…aneb v předvěké Indii bylo možné všechno
66 milionů let starý savčí zub v poslední době pořádně zamotal hlavu indickým paleontologům. Svrchnokřídový pozůstatek ústní dutiny totiž pochází zřejmě z primitivního zástupce kondylartů (Condylartha), příbuzného pozdějších kopytnatců. Na indickém subkontinentu není o zajímavé nálezy z konce křídy nouze, tento je však přesto výjimečný. Naznačuje totiž evoluční diverzifikaci této skupiny podstatně dříve, než se dosud předpokládalo (nejméně o tři miliony let). Především se jedná o fosílii "prakopytníka" v době stálé nadvlády dinosaurů, byť již těsně před svým koncem. Nález nicméně není ojedinělý a ve výzkumech se bude pokračovat.
http://news.nationalgeographic.com/news/2007/11/071108-india-mammal.html
ale že zrovna určili těch 66 mil.let, tzn.před „černou“ iridiovou skvrnou.Dá se tomu stoprocentně věřit, když je to s té Indie?
Klasická argonová metoda datování, IMHO.
já myslel,že to dělaj poločasem rozpadu uhlíku….
To jako C14? Ten má poločas rozpadu 5730+- let 🙂
okej, vyhráls, metoda „C14“ je nepřesná a hodí se na zkameněliny do stáří 10 000 let.Určitě použili karbon-argonovou metodu. Ale pokud je to opravdu 66 mil.let přesně,je to zásadní objev……
Vždycky je určitá míra nepřesnosti, v totmo gardu kolem několika set tisíc let. Nicméně i tak by o zásadní objev nešlo, byť by byl poměrně významný…