Dlouhá cesta na Měsíc…a ke Slunci

…aneb Malé hrátky s astronomií a matematikou

Po delší době si zase dovolím malý skok do astronomie. Pro lepší představu o vzdálenostech v blízkém vesmíru (pro vzdálenosti v dalekém vesmíru naopak příliš nepomáhá) může posloužit také velmi přibližné porovnání doby, za kterou by v ideálním případě po přímé trajektorii dorazil daný objekt ze Země k Měsíci (střední vzdálenost 384 400 km) a k jedné dobře známé hvězdě, kterou nazýváme Slunce (přibližně 149 600 000 km). Samozřejmě je třeba výslovně uvést, že taková přímá cesta není možná, jde tedy pouze o myšlenkový konstrukt. Danou rychlost by také příslušný objekt nemohl udržet po delší dobu, protože se ve většině případů jedná o maximální (na kratší dobu) dosaženou rychlost oním uvedeným objektem či organismem. Na první pohled se sice může toto porovnání jevit jako bizarní a nesmyslné, zejména pro děti ve věku kolem 8 – 12 let je ale takto převedená představa vzdálenosti mezi vesmírnými tělesy poměrně dobrá a efektivní (na rozdíl od spekulací nad podobou druhohorní oblohy alespoň víme, že dané objekty i ony vzdálenosti jsou zcela reálné). Sluneční soustava je dle součaných poznatků jen miniaturním okrskem vesmíru, přesto je pro nás z pochopitelných důvodů nesmírně důležitá, a to plně platí i o její historii. Pojďme se tedy ponořit do naší teoretické tabulky fiktivních závodů napříč vnitřní částí sluneční soustavy – jak rychle by tedy trvalo, než by na Měsíc/Slunce dorazil „konstatní maximální“ rychlostí náš nejrychlejší letoun, vrtulník, člověk nebo třeba populární ulitnatý plž hlemýžď zahradní?

———

umělecká představa průletu sondy New Horizons nad povrchem Pluta

Sonda New Horizons nám v loňském roce začala odesílat první podrobné snímky vzdálené trpasličí planety Pluto. Ačkoliv letí rychlostí přes 16 km/s, cesta k ledovému světu podchlazenému na příjemných -230 °C mu i tak trvala téměř 10 pozemských let. Téměř celé desetiletí se řítila rychlostí, kterou by překonala například vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 12 sekund. Kredit: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute

———

OBJEKT

Rychlost (většinou max.)

K Měsíci

Ke Slunci

Světlo

299 792 458 km/s

1,28 sekundy

8:19 minuty

Vesmírná sonda°

252 792 km/h[1] (70,2 km/s)

1:31 hod.

24,6 dne

Dlouhoperiodická kometa

103 000 km/h[2] (28,6 km/s)

3:44 hod.

60,5 dne

Pilotovaná kosmická loď

39 897 km/h[3] (11,08 km/s)

9:38 hod.

5 měs., 6 d.

Letadlo*

3529,6 km/h[4] (980,4 m/s)

4,5 dne

Téměř 5 let

Automobil (tryskový pohon)

1228 km/h[5] (341,1 m/s)

13 dní

14 let

Motocykl (tryskový pohon)

605,7 km/h[6] (168,2 m/s)

26,5 dne

28,5 roku

Vlak (klasický kolejový)

574,8 km/h[7] (159,7 m/s)

28 dní

Přes 30 let

Běžný automobil**

180 km/h (50 m/s)

89 dní

96 let

Závodní cyklista (dráha)

77 km/h[8] (21,4 m/s)

7 měsíců

225 let

Člověk-sprinter***

44,7 km/h[9] (12,4 m/s)

1 rok

388 let

Běžný člověk – běh

25 km/h (6,9 m/s)

21,5 měsíce

697 let

Lidská chůze (prům.)

5 km/h (1,4 m/s)

8 let, 10 měsíců

3434 let

Hlemýžď zahradní

0,03 km/h (cca 1 cm/s)

1470 let

572 000 let

———

° Nejrychlejší „klasickou“ sondou je nicméně New Horizons, která dosáhla rychlosti 58 536 km/h (16,26 km/s). Doba letu k Měsíci by touto stálou rychlostí činila 6,5 hodiny, ke Slunci pak 3 měsíce a 17 dní.

* Při průměrné letové rychlosti 900 km/h (250 m/s) pak na Měsíc necelých 18 dní, ke Slunci přes 19 let.

** Při běžné cestovní rychlosti 100 km/ (27,8 m/s) pak na Měsíc 5 měsíců a 10 dní, ke Slunci 173 let.

*** Jde o maximální rychlost změřenou na letmém úseku trati. Maximální průměrná rychlost s pevným startem činí 37,63 km/h, tedy 10,45 m/s (Usain Bolt, běh na 150 m za 14,35 s.).

———

Usain Bolt by Augustas Didzgalvis (cropped).jpg

Dokonce i jamajský rychlík Usain Bolt, který proletěl dvacetimetrový úsek stometrové trati za 1,61 s., což se rovná rychlosti 44,72 km/h, by žasl, jak vysokou rychlost je třeba vyvinout, aby se objekt zdánlivě alespoň malinko posunul, byť jen v našem blízkém vesmírném okolí. Kredit: Augustas Didžgalvis, Wikipedie (CC-BY-SA-4.0)

———

[1] Sondy Helios-A a Helios-B (1974 – 76), rychlost vzhledem ke Slunci

[2] Zaznamenáno 22. dubna 2012 nad západem USA (Pozn.: Pouze nejvyšší přímo změřená rychlost, celkově však může být podstatně vyšší – až kolem 70 km/s.)

[3] Této rychlosti dosáhlo Apollo 10 dne 26. května 1969 při návratu od Měsíce

[4] Dosaženo vojenským strategickým výzkumným letounem Lockheed SR-71 Blackbird dne 28. července 1976

[5] Thrust SSC, rekordu dosaženo v Nevadě dne 15. října 1997

[6] Speciálně upravený stroj Top Oil-Ack Attack, dosaženo v Utahu dne 25. září 2010

[7] Speciálně upravená souprava, dosaženo dne 3. dubna 2007

[8] Francouz Francois Pervis dosáhl 6. prosince 2013 v Aguascalientes (Mexiko) času 9,347 s. na letmých 200 m.

[9] Jamajčan Usain Bolt při SR v běhu na 100 m v Berlíně dne 16. srpna 2009. A co se týká neptačích dinosaurů? S těmi se to má ještě trochu jinak.

———

Leave a Comment

Filed under Astronomie a vesmír, Rekordy a statistika

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *