Informační karta jediného českého teropoda

…aneb Když po severovýchodních Čechách pobíhali draví dinosauři

V minulém příspěvku jsem se zaměřil na základní informace o jediném českém neptačím dinosaurovi, známém podle fosilních kosterních pozůstatků. Zmínil jsem však také nález, který má prioritu jakožto vůbec první nepochybný pozůstatek dinosaura u nás (fosílie „procerosaura“ a „albisaura“, označené na přelomu 19. a 20. století profesorem Antonínem Fričem za pozůstatky dinosaurů, nejsou průkazné). Takovým dokladem přítomnosti příslušníků skupiny Dinosauria u nás je stopa teropoda od Červeného Kostelce. O jejím původci bohužel stále mnoho nevíme. Co o něm tedy můžeme ve stručnosti říci?

 —

Přibližná podoba původce tříprsté stopy od Červeného Kostelce. Šlo o malého a agilního dravce, lovícího zřejmě menší obratlovce. Mohl žít v početných smečkách, podobně jako zástupci některých příbuzných druhů. Zatím o něm však mnoho říci nedokážeme. Ilustrace Todda Marshalla, převzato z http://www.search4dinosaurs.com/tm_coelophysis.html.

Název: Vědecký nemohl být stanoven, materiál není diagnostický (někdy však bývá přirovnáván k rozšířenému ichnotaxonu Eubrontes). Populární přezdívku nález rovněž nemá, je o něm obvykle referováno pouze jako o „(první) stopě českého dinosaura“.

Systematické zařazení: Jde o zástupce plazopánvých teropodních dinosaurů, příbuzného severoamerickým célofyzům (druh Coelophysis bauri). Přesnější zařazení je však na základě dostupného materiálu nemožné. Zajímavé je, že velmi podobné stopy byly nalezeny i v sedimentech tatranského triasu na Slovensku. Byly popsány jako Coelurosaurichnus tatricus. Dříve se také předpokládalo, že otisky patří dosud neznámému evropskému druhu rodu Coelophysis. To není dosud jisté, velice pravděpodobné však je, že stopy v Tatrách zanechal neznámý dravý dinosaurus ze skupiny Coelophysoidea, příbuzný německému rodu Liliensternus. Šlo o menší, asi 1-6 metrů dlouhé a velmi štíhlé dinosaury, mezi které patřil nejspíše také původce stopy od Červeného Kostelce.

Doba výskytu: Tento dinosaurus žil pravděpodobně v období svrchního triasu, před více než 200 miliony let. Ani stáří však není bezpečně prokázáno. V každém případě je však mnohem starší než „český“ iguanodontid.

Velikost: Tříprstá stopa měří 14 cm na délku a 18 cm na šířku. Dinosaurus, který ji kdysi otiskl, měřil asi 3 metry na délku (pokud vykazoval stejné tělesné proporce jako célofyzis). Jeho hmotnost mohla činit několik desítek kilogramů, zřejmě byl však lehčí než průměrné veliký dospělý muž.

Způsob života: Původce stopy byl ve svém ekosystému menším dravcem, který zřejmě lovil malé obratlovce (včetně jiných dinosaurů). Příbuzné druhy byly často gregarické, žily ve smečkách (v případě zmiňovaného célofyza dokonce extrémně početných, a to ve stovkách jedinců). Pokud také český teropod lovil ve smečce, jeho lovecký potenciál se pochopitelně značně zvýšil, a to i ve směru potenciální velikosti kořisti.

Původ a zachování fosílie: Stopa byla otisknuta v měkém podloží, na kterém lze údajně rozeznat také otisky dešťových kapek v podobě malých důlků. Stopa je dobře viditelná, i když není příliš dobře zachovaná – chybí například část levého a prostředního prstu.

Doba objevu: První polovina 90. let minulého století, odborný popis (Zajíc J., 1998) v Jour. Czech. Geol. Society 43/4, v roce 1998.

Místo objevu: Starý pískovcový lom U Devíti křížů (na zalesněném návrší „Krákorka“) zhruba mezi Červeným Kostelcem, Rtyní v Podkrkonoší a údolím řeky Úpy.

Nález: Pouze jediná izolovaná tříprstá stopa o délce 14 centimetrů a šířce 18 centimetrů, poměrně mělce otisknutá na tenké pískovcové desce.

Okolnosti objevu (stručně): Byl učiněn pracovníky lomu, kteří na jedné z odlomených desek podivnou stopu objevili. Na nález upozornili paleontology z Českého geologického ústavu, kteří později identifikovali fosílii jako otisk stopy teropodního dinosaura.

Obecné informace: Objev je významný tím, že jde o vůbec první průkazný doklad o přítomnosti neptačích dinosaurů v našich dnešních geografických hranicích. K objevu došlo opět pouhou náhodou a bohužel zatím nebyly hlášeny ani žádné další nálezy z této lokality. Zmíněný lom byl dříve znám jako „Bílá skála“, dnes se mu lidově říká „Krákorka“. Osobně jsem toto místo navštívil v roce 2000, jde o poměrně malebnou lokalitu, vystupující náhle z řídkého lesa. Nedaleko se nachází zřícenina hradu Vízmburk nebo třeba proslulé Babiččino údolí. Odkaz na devět křížů v názvu lokality není náhodný – v blízkosti silnice se nachází kamenný kříž, jehož podstavec nese basreliéf s vyobrazením devíti křížků. K tomuto místu ostatně odkazuje také jedna z povídek Boženy Němcové (v Babičce i v samostatné povídce s názvem Devět křížů, kdy měl být právě zde kdysi zabit vízmburský pán Heřman a jeho zbrojnoši). Jakou románovou úlohu by asi paní Němcová zvolila pro českého teropoda?

—

Odkazy:

http://dinosaurus.bloguje.cz/619667-4-roky-ceskeho-dinosaura.php (starší článek na blogu)

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_dinosaurus (informace na české Wikipedii)

http://pokorny-ujep.e-blog.cz/?page_id=38 (informace na Geoblogu)

http://scienceworld.cz/biologie/Dinosauri-v-Cechach-4934 (část textu z autorovy knihy Úžasný svět dinosaurů, Triton, 2009)

 —