…už to tak asi bude
Je obecně známo, že všichni tetrapodi (čtvernožci), skupina obratlovců od žab a mloků (jednotná skupina Amphibia – objživelníci již není fylogenetiky uznávána) přes plazy a ptáky až po savce, se vyvinula z příbuzenstva tzv. lalokoploutvých ryb někdy koncem devonu, asi před 360 miliony let. Zároveň se předpokládalo, že nové progresivní znaky, které oddělují primitivní bazální formy rybovitých obratlovců od pokročilejších čtvernožců, se objevily až krátce před touto významnou kvalitativní změnou ve vývoji života (i.e. přechodu obratlovců na souš). Teorie přerušovaných rovnováh tomu ostatně nasvědčuje také, nejdříve dlouhé období evoluční stáze, pak velmi rychlé nakupení významných změn.
Nový objev však (jako již mnoho předchozích) poněkud upravil pohled na toto dogma i v případě prvních čtvernožců. Významné znaky pokročilých tetrapodů už totiž měly i lalokoploutvé ryby před nějakými 380 miliony let! Fosilní devonská ryba, nazvaná Gogonasus byla sice objevena již dříve, ale teprve vloni objevený exemplář ze západní Austrálie je dostatečně kompletní. Dřívější exempláře této malé, asi 30 cm dlouhé lalokoploutvé ryby s šupinami tvaru diamantu, byly velmi špatně zachovalé. Nový objev ukázal, že některé vývojově pokročilé znaky, především ve stavbě končetin, nozder a lebečních kostí, se objevují v evoluci mnohem dříve, než se čekalo. Starodávná ryba žila v devonské obdobě Velkého korálového útesu a její existence předcházela vzniku obratlovců o cca 20 milionů let. Nejbližším příbuzným primitivních čtvernožců byl přitom o pár milionů let mladší Tiktaalik, rovněž poměrně nedávný objev (viz starší články z dubna t. r.). Otázkou pak zůstává především to, zda se nové vývojové trendy neobjevily v evoluci několikrát nezávisle na sobě, a Gogonasus tak nepředstavoval jen vedlejší, slepou vývojovou linii, která ke vzniku našich prvních suchozemských předků nevedla…
———
http://news.nationalgeographic.com/news/2006/10/061018-fossil-fish.html
———