Velikost dinosauřích genomů

…a potenciální revoluce v systematice pravěkých tvorů

Myšlenka využít jakýkoliv zbytkový genetický, proteinový či jiný dochovaný „měkký“ materiál ve fosilních kostech ke klasifikaci a začlenění druhů do systému je již poměrně letitá (minimálně ji lze vysledovat do 70. let minulého století). Problém je samozřejmě především v nedostatku samotného materiálu, který (v prvních dvou uvedených případech) je až na výjimečné případy téměř nedostupný. Nemá cenu připomínat, jak velkou kvalitativní změnu by taková možnost klasifikace přinesla. Za předpokladu objevení alespoň stopového množství materiálu (viz odkaz dole, kde už se dozvíte více) by bylo možné klasifikovat s vysokou přesností většinu špatně dochovaných kosterních fosilií nebo dokonce i jen izolovaných fosilních kostí. Možná se tak před námi otevírá zcela nový vědní obor. A i když toto poselství z článku nevyčtete, budete zase o nějakou tu „dinosauří“ vědomost bohatší. Nezapomínejte, že totiž stále žijeme v době relativně krátce po vymření (neptačích) dinosaurů. Vždyť zatímco neptačí druhohorní dinosauři existovali celých 170 milionů let, od jejich vymření uplynula zhruba jen třetina té doby.

———

Odkazy:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=2509

———