Asijský démon Tarbosaurus

…Čingischánův drak nebo mongolský „T. rex“?

Paleontologický svět nedávno zaujala nová studie, popisující stavbu nádherně zachované lebky mláděte tarbosaura, obřího tyranosaurida z konce období svrchní křídy na území východní Asie. Lebku objevila společná expedice Muzea přírodních věd Hajašibara a Mongolského paleontologického centra na lokalitu Bugin Tsav (západní část pouště Gobi, Mongolsko) v roce 2006. Ve zdejších sedimentech svrchnokřídového souvrství Nemegt již bylo objeveno ohromné množství zkamenělin z doby existence posledních asijských dinosaurů. Asi 70 milionů let staré vrstvy vydaly jednu z nejkompletnějších koster tyranosauridů, jaká kdy byla objevena. Rozbor mikrostruktury kostí potvrdil, že se jednalo o mládě, které bylo v době smrti asi 2 až 3 roky staré. Nepochybně tak jde rovněž o nejzachovalejší zkamenělinu mláděte tyranosaurida. Výzkum zkameněliny dále prokázal, že lebka tohoto mladého teropoda nebyla dostatečně pevná, aby vydržela silné zákusy do těla kořisti, jako tomu bylo u dospělých zvířat. Je tedy jasné, že i potravní návyky různých vývojových stadií tyranosauridů se navzájem lišily a mladí jedinci si s dospělými potravně nekonkurovali. Nový objev zároveň prozradil mnoho zajímavého o vývoji tyranosauridů a zejména o anatomických proměnách jejich kostry v průběhu růstu. O jakého dinosaura tedy v případě dávno mrtvého mláděte jde?

Jak už bylo řečeno, mládě téměř s jistotou patřilo ke druhu Tarbosaurus bataar. Šlo o obřího tyranosaurida, žijícího na území východní Asie (Mongolsko, Čína) zhruba ve stejné době jako jeho severoamerický příbuzný druhu Tyrannosaurus rex. Tarbosauři se potulovali po světě zhruba v době posledních pěti milionů let křídové periody (asi před 71-66 miliony let). Dosud objevené exempláře ukazují, že tarbosaurus byl o trochu menší než jeho severoamerický protějšek. Dosahoval délky asi 10-12 metrů, výšky v kyčlích mezi 3-3,5 metry a hmotnosti asi 3,5-6 tun. Nejdelší známá lebka měří na délku 135 cm, je tedy zhruba o 7 % menší než rekordně velká lebka tyranosaura. Existují však neověřené informace o jedincích mnohem větších, dosahujících údajně délky i přes 15 metrů (některé informace tohoto druhu šířili dříve například sami mongolští a sovětští paleontologové). Nepochybné je jen tolik, že tarbosaurus je dnes druhým největším známým tyranosauridem, i když nově popsaný, jen mírně geologicky starší Zhuchengtyrannus magnus, byl s délkou kolem 11 metrů zhruba stejně velký.

———

Velikostní diagram dvouletého mláděte (vpravo) a plně vzrostlého tarbosaura v porovnání s dospělým člověkem. Stejně jako mláďata příbuzného tyranosaura, i tarbosauři nejspíš rostli velmi rychle. Kredit: Matt Martyniuk, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

V současnosti je většinou uznáván jen jeden platný druh tarbosaura, T. bataar (v překladu přibližně „hrdinský, hrozivý ještěr“). V minulosti byla nicméně fosíliím tarbosaurů přisouzena i jiná rodová jména (zejména Tyrannosaurus, Gorgosaurus, Maleevosaurus, Jenghizkhan nebo Shanshanosaurus). Budoucnost možná potvrdí, že některá z nich měla zůstat v platnosti, zatím jde však pouze o nepříliš používaná synonyma. Fosilní materiál, který je možné přisoudit tarbosaurům, je kupodivu poměrně početný. Odhaduje se, že dokonce celá čtvrtina dinosauřích fosílií ze souvrství Nemegt by mohla patřit právě tarbosaurům. Vědecký výzkum dostupného fosilního materiálu je v mongolských podmínkách pochopitelně pomalejší a méně podrobný než v Severní Americe, přesto však byl v posledních letech učiněn značný pokrok v pochopení fyziologie a paleoekologie těchto obřích dravců z konce období křídy. Bylo například odhadnuto, že mozek dvanáct metrů dlouhého dospělce zabíral objem pouhých 184 cm3. Tarbosauři tedy zjevně nebyli nijak výrazně chytří, jejich dobře vyvinuté čichové laloky však napovídají možnosti výborného čichu a zřejmě měli i dobrý zrak (podobně jako u tyranosaura, přestože tarbosaurus neměl možnost stejně kvalitního binokulárního-stereoskopického vidění).

První fosílie tarbosaurů objevila sovětsko-mongolská paleontologická expedice do pouště Gobi v roce 1946. Vědecky pak byl tento teropod popsán Jevgenijem Malejevem v roce 1955. Dnes známe již velké množství fosílií tohoto masivního dravce, zejména z území Mongolska, více fragmentární materiál pak pochází i z různých oblastí Číny. Je nepochybné, že šlo o dominantního predátora tehdejších ekosystémů. Tarbosauři zřejmě obývali prostředí v blízkosti říčních koryt, celkově však bylo zdejší klima sušší a místy přecházelo až v polopoušť. Ve stejných souvrstvích byly objeveny zkameněliny pravěkých ptáků, kostnatých ryb, vodních měkkýšů a krokodýlů; z dinosaurů pak šlo zejména o ankylosaury (Tarchia), pachycefalosaury (Homalocephale, Prenocephale), hadrosauridy (Saurolophus, Barsboldia) i velké sauropody (Nemegtosaurus, Opisthocoelicaudia). Z četných dalších teropodů se zde vyskytovali různé druhy deinonychosaurů, oviraptorosaurů i ornitomimosaurů. Velikostně mohli tarbosaurům konkurovat v rámci teropodů pouze dříve záhadní deinocheirové (Deinocheirus mirificus) a terizinosauři (Therizinosaurus cheloniformis), kteří jim však potravně přímo nekonkurovali. Co tedy dodat na závěr? Tarbosaurus je zkrátka další nádhernou ukázkou kulminace vývojového potenciálu neptačích dinosaurů na konci druhohorní éry.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Tarbosaurus

http://www.oucom.ohiou.edu/dbms-witmer/Tarbosaurus_skull.htm

http://scienceblogs.com/laelaps/2008/07/a_new_juvenile_tarbosaurus.php

http://archosaurmusings.wordpress.com/2011/05/17/tiny-tarbosaurus/

———

7 Comments

Filed under Teropodní dinosauři

7 Responses to Asijský démon Tarbosaurus

  1. Ahoj. Byla tarbosauří mláďata taky opeřená jako ta tyranosauří? A co říkáš na některé teorie, že opeření mohli být i dospělci (i když při jejich velikosti těla by už taková termoregulace neměla smysl)?

  2. Petr Jirsák

    Zdá se mi to, nebo ti theropodi vypadájí v mích knížkách v porovnání s člověkem trochu vyšší, než ne wikipedii(a to mají páteř v horizonatální poloze)??

  3. autor

    Díky za komentáře. Co se týče opeření, velcí tyranosauridi možná měli opeřená mláďata, u dospělců se už ale přítomnost pernatého integumentu nepředpokládá (i z hlediska jejich velikosti by v případě prostředku k udržení teploty postrádal větší opodstatnění). Ale některé partie těla snad mohly být částečně ochmýřené, to zatím nemůžeme vědět. K té velikosti na Wikině – oni to mají v poměru k 6 stop vysokému člověku (183 cm), takže to může trochu zkreslovat. 150 cm vysoká žena by ve srovnání vypadala podstatně menší. Ale souhlasím, dinosauři na těchto diagramech vypadají trochu "nižší", nicméně to odpovídá skutečnosti mnohem víc než v těch zmíněných knížkách (byť nevím, o které tituly jde).

  4. autor

    Také na "oslu": http://www.osel.cz…hp?clanek=5707

  5. Díky za odpověď, i když sis nezadal:) Byla jsem totiž minulý víkend na expozici v Muzeu am Löwentör, Stuttgart, a tam v sekci teropodů prezentovali opeření tyranosauřích mláďat jako fakt, měli tam i srovnání per archeopteryxe, tyranosaura, atd atd…

  6. autor

    Opeření tyranosauřích mláďat jako "fakt" je jednoduše řečeno blbost ;o) Dokud totiž neobjevíme zkamenělinu mláděte T. rexe s dochovanými otisky pernatého integumentu, jako "fakt" můžeme prezentovat leda tak svoji bujnou fantazii… (samozřejmě netvrdím, že to tak být nemohlo, dokonce je to i pravděpodobné – ale bez důkazů v podobě průkazných fosílií to za fakt prohlašovat nebo prezentovat nemůžeme)…

  7. No mě právě strašně zajímalo, jak na to přišli, když já odkojenec Burianovskýma kresbama viděla opeřeného tyranosaura tak leda po pár panácích absinthu. Ta jejich expozice je vůbec strašně prima, zakládají si na modelech v měřítku 1:1 a protože Rex by se jim pod strop nevešel, mají tam z něj jenom hlavu. Čumí ze zdi, jako kdyby ji právě prorazila z druhé strany, naštukovali okolo ní i ty úlomky zdiva. Pro děcka úžasný zážitek:-D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *