A majitelem nejdelšího krku je…

….nikoliv, není to mamenchisaurus ani supersaurus

Sauropodní dinosauři jsou dobře známí svými extrémně dlouhými krky, proti kterým je ten žirafí takřka neznatelný. V případě některých obřích dinosaurů přesahovala délka jejich krční páteře deset metrů, v extrémním případě snad dosahovala až k patnácti metrům. Rekordmanem byl v tomto ohledu zřejmě severoamerický diplodokid Supersaurus vivanae s délkou krku právě až kolem 14 metrů. Čínský Mamenchisaurus constructus jej s délkou 15 metrů dokonce překonával (maximální údaj hovoří o fantastických 18 metrech u druhu M. sinocanadorum). Enigmatický obr Amphicoelias fragillimus mohl mít také extrémně dlouhý krk (kolem 16 metrů), ale to je jen odhad založený na jediném ztraceném obratli. Přesto všechny tyto velikány jurského světa zahanbuje mongolský spodnokřídový titanosauriform Erketu ellisoni, popsaný v roce 2006. Jeho krk sice nebyl nejdelší v absolutním měřítku – dosahoval délky asi 8 metrů – ale zcela překonává všechny ostatní z hlediska poměrné délky ke zbytku těla. Krk totiž dosahuje dvojnásobku délky trupu! Tento středně velký sauropod se tak jevil jako podivný element dokonce i ve světě obývaném dlouhokrkými sauropody. Jako jeden z mála známých dinosaurů měl krk zřejmě delší než ocas. Jeho rodové jméno odkazuje k místním božstvům mongolského šamanismu, Erketu totiž patří k nejvyšším z 99 Tengri (božstev). Druhové jméno ellisoni je zase poctou Micku Ellisonovi, který se aktivně podílel na výzkumu pro Americké přírodovědecké muzeum.

Zřejmě nejdelším krkem ze všech sauropodů se mohl pyšnit čínský mamenchisaurus. Samotný krk dosahoval délky kloubového autobusu nebo tenisového kurtu. Erketu však překonává i mamenchisaura z hlediska poměrné délky krku. Kredit: ДиБгд, Wikimedia Commons

Zkameněliny dinosaura byly objeveny v roce 2002 v lokalitě Bor Guvé. Popsali je paleontologové Daniel Ksepka a Mark Norell v březnu 2006. Nález sestával z fosilních kostí končetin, šesti obratlů a několika dalších kosterních elementů. Bohužel však nebyla objevena lebka, což je škoda zejména z hlediska snahy o přesné systematické zařazení taxonu. Celkem se krk skládal ze 14 až 15 obratlů, tvořících dohromady přibližně osmimetrovou část páteře. Obratle byly značně prodloužené, zároveň ale také lehké (uvnitř byly dutiny a další anatomická přizpůsobení k celkovému zpevnění krku). Erketu byl nepochybně velmi zajímavým dinosaurem, kterého zatím bohužel příliš dobře neznáme. Výborně však dokládá, do jakých tvarových i velikostních extrémů dokázali sauropodi dohnat v průběhu evoluce své krky. Mongolský titanosauriform nedisponoval ani zdaleka nejdelším krkem ze všech sauropodů, zatím však kraluje z hlediska poměrné délky krku vůči zbytku těla. Přesný poměr bohužel určit nelze, nebyly totiž objeveny žádné dorzální obratle (i tak je ale odhad možný díky elementům kostry končetin). Zda však v případě erketu představovala tato přerostlá část těla produkt pohlavního výběru nebo skýtala i významné praktické využití, to už je otázka hodná dalšího výzkumu. Snad tedy vyprahlé sedimenty mongolské pouště Gobi nevydaly v případě dlouhokrkého dinosaura své poslední tajemství.

Odkazy:

http://www.nature.com/news/2006/060320/full/news060320-2.html

http://www.newcritters.com/2006/03/21/erketu-ellisoni-the-looooooong-necked-sauropod/

http://en.wikipedia.org/wiki/Erketu

Ksepka, D.T. & M.A. Norell, 2006. Erketu ellisoni, a long-necked sauropod from Bor Guvé (Dornogov Aimag, Mongolia). American Museum Novitates 3508: 1-16.

Leave a Comment

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *