Pachycefalosaurovo neklidné dospívání

…aneb Ontogeneticky klamavý démon z Hell Creeku

Dalším dinosaurem, jehož fosílie jsou zřídka nacházeny v souvrství Hell Creek (na území Montany, Jižní Dakoty a Wyomingu), byl mohutný pachycefalosaurid druhu Pachycephalosaurus wyomingensis. Ptakopánvý dinosaurus, jehož jméno lze přeložit jako „tlustolebý ještěr“, žil na území dnešního severoamerického západu v období nejsvrchnější křídy, tedy asi před 68-66 miliony let. Po dvou se pohybující pachycefalosaurus byl zřejmě býložravý nebo snad všežravý tvor, který je dnes známý jen z objevu jedné kompletní lebky a několika velmi silných fragmentů svrchní části lebky. Jak se však v současné době ukazuje, fosílií juvenilních stádií pachycefalosaura známe možná více. P. wyomingensis je dnes jediným známým druhem tohoto rodu.

Pachycefalosauři byli jedni z posledních žijících neptačích dinosaurů, kteří se zřejmě dočkali samotného konce křídy asi před 66 miliony let. Byli zároveň největšími zástupci své vývojové skupiny – odrostlí dospělci mohli měřit na délku přes 5 metrů (možná však i 8 metrů) a přesáhnout hmotnost 2 tun. Zadní nohy byly relativně dlouhé a mohly sloužit rychlému běhu, přední byly naopak značně krátké. Charakteristickým rysem byla extrémně ztluštělá svrchní část lebky, vytvářející jakýsi podivný, až přes 25 cm vysoký dóm. Ten snad sloužil k intraspecifickým (vnitrodruhovým) šarvátkám mezi samci, pravděpodobně však nikoliv srážením hlava-hlava (jak se dříve tvrdilo), nýbrž spíše narážením do méně tvrdých partií soupeřova těla, např. do stehen a boků.

———

Stygimoloch (zelený dinosaurus v pozadí) byl nejspíš jen nedospělým exemplářem pachycefalosaura. Na ilustraci spolu s caenagnathidem chirostenotem (vepředu) a malými dromeosauridy rodu Rahonavis. Ilustrace (kredit): Luis V. Rey, převzato se svolením z autorova webu  http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/html/chiros.htm).

 ———

První fosílie pachycefalosaurů byly objeveny již koncem 50. let 19. století v oblasti jihovýchodní Montany (patří tedy k vůbec prvním objeveným dinosauřím fosíliím v Severní Americe). Dlouho však nebylo jasné, o jaké tvory se vůbec jedná. V roce 1931 stanovil americký paleontolog Charles W. Gilmore druhové jméno wyomingensis, rodem byl však překvapivě Troodon. Částečně zachovalá lebka totiž vykazovala dentici podobnou malým teropodům troodonům a pachycefalosauridi byli tehdy považováni za jejich blízké příbuzné. Teprve v roce 1943 byl paleontology B. Brownem a E. M. Schlaikjerem tento omyl částečně napraven a v povědomí vešlo vědecké jméno P. wyomingensis, od roku 1983 jediný uznávaný druh zmíněného rodu. Některé nejasnosti v klasifikaci však stále přetrvávají.

Jak se v současné době začíná ukazovat, pachycefalosaurus byl dinosaurem mnoha „tváří“, a to v pravém smyslu toho slova. Nenaplnily se sice dávné fantastické vize o inteligentním dinosauroidovi s kupolovitou lebkou a velkým mozkem (ten byl ve skutečnosti poměrně malý), přesto se stal „tlustolebý ještěr“ znovu celebritou paleontologie. Ve stejných vrstvách spolu s tímto pachycefalosauridem (souvrství Hell Creek a Lance) koexistovaly také další dva rody z řečené čeledi, Stygimoloch (popsaný v roce 1983) a nedávno popsaný Dracorex (2006). Od svého většího příbuzného se liší především distribucí a relativní velikostí rohů na temeni lebky stejně jako celkovou velikostí. Paleontolog Jack Horner však již před dlouhou dobou pojal podezření, zda tři rody pachycefalosaurů bezmála v jediném ekosystému nejsou trochu moc. Znovu se tedy zaměřil na dostupnou fosilní evidenci a v roce 2007 vystoupil na každoročním mítinku SVP (Společnost vertebrátní paleontologie) s tvrzením, že Dracorex je vlastně jen juvenilním stadiem (nedospělým jedincem) nebo snad samicí stygimolocha. Zároveň s tím prezentoval také další informace, které jej vedly k přesvědčení, že jak drakorex, tak i stygimoloch jsou vlastně nedospělými jedinci pachycefalosaura. Horner spolu s kolegou Markem Goodwinem nyní publikovali na toto téma studii v aktuálním čísle odborného žurnálu PLoS ONE. Jak se zdá, biodiverzita pachycefalosauridů byla v období svrchní křídy podstatně skromnější, než jsme se dosud domnívali. Na druhou stranu je však zřejmé, že tvrzení o neplatnosti celých 2/3 známých dinosauřích rodů je rovněž značně přehnané.

———

Odkazy:

http://palaeoblog.blogspot.com/2009/11/dracorex-and-stygimoloch-juvenile.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Pachycephalosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Stygimoloch

http://en.wikipedia.org/wiki/Dracorex

 ———