Boltova berlínská fantazie – update

…aneb hranice lidských možností opět posunuta a k tomu nový rychlostní rekord

V roce 1996 se mi do rukou dostala jedna z mnoha statistik o limitech lidské výkonnosti v atletice. Pro skok vysoký uváděla nějakých 256 cm, v dálce 10,33 m a v tyči dokonce 782 cm. Každý pravidelný divák atletických klání potvrdí, že tyto skokanské výkony jsou v současnosti zcela nedosažitelné (pakliže vůbec někdy dosažitelné budou). Co je však zajímavé – v té době měl světový rekord v běhu na sto metrů hodnotu 9,85 s a jako limitní byla uváděla hranice 9,58 s. A to je přesně čas, který včera zaběhl ve finále stovky na MS v Berlíně jamajský fenomén Usain Bolt! (O rychlosti sprinterů viz také můj loňský článek http://dinosaurus.bloguje.cz/718667-jak-je-to-s-nejvyssi-rychlosti-cloveka.php).

Jako dlouhodobý atletický fanoušek jsem si včerejší finále nemohl nechat ujít. Přesně na den rok po loňském olympijském finále a vyklusaném svěťáku 9,69 s (viz http://dinosaurus.bloguje.cz/714661-dnes-se-zmenila-historie-sportu.php) zaklekl jamajský expres do bloků vedle dalších velkých hvězd, Američana Tysona Gaye a svého krajana Asafy Powella. Gay si vedl přímo úžasně – prolétl cílovou čárou ve 3. nejlepším regulérním čase všech dob a novém americkém rekordu 9,71 s. Bronz bral až v čase 9,84 s (!) Powell. Gay zaostal celých 13 setin za vítězným Boltem, který jako první člověk v historii pokořil za jakýchkoliv podmínek hranici 9,60 sekundy. S neuvěřitelnou lehkostí si pak na ploše zatancoval a oběhl čestné kolečko s vlajkou. Všechny pochybovače přesvědčil, že na olympiádě nešlo o žádný náhodný „zázrak“ – Bolt je opravdu sprinterem vlastní kategorie, naprostým běžeckým fenoménem. Jeho fyziognomie je zcela unikátní, jeho výška a dlouhý sprinterský krok ho zřejmě vyčleňují ze společenství dalších světových sprinterů.

Nový světový rekord překonal jeho loňský čas o 0,11 sekundy, největší posun svěťáku na této trati od zavedení elektronického měření na konci 60. let! Vítr foukal do zad, jeho síla však nebyla nijak „oslnivá“ – jen 0,9 m/s. Průměrná rychlost rekordního běhu činí 10,438 m/s – 37,578 km/h. Maximální rychlost na letmých úsecích pak bude bezpochyby ještě výrazně větší (zřejmě přes 44 km/h – brzy budou publikovány údaje od radarových měření a časy na jednotlivých desetimetrových úsecích). Bolt se dostal o celých 42 setin pod kdysi bájnou desetisekundovou hranici a nyní útočí jako první člověk v dějinách také na neuvěřitelných 9,5 sekundy. Osobně věřím, že zanedlouho třiadvacetiletý sprinter má potenciál i na takovýto výkon. Máme se ostatně na co těšit již zanedlouho – Bolt běží v německé metropoli také dvoustovku a štafetu na 4×100 metrů. Na obou tratích přitom drží od olympiády v Pekingu rovněž světové rekordy.

K 19. 8. jsou již k dispozici také podrobné statistiky Boltova výkonu, proto jsem se rozhodl článek ze 17. 8. náležitě „apdejtovat“. V první řadě známe dvacetimetrové mezičasy Boltova rekordního běhu, které mají tuto podobu:

Startovní reakce: 0,146 s (na Boltovy poměry velmi rychlá)

0-20 m: 2,89 s (průměrná rychlost na úseku 6,920 m/s – 24,91 km/h)

20-40 m: 1,75 s (čas na 40 m 4,64 s, prům. rychlost na úseku 11,428 m/s – 41,14 km/h)

40-60 m: 1,67 s (čas na 60 m 6,31 s, prům. rychlost na úseku 11,976 m/s – 43,11 km/h)

60-80 m: 1,61 s (čas na 80 m 7,92 s, prům. rychlost na úseku 12,422 m/s – 44,72 km/h)

80-100 m: 1,66 s (čas na 100 m 9,58 s, prům. rychlost na úseku 12,048 m/s – 43,37 km/h)

Jak patrno, Bolt dosáhl nejvyšší rychlosti na úseku mezi 60. a 80. metrem trati, kdy běžel (letěl?) průměrnou rychlostí 44,72 km/h! Tím překonal dosavadní rychlostní rekord o 0,82 km/h (22,7 cm/s) a je prvním člověkem, který prokazatelně běžel přes 44 km/h. Je téměř jisté, že nejvyšší rychlostí, jakou se kdy člověk po vlastních nohách pohyboval, je tedy těchto 12,42 m/s. Bolt dosáhl již na 60 metrech mezičasu 6,31 s, což je mimochodem o 0,08 s rychlejší čas, než jaký je na této trati halový světový rekord v podání Maurice Greena. Oba jeho desetimetrové mezičasy na této dvacítce musely mít hodnotu kolem 0,80 nebo 0,81, což je rovněž rekord (dosud 0,82 s Greena a Bolta na loňské olympiádě v Pekingu). Kvalitu sprinterského výkonu dokládá také fakt, že i podle bodového hodnocení IAAF již předstihl Železného světový rekord v oštěpu (98,48 m) a blíží se limitní hodnotě 1400 bodů! Bolt však ještě jistě neřekl poslední slovo…

To dokázal hned ve finále mistrovské dvoustovky, kterou se prořítil k dalšímu neuveřitelnému svěťáku – 19,19 sekundy! Bolt tedy jako první člověk v historii běžel pod 19,30 a zároveň i pod 19,20 (jeho předchozí osobní a zároveň světový rekord z OH v Pekingu měl hodnotu právě 19,30 s). Průměrná rychlost rekordního běhu má jen mírně nižší hodnotu než na stovce – 10,422 m/s = 37,52 km/h). První stovkou proběhl za úžasných 9,92 s, druhou letmou pak za 9,27 s. Přitom mu na cílové rovince foukal protivítr o hodnotě -0,3 m/s. Svoji pozici největší hvězdy letošního atletického MS v Berlíně pak ještě potvrdil třetí zlatou medailí a druhým nejlepším časem historie ve štafetě na 4 x 100 m (37,31 s). Bolt je ve 23 letech zkrátka fenoménem současné atletiky a již nyní má na kontě 6 světových rekordů….

Osobní rekordy Usaina Bolta (k 10. 1. 2013):

60 m (mezičas na 100 m) 6,31 s (halový SR má hodnotu 6,39 s)

100 m 9,58 s (SR, 2009)

150 m 14,35 s (SR, 2009)

200 m 19,19 s (SR, 2009)

400 m 45,28 s (2007)

4 x 100 m 36,84 s (SR, 2012)

Odkazy:

http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html (Analýza na webu The Science of Sport)

http://www.atletika.cz/Default.aspx?section=3&server=1&article=10372 (Článek na webu Atletika.cz)

http://berlin.iaaf.org/news/kind=100/newsid=53047.html (Článek na webu IAAF.org)

http://speedendurance.com/2009/08/16/usain-bolt-berlin-world-championships-video/ (Video rekordu na webu SpeedEndurance)

http://en.wikipedia.org/wiki/Usain_Bolt (Informace o Boltovi na anglické verzi Wikipedie)