Augustus by dnes oslavil 2068. narozeniny

…aneb Tykat bych mu opravdu nemohl

Je to přesně tak. Dnes, tedy dne 23. září 2005, uplynulo již 2068 let od narození jedné z nejvýznamějších postav starověkého světa, prvního císaře (i když o tomto titulu se v jeho případě ještě trochu pochybuje) římského impéria, Caesara Octaviana Augusta (vládl 31/27 BCE- 14 CE). Nejdéle vládnoucí císař (přes 40 let) a geniální stratég a diplomat, který „nalezl město z cihel a zanechal ho po sobě z mramoru“. Po zavraždění svého adoptivního strýce Gaia Iulia Caesara (15. 3. 44 BCE) spěchal teprve devatenáctiletý mladík do Říma, aby se ujal odkazu svého předchůdce a ihned byl vtažen do nejprve poněkud zastřeného boje o moc (především s vykonavatelem C. závěti Markem Antoniem (82 – 30 BCE), slavným milencem královny Kleopatry. Po uzavření druhého triumvirátu r. 43 BCE právě s Antoniem a také s boháčem M. Ae. Lepidem. Po porážce Caesarových vrahů Cassia a Bruta v bitvě u Filipp r. 42 BCE se stal Octavianus jedním z nejmocnějších můžů Říma. Po odstavení Lepida směřovaly dějiny ke střetnutí největších rivalů, Antonia (který dlouhodobě pobýval v Alexandrii u Kleopatry) a Octaviana, jenž se snažil využít zdání své římské ctnosti v protikladu k Antoniově orientální rozmařilosti. Občanská válka vyvrcholila námořní bitvou u mysu Action v září 31 BCE, Antoniovo a Kleopatřino loďstvo bylo prakticky zničeno a o rok později oba milenci spáchali sebevraždu. Budoucí Augustus se zde zachoval jako nelítostný tyran, na prosby o milost někdejších antoniovců odpovídal krátce: „Zemřeš.“ O to více se však po 16. lednu 27 BCE, kdy mu senátem byla schválena fakticky úplná moc nad impériem (nikoliv však „úředně“) ukázal jako výborný správce rozsáhlého impéria. Díky jeho dlouhé klidné vládě pak celý kolos o rozloze několika milionů kilometrů čtverečních setrvačností fungoval celá dvě staletí, přestože se na trůně střídali maniaci typu Caliguly, Nerona či Domitiana. Když starý vládce roku 14 po přelomu letopočtu umíral, jeho poslední slova údajně (viz Suetonius, De vita Caesarum libri) zněla: „Hrál jsem dobře svou životní komedii? Nuže smějte se a s potleskem herce propusťte“…

…