Záhadný gigant s kachním zobákem

…aneb Čím je vlastně Huaxiaosaurus?

Jak ukázaly zejména čínské objevy gigantických kostí kachnozobých dinosaurů, právě tato skupina ornitopodů (Ornithopoda) se může pyšnit největšími rozměry snad i mezi všemi suchozemskými obratlovci – samozřejmě s ojedinělou výjimkou v podobě sauropodních dinosaurů. Některé kosterní elementy hadrosauridů z Mexika a Číny jsou tak obrovské, že se jejich majitelé dokonce vyrovnají i středně velkým sauropodům a přitom dalece překonávají všechny teropody, ostatní ptakopánvé dinosaury nebo i obří kenozoické synapsidy (včetně indrikotérií, mamutů a slonů). Který z kachnozobých dinosaurů, obvykle dlouhých „jen“ asi 8 – 10 metrů a vážících kolem tří tun, byl ale největší? Zatím se zdá, že nejjistějším odhadem je vskutku kolosální Shantungosaurus giganteus, popsaný již v roce 1973 z východočínské provincie Šan-tung. Kromě čelistí se zubními bateriemi a obsahem až 1500 zubů nás zaujmou skutečně zejména masivní rozměry tohoto býložravého dinosaura. Vždyť svojí (původně odhadovanou) asi čtrnáctimetrovou délkou a hmotností kolem devíti tun výrazně překonává například i tyranosaura. Jen lebka čínského obra dosahuje délky kolem 163 centimetrů a průměrně velcí severoameričtí příbuzní typu korytosaura nebo parasaurolofa vedle něho působí takřka jako trpasličí ostrovní formy. O šantungosaurovi jsem ale psal na blogu již dříve, proto jej nyní opusťme a podívejme se na další uchazeče o nepsaný titul největšího ptakopánvého dinosaura. Oba kandidáti pochází rovněž z Číny a popravdě – oba mohou ve skutečnosti představovat jen velmi vzrostlé exempláře šantungosaura.

———

File:Shantungosaurus 2008 09 07.jpg

Anatomicky nesprávně smontovaná kostra obřího hadrosaurida šantungosaura, žijícího v období pozdní svrchní křídy (před 70 miliony let) na území východní Číny. Tento exemplář měří kolem 13 metrů na délku, jak ale ukázal objev z roku 2008, tito dinosauři mohli být ještě o pět metrů delší a dosahovat rozměrů středně velkých sauropodů. Kredit: Rolfmueller, Wikimedia Commons

———

V roce 2007 byl – opět ze Šan-tungu – popsán Zhuchengosaurus maximus, obr s délkou 16,6 metru. V roce 2011 však přišli další čínští paleontologové s podrobným rozborem fosílií tohoto domněle validního druhu a na základě výzkumu anatomie, ontogeneze a tafonomie fosílií přeřadili „žučengosaury“ do rodu Shantungosaurus. Vše se zdálo být jasné, jenže ve stejném roce (2011) byl světu představen dodnes poněkud kontroverzní Huaxiaosaurus aigahtens, jehož udávané rozměry jsou téměř fantastické. Tento saurolofin je znám podle téměř kompletní kostry, objevené v březnu roku 2008 opět v Šan-tungu a v sedimentech, které ukrývají také zkameněliny šantungosaura nebo třeba ceratopsida rodu Sinoceratops. Fosílie obřího dinosaura byla vyproštěna v bloku horniny o ploše 20 čtverečních metrů a vykazuje skutečně impozantní rozměry. Jen stehenní kost měří na výšku 170 – 172 cm, kost holenní pak 145 – 147 cm. Přední končetiny byly podstatně kratší, dohromady nepřesahovaly výšku 2 metry (z toho pažní kost měřila asi 92 – 98 cm a byla velmi robustní). Odhad celkové délky huaxiaosaura činí až 18,7 metru, ačkoliv nechybí ani odhady „pouze třináctimetrové“. Hmotnost je pak odhadována asi na 7 až 20 tun, vzhledem k udávaným rozměrům by se však měly blížit spíše onomu vyššímu číslu. Výška dinosaura, pokud by byl restaurován v nepřirozené pozici „trojnožky“ – stojící na zadních a opírající se o ocas – by přesahovala 11 metrů, tedy skoro stejně jako například u brachiosaura! Šlo tedy skutečně o gigantického dinosaura, který by velikostně „strčil do kapsy“ i většinu menších sauropodů. Dnes se ale převážná část paleontologů shoduje na tom, že se o žádný nový rod nejedná – zřejmě máme co do činění s gigantickým (velmi starým?) exemplářem dobře známého šantungosaura…

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Huaxiaosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Shantungosaurus

http://everythingdinosaurs.weebly.com/huaxiaosaurus.html

Zhao Xijin, Wang Kebai, & Li Dunjing. (2011). „Huaxiaosaurus aigahtens.“ Geological Bulletin of China 30 (11):1671–1688.

———

Leave a Comment

Filed under Ptakopánví dinosauři, Rekordy a statistika, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *