinosauři – nejpozdnější „praví“ dinosauři žili zcela jistě na úplném konci Křídy, před asi 65.5 miliony let (dle jiných tabulek 65.0 nebo i 64.5 Ma). V poslední době však přibývá důkazů, že i dinosauři možná přežili kritickou hranici K-T a jejich pozůstatky byly objeveny i ve vrstvách nejstarších Třetihor (Paleocénu), před 64 Ma (např. Ojo Alamo Sandstone v Novém Mexiku). S tímto závěrem však většina paleontologů dosud nesouhlasí.

Toto jsou tedy jen některé z těch asi nejzajímavějších „rekordních“ kategorií dinosaurů, celkem by jich však šlo nalézt mnohém více. Svět druhohorních vládců nabízí doslova nepřeberné množství zajímavostí a kuriozit. K tomuto tématu se tedy časem ještě nejspíš vrátím.

1 Comment

Filed under O dinosaurech obecně, Rekordy a statistika

One Response to Rekordy světa dinosaurů

  1. Mike32

    Velmi zajímavý přehled. Dinosauři jsou prostě fascinující…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *