…a další otázky, které vás možná trápí
Neptačí dinosauři jsou i pro člověka 21. století nepochybně fascinujícími tvory. Bezprecedentním způsobem ovládali pevninské ekosystémy této planety po úžasně dlouhou dobu 150 milionů let, tedy období asi 70krát delší, než po které vůbec existuje biologický rod Homo. Během nesmírně dlouhého období své dominance vyvinuli dinosauři největší a snad i nejbizarnější formy ve světě obratlovců (s výjimkou některých recentních kytovců) a před zhruba 150 miliony let dali vzniknout také prvním pravým ptákům. Po celé období druhohor ještě naši předkové z řad primitivních savců hráli toliko druhořadou roli.
Dinosauři představují v rozporu s obecnou představou jednu z nejúspěšnějších skupin obratlovců, a snad i živočichů, v dějinách planety. Přesto před 65,9-64,4 miliony let definitivně vymírají a s výjimkou ptáků nezanechávají žádné přímé potomky. Někteří kryptozoologové by však rádi věřili v opak, přičemž „současné dinosaury“ hledají v pralesech Konga, Brazílie i na australských planinách. Je však možné, aby neptačí dinosauři i přes jasnou absenci fosilních dokladů přežili v některých odlehlých oblastech dodnes? I na tuto otázku vám (kromě dvou dalších – proč dinosauři vymřeli a jak byli pro vědu objeveni) odpoví článek, který jsem před nedávnem publikoval v časopise Svět: http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/Svet-Dino.pdf (od strany 2)
Dále si dovoluji upozornit, že v nové Přírodě se můžete dočíst mimojiné také něco o legendární „živoucí fosílii“ latimérii podivné ze skupiny lalokoploutvých ryb. Kdo by měl navíc ještě zájem dozvědět se něco o frekventovaných chybách z oboru paleontologie v dnešních učebnicích, může zavítat na seminář, který vedu v CVKHK pozítří. A jen tak na okraj, dnes si připomínáme 156. výročí úmrtí britského průkopníka v objevování dinosaurů, doktora Gideona A. Mantella. Dost však rozvitých souvětí, hezké počtení i poslech vám všem přeje blogující Dinosaurus.