…aneb co má společného Skorpiovenator a Nature?
Zdá se, že ještě na sklonku kalendářního roku dohání letos trochu slabší statistika nově popsaných dinosauřích rodů svoje renomé z posledních bohatých let. Není tomu dlouhý čas, kdy na seznam zhruba 659 dnes známých validních rodů neptačích dinosaurů přibyl další sauropod ze skupiny Titanosauria Pitekunsaurus macayai. Tento paleontologický „dárek“ pocházející z argentinské provincie Neuquén byl objeven již v dubnu roku 2004 průzkumníkem olejářské společnosti Luisem Macayou (od kterého odvozuje své druhové jméno). Nedávno byl tedy popsán paleontology L. S. Filippim a A. C. Garridem a rozmnožil tak již poměrně úctyhodnou řadu dnes známých svrchnokřídových sauropodů.
Nyní se hlásí o slovo ještě jeden argentinský rodák, tentokrát zbrusu nový abelisauridní teropod s nádherným jménem Skorpiovenator bustingorryi. Scorpion King straší filmové diváky už nějaký ten rok, skutečný „Lovec štírů“ byl však popsán až na sklonku roku 2008. Nový teropodní dinosaurus žil v období svrchní křídy (stupeň cenoman), asi před 93 miliony let. Jeho pozůstatky byly objeveny v proslulém patagonském souvrství Huincul, nedaleko města jménem El Chocón. Je tedy pravděpodobné, že tento zhruba 6-7 metrů dlouhý dravec sdílel ekosystémy s obřím konkurentem mapusaurem z čeledi Carcharodontosauridae a také jiným abelisauridem rodu Ilokelesia. Zhruba ve stejném období žili hodně daleko odtud také jediní (na základě kosterních pozůstatků) dosud známí „čeští“ dinosauři.
Na závěr si dovolím malé upozornění – dnes opět vychází nové číslo časopisu Příroda (leden-únor 2009). Jeho skromnou součástí je také můj krátký článek o bizarním jihoamerickém ptáku hoacinovi, dalším tvorovi z řady jakýchsi „živoucích fosílií“ dnešního světa. Tak tedy hezký víkend všem čtenářům (dle časových dispozic) blogujícího Dinosaura.
Také na Oslovi: http://www.osel.cz…hp?clanek=4142 🙂