Jak pojídal T. rex svůj úlovek?

…aneb šokující nová zjištění jsou zde

Je tomu už nejméně 65 milionů let, kdy by bylo možné takovou scénu pozorovat. Obří zástupce druhu Tyrannosaurus rex právě ulovil nebo objevil nedávno uhynulého rohatého dinosaura druhu Triceratops horridus. Co se dělo potom je však až dosud předmětem dohadů – o stolovacích návycích šestitunového dravce žádné přesné informace jednoduše nemáme. Přesto se v posledních letech začínají objevovat vědecké studie, které tajemství všedního života majestátního svrchnokřídového teropoda (a nejen jeho) poněkud poodhalují. S novými poznatky nyní přichází Denver Fowler, náš známý z vykopávek v Montaně, pracující pro Museum of the Rockies v Bozemanu.

Brit Fowler a jeho američtí kolegové studují již dlouhé roky obrovský a stále se zvětšující vzorek zkamenělin triceratopsů ze souvrství Hell Creek (viz příslušné články na blogu z roku 2009). Jejich hlavním záměrem bylo nyní zjistit, kolik zkamenělých kostí populárních ceratopsidů vykazuje známky napadení či požírání tyranosaurem (zejména šlo o charakteristické rýhy po zubech na kostních elementech). Celkem vědci objevili osmnáct takových kostí, z nichž v převážné většině šlo o lebky. Zajímavé bylo, že se ve všech případech jednalo o stopy kousnutí, které se již nehojily – šlo tedy nepochybně o pojídání mrtvých zvířat. Brzy se však objevilo ještě zajímavější zjištění.

 

Pravděpodobný scénář pojídání kořisti v případě dominantního teropoda z konce éry neptačích dinosaurů. Tyranosauři se nejspíš snažili dostat k výživnému krčnímu svalstvu rohatých dinosaurů. Kredit: Nate Carroll

 

Fowler si povšiml, že velké množství kousnutí a rýh po zubech bylo směřováno k velkému krčnímu límci některých jedinců. To ale na první pohled nedává žádný smysl, protože „límec“ byl v podstatě jen kost a keratin s minimální výživnou hodnotou. Tento fakt byl natolik zvláštní, že vedl vědce k přehodnocení úvah a vyslovení fascinující nové hypotézy: co když tyranosauři límec neokusovali, ale pomáhali si jím přemisťovat mrtvé tělo do žádoucí polohy? Nebo ještě jinak – možná s ním dokázali záměrně „manipulovat“ tak, aby odkryli přístup k velmi výživným masivním krčním svalům. Možná se dokonce snažili pomocí svých extrémně silných čelistí zlomit vaz a otočit nebo i utrhnout obrovskou rohatou hlavu úplně. To muselo být v případě více než půltunové hlavy skutečně herkulovským úkolem, ale velcí tyranosauři na to stačili. Stopy po tyranosauřích zubech byly ostatně objeveny i přímo na krčních obratlích triceratopsů.

Nová studie mimo jiné dobře ukazuje, jak významné jsou i neúplné kosterní vzorky (zvláště jde-li o statisticky početné soubory fosílií) pro lepší poznání a pochopení paleobiologie dávných dinosauřích populací. Fowler s kolegy objevil také stopy po zubech na frontálních částech lebky, kde bylo zaživa vcelku nutričně bohaté maso triceratopsích „tváří“. K jejich odtržení sloužily teropodům hlavně „škrabkovité“ přední zuby. Je jisté, že dospělí tyranosauři – kteří disponovali ohromující silou čelistního stisku a silnými zuby, schopnými drtit i kosti – mohli tyto stravovací návyky praktikovat často. Zcela jiná je ale situace například s jejich dávnými předchůdci menších rozměrů (resp. všemi menšími teropody) nebo mláďaty „T. rexů“. Ta měla nesrovnatelně slabší čelisti a tenčí zuby, které by podobný mechanický tlak rozhodně nevydržely. Ostatně je jisté, že mladí tyranosauři s hmotností zhruba do jedné tuny nemohli útočit na dospělé osmitunové triceratopse. O stravovacích návycích těchto dravců menší a střední velikostní kategorie nám snad prozradí více až případné budoucí objevy.

Odkazy:

http://www.nature.com/news/how-to-eat-a-triceratops-1.11650

http://www.huffingtonpost.com/2012/10/26/how-to-eat-a-triceratops-t-rex_n_2022507.html?ir=Science

http://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosaurus

Nature DOI:doi:10.1038/nature.2012.11650

 

1 Comment

Filed under Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

One Response to Jak pojídal T. rex svůj úlovek?

  1. Reconquistador

    Je to vcelku zaujímavá hypotéza. Pokiaľ je pravdivá, tak by inteligencia tyrannosaura bola zrejme vyššia, než inteligencia sliepok, ktoré by na niečo také neprišli a ak by sa im to aj náhodou podarilo, nezapamtali by si to.

    Zaiste by sa však dali nájsť aj iné vysvetlenia, mňa napadli tieto dve:

    1. Inteligencia tyrannosaura bola na úrovni inteligencie sliepky. Tým pádom nezačal hrýzť najskôr tú časť koristi ktorá by bola najvýživnejšia, ale tú, ktorá by ho zaujala ako prvá. Pokiaľ boli límce triceratopsov výraznejšie sfarbené (čo je u samcov dosť pravdepodobné), alebo pokiaľ je pravdivý názor, že v prípade ohrozenia sa im tam nahrnula krv, ktorá ich vyfarbila aspoň dočasne, tak práve límec mohol byť vizuálne natoľko atraktívny, že sa tyrannosaurus pustil najskôr doň.

    2. Pokiaľ tyrannosaury žili v skupinách, tak tie jedince, ktoré mali v hierarchii najvyššie postavenie si pri konzumácii koristi vybrali najvýhodnejšiu pozíciu (to by mohlo byť napríklad pri bruchu, keďže aj dnešné mäsožravce sa často púšťajú najskôr do čriev kvôli vláknine z natrávenej stravy), kdežto tie nižšie postavené by buď museli počkať kým sa tie prvé nažerú, alebo sa pokúsiť niečo odrhnúť z tej časti, ktorá bola zrovna voľná. A tou mohla byť práve lebka. Pri snahe ju obžierať by teda došlo k vzniku popísaných rán.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *