Ještě jednou k rychlosti T. rexe

…protože to někdo špatně spočítal

Už jednou byl na blogu uveden odkaz na zajímavý článek (v překladu) „T. rex rychlejší než nejrychlejší lidé, říká studie„. Osobně považuji propočty o rychlosti dinosaurů za jedny z nejzajímavějších aspektů zkoumaných u těchto fascinujících tvorů (ostatně jsem tak trochu atletický fanda). Pokud se to navíc týká rychlosti diskontaktní fázické lokomoce velkých teropodů jako je Tyrannosaurus rex, jde o dvojnásobnou fascinaci. Už při té hloupé, nicméně vtíravé představě, že by vás tento gigant honil a chtěl si z vás udělat odpolední svačinku. Utekli bychom mu? Věda zatím nedokázala dát uspokojivou a jednotnou odpověď. Faktem je, že realistické propočty variují stále mezi 15 a 60 km/h, což je setsakramentsky velký rozdíl (jiná je situace a lehčeji stavěných albertosaurinů, kteří zřejmě dokázali běhat rychlostí i přes 50 km/h). A to přinejmenším v otázce přežití nebo smrti pro zbloudilého cestovatele časem. Pomineme nyní fakt důležitosti charakteru okolního terénu i fakt, že dlouhodobě nikdo nevydrží běžet maximální rychlostí (netrénovaný člověk sotva pár vteřin) a pustíme se na tenký led matematických spekulací.

…

Vlastně nebudeme ani tak spekulovat, jako hodnotit. Nová studie udává vedle jiných zajímavých hodnot (60 km/h pro ornitomimosaury a kupodivu i malého kompsognáta; a 40 km/h pro dromeosauridy) 18 mil v hodině (28,97 km/h, tedy zaokrouhleně – 29 km/h) pro T. rexe. Zároveň tvrdí, že jde o hodnotu „lehce vyšší“, než je u nejrychlejších atletů. Zde půjde nicméně o záměnů sportovních disciplín. V angličtině se slovem „athlete“ označuje kdokoliv od gymnasty přes cyklistu až po plavce nebo fotbalistu. V tomto případě jsou zřejmě míněni hráči amerického fotbalu. Ti nepatří k nejrychlejším sprinterům, i když afroameričtí hráči umí mnohdy stovku za malinko nad 10 sekund (což představuje průměrnou rychlost kolem 35 km/h). Ani tito „atleti“ tedy nejsou pomalejší než je udávaná hodnota pro T. rexe. Pokud bychom šli do atletiky, pak maximální dosažená rychlost v běhu je přes 44,7 km/h (12,42 m/s), nejvyšší průměrná pak 37,58 km/h (100 m za 9,58 s)*. Tento čas zaběhl v roce 2009 Jamajčan Usain Bolt při finále MS v Berlíně. Abychom se dostali k nižší hodnotě než udává studie pro obřího teropoda, museli bychom až k běhu na 800 m (SR Keňana Davida Rudishy z roku 2012 má hodnotu 1:40.91 min – tj. 28,54 km/h)*. Osmistovka už ale není sprint, je to nejkratší střední trať. Kolem 30 km/h jakožto průměrnou rychlostí běhají i sprinterky (taktéž až do 800 m, byť jsou výrazně „pomalejší“ než muži). V dolním odkazu je už částečně celá záležitost uvedena na správnou míru (ovšem kde vzali údaj 52 km/h pro pštrosa – který zvládne i 73 km/h nebo nakrátko dokonce 96 km/h – to je mi záhadou). Pro člověka zde udávají rychlost „kolem 40 km/h“, nicméně není vysvětleno, jak může být 40 méně než 29. Takže pokud je studie z hlediska výzkumem udávaných cifer korektní, titulek nemá každopádně ani špetku pravdy. A o tom to je – vždy je potřeba mít vhled do více oblastí a pracovat s širším spektrem informací, aby bylo možné dosáhnout maximální korektnosti a objektivity. Nejlepší sprinteři by tedy rexovi zřejmě utekli. Ale teď ruku na srdce – za kolik jste měli ve škole šedesátku vy?

* Aktualizováno 5. 9. 2014

…

Odkazy:

http://www.abc.net.au/science/news/stories/2007/2011671.htm

…