Dinosauří zkameněliny využívali lidé již v paleolitu

…nebo přinejmenším v mezolitu

Jak už bylo na blogu několikrát uvedeno, dinosauří zkameněliny znali lidé již od starověku (starověcí obyvatelé Číny a Indie, nejspíš však i Severní Ameriky), ačkoliv si nedokázali správně vysvětlit jejich původ. Známé je dnes již především využití druhohorních i kenozoických zkamenělin v tradičním čínském lékařství, uctívání stop i legendy o dracích (viz například tento příspěvek). Nedávno se také objevila zpráva, že v dávné Indii byly zkamenělé kosti dinosaurů dokonce používány jako zbraně (viz například zde). Jakkoliv je to fantastická představa, přímé využití zkamenělin dinosaurů není ojedinělé a v tomto případě dokonce ani nejstarší! Zkamenělé pozůstatky druhohorních neptačích dinosaurů totiž využívali již (trochu méně dávní) obyvatelé mongolské pouště Gobi možná před více než 10 tisíciletími! Alespoň tomu nasvědčují zápisky amerického přírodovědce, cestovatele  a dobrodruha Roye Chapmana Andrewse (1884 – 1960), který byl vedoucím proslulých výprav Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku do tehdy ještě bezmála zcela neznámé pouště Gobi mezi roky 1922 až 1930 (viz také tento příspěvek).

———

File:Citipati IGM 100 979.jpg

Teropodní dinosauři z čeledi oviraptoridů zřejmě vysedávali na svých snůškách vajec, jak ukazuje i tento objev mongolského rodu Citipati. Právě vajíčka těchto dávných obyvatel střední Asie mohla sloužit jako zdroj materiálu pro výrobu artefaktů paleo-mezolitickými populacemi z pouště Gobi. Kredit: Dinoguy2, Wikimedia Commons.

 ———

Andrews ve svých knižních pamětech pod názvem The New Conquest of Asia z roku 1932 vzpomíná, že v jednom údolí tehdy s kolegy objevili sídlištní vrstvu s velkým množstvím kamenných nástrojů. Stáří této vrstvy bylo velmi přibližně odhadnuto na velmi pozdní paleolit až raný mezolit, tedy asi před 20 – 10 tisíci lety. Vědci, mezi kterými nechyběl archeolog a geolog, brzy zjistili, že se nachází na místě dávných lidských sídlišť s četnými ohništi, která kromě pozůstatků svědčících o udržovaném ohni doslova překypovaly množstvím kamenných úštěpů z pazourku, chalcedonu i jiných druhů nerostů. Jak se brzy ukázalo, tito lidé shromažďovali úlomky skořápek z vajec, které provrtávali a nasazovali na šňůrky jako náhrdelník nebo náramek. Na tom by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby ovšem nešlo o skořápky 75 milionů let starých vajec dinosaurů z tři kilometry vzdálené lokality Flaming Cliffs! Tyto Planoucí útesy, jak Bain Dzag nazvali Američané, patří dodnes k nejvýznamnějším paleontologickým lokalitám celého asijského kontinentu. Nachází se na území současného Jihogobijského ajmagu a pochází odtud významné objevy dinosauřích vajec i známých rodů, jako je Protoceratops, Pinacosaurus nebo Velociraptor. Když do této oblasti počátkem 20. let minulého století dorazili první vědci ze západu, nemohli ještě tušit, že zkameněliny druhohorních dinosaurů objevili a dokonce i prakticky využívali již  o tisíce či dokonce desítky tisíc let dříve lidé doby kamenné!

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Flaming_Cliffs

http://en.wikipedia.org/wiki/Roy_Chapman_Andrews

http://en.wikipedia.org/wiki/Gobi_Desert

———

Literatura:

Andrews, R. C.: The New Conquest of Central Asia, AMNH, 1932 (str. 254-255)

Colbert, E. H.: The Great Dinosaur Hunters and Their Discoveries, Dover Publications, 1984 (str. 201-227)

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Protopaleontologie a geomytologie, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *