Moravský teropod podruhé

…aneb krátký komentář pro brněnské periodikum

V listopadu roku 2003 byla jako prvotřídní senzace zveřejněna většinou médií zpráva o objevu prvních nezpochybnitelných dinosauřích zkamenělin z našeho území. Jednalo se o jednu čtyřiceticentimetrovou stehenní kost a několik dalších fragmentů kostí trpasličího býložravého ornitopoda od Kutné Hory. Asi 94 milionů let starý exemplář ostrovní formy dinosaura se tak stal prvním definitivním potvrzením zajímavého, avšak nikoliv překvapivého faktu existence neptačích dinosaurů v našich geografických hranicích. Jak se mělo ukázat, tento objev ve skutečnosti nejspíš nebyl prvním a rozhodně ani posledním svého druhu. Již v 19. a počátkem 20. století popsal fragmenty druhohorních zkamenělin, které snad mohly dinosaurům patřit, přírodovědec Antonín Frič. V polovině 90. let minulého století pak byla objevena tříprstá stopa triasového stáří v lomu u Červeného Kostelce, která pravděpodobně patřila menšímu dravému dinosaurovi. Existuje však možnost, že nešlo o dinosaura, ale pouze dinosaurům příbuzného plaza ze stejné vývojové větve (tzv. dinosauromorfa), jak naznačuje sám autor popisu nového dinosauřího zubu. Buď jak buď, zub dravého dinosaura u nás dosud nikdy objeven nebyl. Nebo přesněji – byl objeven možná už před celým stoletím (nejpozději v roce 1945), ale jeho pravý původ byl rozeznán teprve nyní…

 

Velmi hezká ilustrace možného vzezření moravských teropodů, žijících v ostrovním prostředí na území současné jižní Moravy v období svrchní jury (zhruba před 160 miliony let). Tito rychle se pohybující dvounozí predátoři dosahovali délky asi 4-6 metrů a mohli tak představovat obávané lovce. Kredit: Jakub Kowalski a Edyta Felcyn.

 

Teropodi (Theropoda) byli obrovskou skupinou převážně dravých dinosaurů, z nichž dobře známými jsou například populární obr Tyrannosaurus rex, „srpodrápý“ Velociraptor mongoliensis nebo „zobákem“ opatřený Oviraptor philoceratops. Mezi teropody patřili jak mnohatunoví giganti (největším dnes známým zástupcem byl nejspíš severoafrický Spinosaurus aegyptiacus s délkou až 18 metrů) tak i drobní opeřenci velikosti holuba (například čínský Anchiornis huxleyi s délkou 34 cm a hmotností kolem 110 gramů). Ptáci a tělesné opeření zde nejsou zmiňováni náhodou; podle většiny moderních systémů patří ptáci skutečně mezi plazopánvé teropodní dinosaury a představují tak vlastně poslední přežívající skupinu těchto úžasných živočichů. Až dosud také byli z našeho území popsáni teropodi pouze coby zástupci ptáků, ať současných nebo vyhynulých. Moravský dinosaurus představuje první hmatatelný doklad skutečnosti, že kdysi se po naší zemi procházeli také poměrně velcí „neptačí“ teropodi. Při pohledu na zmíněný zub vás možná napadne, zda by byl dávný dravec člověku nebezpečný. Řekněme to asi takto: je nejspíš dobře, že odpověď je schovaná v hornině staré téměř 160 milionů let…

 

Odkazy:

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/vedci-maji-dukaz-v-brne-zili-dravi-dinosauri-20130213.html

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/215153-student-odhalil-ve-sbirkach-masarykovy-univerzity-dinosauri-zub/

 

Leave a Comment

Filed under Česká paleontologie, Teropodní dinosauři, Ze života

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *