Tyranosauridi se procházeli ve skupinkách

…jak ukázaly jejich stopy

Zkamenělé otisky stop tyranosauridů jsou dosud velmi vzácné. Oproti množství jejich zkamenělých kostí bylo zatím objeveno jen několik izolovaných otisků v USA, Kanadě a Mongolsku (největší o délce téměř 1 metru) a série stop nebyla objevena dokonce žádná. To samozřejmě značně limituje podrobnější paleoekologickou interpretaci těchto obávaných lovců. S dobře zachovanou sérií stop by bylo možné určit, jak rychle se při chůzi či běhu tyranosauridi pohybovali, zda kráčeli osamoceně nebo se sdružovali do větších skupin i to, jak pevné měli při pohybu držení těla či třeba kolik vážili (jedna z nových vědeckých studií letošního roku se zabývá právě výpočtem hmotnosti z dochovaných otisků stop teropodů). Série stop tedy mohou být velmi užitečnou pomůckou, jak ukázal i výzkum slavné spodnokřídové lovecké scény z Texasu, s pravděpodobnými aktéry v podobě teropoda akrokantosaura a sauropoda sauroposeidona. Velcí tyranosauridi nám však z období svrchní křídy žádné série stop nezachovali. Tedy alespoň dosud ne – první byla totiž popsána právě nyní – v létě roku 2014. K objevu několika sérií stop došlo již v říjnu roku 2011, kdy první z nich odkryl místní amatér Aaron Fredlund. Na jeho počest dostal nový ichnotaxon vědecké pojmenování Bellatoripes fredlundi. Série stop byly odkryty na severovýchodě kanadské provincie Britská Kolumbie a pocházejí ze souvrství Wapiti (kampán – maastricht, stáří kolem 70 milionů let). Ačkoliv byly fosilní otisky stop objeveny na nepříliš rozsáhlém exponovaném místě, poskytly množství zajímavých údajů o společenském životě i patologiích prstů velkých tyranosauridů. Vědecká studie týmu paleontologů v periodiku PLOS ONE tak doplňuje naše znalosti o lokomoci a ekologii těchto velkých teropodů.

———

Rekonstrukce vzezření masivního tyranosaurida druhu Daspletosaurus torosus. Tento velký teropod obýval území současného západu severoamerického kontinentu v období pozdní svrchní křídy (asi před 77 – 74 miliony let) a byl tak starším a o trochu menším příbuzným slavného „T. rexe“. Byl právě on původcem sérií stop z Britské Kolumbie? Kredit: Steveoc 86, Wikimedia Commons

———

Největší stopy dosahují délky v rozmezí 52 až 67 cm, což odpovídá skutečně velkým teropodům, zřejmě přesahujícím hmotnost jedné tuny. Délka kroku tohoto dinosaura dosahovala asi 175 cm, při běhu pak pravděpodobně až 3,5 metru. Zajímavé je, že se dá na základě velikosti stopy odvozením délky stehenní kosti odhadnout také věk původců stop – ten činil přibližně 20 až 29 let (+- 2 roky). Vyšší údaj je již na samotné hranici maximálního odhadovaného stáří tyranosauridů, proto muselo jít téměř s jistotou o plně dorostlého dospělce. Velikost se dá odhadnout jen přibližně, zřejmě se ale pohybovala kolem devítimetrové délky a necelých 3 metrů výšky v kyčlích (u největšího jedince). Rychlost pohybu byla spočítána poměrně přesně na 6,4 – 8,5 km/h, což odpovídá rychlé lidské chůzi. U tyranosauridů středních rozměrů přitom rozhodně nešlo o limit atletické výkonnosti, odhaduje se dokonce, že mohli běhat rychlostí i přes 50 km/h. V tomto případě tedy jde nepochybně o klidnou chůzi několika jedinců, kteří zřejmě nebyli ani na lovu, ani na útěku. O identitě původců stop nám vypovídá výskyt kosterních zkamenělin z dané oblasti a období. Mohlo jít o zástupce albertosaurinů rodu Albertosaurus nebo Gorgosaurus či o tyranosaurina rodu Daspletosaurus. Délka dospělců těchto teropodů dosahovala v dospělosti 8-10 metrů, Daspletosaurus byl však podstatně robustnější. Zatímco albertosauři dosahovali hmotnosti asi 1,5 tuny a gorgosauři přibližně o tunu více, daspletosaurus mohl vážit téměř 4 tuny. Ať už je však jejich původcem kterýkoliv z oněch tří rodů, zmíněné série stop představují nádherný doklad sdružování a zároveň i patologií (v jednom případě chybějící články prstu na jedné noze) u nádherných dravých dinosaurů ze sklonku druhohorní éry.

———

Odkazy:

http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0103613

http://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosauridae

McCrea RT, Buckley LG, Farlow JO, Lockley MG, Currie PJ, et al. (2014): A ‚Terror of Tyrannosaurs‘: The First Trackways of Tyrannosaurids and Evidence of Gregariousness and Pathology in Tyrannosauridae. PLOS ONE

———

Leave a Comment

Filed under Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *