…zdá se, že víc než jeden
„Klasický“ scénář konce druhohorních dinosaurů je vědecké i laické veřejnosti velmi dobře znám. Obvykle má podobu děsivé apokalypsy, způsobené obřím kosmickým tělesem o průměru kolem 10 kilometrů, které v ohromné rychlosti dopadne do moře v oblasti dnešního cípu Yukatánského poloostrova v Mexickém zálivu. Právě tato „smrt z vesmíru“ je už tři desítky let na výsluní vědeckého zájmu a zároveň jde o nejvíce uznávaný scénář globální ekologické katastrofy, která na samotném konci křídy asi před 65.9 – 65.0 miliony let způsobila zhroucení ekosystémů a úplné vyhynutí mnoha skupin organismů, z nichž dinosauři, ptakoještěři a tzv. „velcí mořští plazi“ (mosasauři a pliosauři) jsou jen některými z mnoha takto postižených skupin. Dopad obřího meteoritu do zmíněné oblasti byl potvrzen i objevem impaktního kráteru o průměru 180 kilometrů, zvaného dnes Chicxulub („čikšuluv“) podle městečka, nacházejícího se nedaleko jeho dopadového epicentra.
Není zcela jisté, zda pouze mexický meteorit sám o sobě způsobil jednu z největších vln masového vymírání v dějinách planety, faktorů bylo nejspíš více a vzájemně se doplňovaly (ohromná sopečná činnost v Indii, ústup hladiny oceánů, změny klimatu apod.). Již delší dobu však někteří vědci přicházejí s poměrně děsivým tvrzením, že na konci druhohorní éry nedopadl jediný gigantický meteorit, nýbrž že jich bylo více (podle některých odhadů snad dokonce celý roj). Jeden z dokladů pro tuto děsivě vyhlížející možnost se přitom ukrývá daleko od Mexického zálivu, a to až na území dnešní Ukrajiny. První náznak kráteru byl objeven sovětskými geology již v 60. letech minulého století při hledání ropy. V roce 2002 zde pak byly definitivně identifikovány stopy po dalším dopadovém kráteru zhruba stejného stáří (dnes datován na 65.17 +- 0.64 mil. let). Byl podstatně menší než mexický „bratránek“ (asi 24 kilometrů v průměru) a dnes leží pod 500 metrů hlubokou vrstvou sedimentu. Dostalo se mu poněkud tuctového názvu Boltyš, až do nedávna však nebylo jisté, nakolik je možné jej časově korelovat s mexickým kráterem.
———
———
Nová studie, jejímž vedoucím je britský profesor David Jolley z Univerzity v Aberdeenu, byla publikována ve vědeckém periodiku Geology. Tým geologů analyzoval získané vzorky pravěkého pylu a spor z vrstev někdejšího bahna, vyplňujícího zmíněný kráter. Paleopalynologickým výzkumem bylo zjištěno, že relativně krátce po dopadu ukrajinského meteoritu kolonizovaly zničenou a spálenou zemi kapradiny, které patří k pionýrům v dobývání žárem poničených ekosystémů. Proto také objevy velkého množství pylu a spor kapradin – tzv. fern spikes (kapradinové vrcholky) – jsou dobrými indikátory velkých ekologických katastrof daného období. V tomto bodě výzkumu se ještě žádné velké překvapení nekonalo. Zhruba jeden metr nad prvním kapradinovým vrcholkem se však s dalším výzkumem neočekávaně objevil další. A to může znamenat nejspíš jen jediné.
Rozdíl jednoho metru představuje zřejmě dobu několika tisíc let. Tolik času tedy uběhlo, než po meteoritu Boltyš dopadl na západní polokouli také známý Chicxulub. Ekosystémy tak byly po geologicky krátké době zdecimovány znovu, což mohlo výrazně ovlivnit schopnost již jednou zredukovaných populací dinosaurů i jiných organismů přežít toto krizové období. Na konci křídy, relativně krátce po sobě, zkrátka dopadly na Zemi nejméně dva obří meteority. Zdá se, že však rozhodně nedopadly ve stejné době, jak by předpokládal model jednoho gigantického kusu kamene, který by se teprve v atmosféře (resp. již blízko k Zemi) rozlomil na dva nebo více kusů. Podle autorů studie je dokonce možné, že po dobu několika tisíciletí „bombardovaly“ naši planetu meteority o různé velikosti, pocházející zřejmě z jediného zdroje. Není jisté, odkud se vzaly, mohlo však jít o materiál z kolize nějakých Zemi blízkých vesmírných těles.
Vyhubilo tedy dinosaury skutečně více meteoritů? Byla naše planeta v této době jakousi vesmírnou „střelnicí“? Je dost možné, že v budoucnu objevíme více dokladů o dalších meteoritech z konce křídy. Již nyní jsou ve hře například také Silverpit v Severním moři nebo gigantická Šiva v Indickém oceánu. Jisté je však jen tolik, že Země před 65 miliony let nebyla právě bezpečným a mírumilovným místem. Nezbývá než doufat, že lidstvo bude mít do budoucna více štěstí než neptačí dinosauři, kteří ovládali pevninské ekosystémy po dobu neuvěřitelných 140 milionů let. Jejich vládu ukončil až drtivý dopad obřích balvanů, které přiletěly odkudsi z dalekého temného vesmíru.
———
Odkazy:
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-11112417
http://en.wikipedia.org/wiki/Boltysh_crater
http://en.wikipedia.org/wiki/Chicxulub_Crater
———
Článek doplněný poutačem na knihu (dole): http://www.osel.cz…hp?clanek=5241
Víte, že máte na zadní straně obalu Vaší knihy na fotografii červené oči?
Ano, vím o tom – nakladatel nevybral vhodnou fotku, je to dáno úhlem focení (nejde o žádnou "uměleckou" fotografii, je z výletu do Bruselu). Vadí Vám to hodně? Mě ani moc ne 🙂
No – zas tak moc mi to nevadí – ale v současné době něco jako úpravu červených očí obasuje téměř každý jednodušší editor fotografií.
To byla práce nakladatelství, možná jim napíšu stížnost ;o) Ale vážně – já do poslední chvíle nevěděl, kterou fotku vyberou, posílal jsem jim ostatně jinou. Každopádně díky za postřeh, i když teď už pozdě bycha honiti… 🙂
Každopádně ale musím říct, že obě Vaše knihy se mi velice líbily a přečetl jsem je jedním dechem. Už dlouho jsem čekal na něco podobného. I když jsem chvílemi skřípal zuby nad částmi jako "Jurský park a jeho chyby" a "Filmoví raptoři". Uvažuji o sepsání nějaké argumentace. Přesto všechno jsem věrný návštěvník těchto stránek a těším se na další články a nějakou tu knihu… 🙂
Určitých nedostatků v textu jsem si určitě vědom (za některé nemohu, za jiné bohužel ano) a objektivní kritice se rozhodně nebráním. Pokud chcete, můžete mi napsat dojmy třeba na mail, budu rád za zpětnou vazbu 🙂
Původ smrtících meteoritůPůvod meteoritů, které ukončili vládu Dinousaurů na této plaetě, není tak úplně neznámý. Popravdě jejich pravděpodobný původ je znám.Zhruba před 160 miliony lety, v době kdy si mladí dinosauři upevňovali svoje postavení v biosféře, se někde v oblasti mezi Marsem a Jupiterem odehrála kolize planetky s jiným tělesem. Můžeme té planetce říkat třeba Baptistina-Originalis. Tato planetka měla v průměru 170 kilometrů a náraz nepřežila, rozpadla se. Cel řada úlomků zůstala na stejné oběžné dráze a říká se jim "Rodina Baptistina" (viz wiki) a sposta dalších zamířila do centra naší soustavy, kde v období před 100-50 miliony let bombardovaly vnitřní tělesa soustavy. Rodina Baptistina sa skladá ze vzácných uhlíkato-chondritových asteroidů a meteoroidů. Koncentrece chrómu v usazeninách na K-T rozhraní na Zemi naznačuje, že meteorit, který vytvoril Chicxulubský kráter, pocházel z této rodiny.
Dobrý den, děkuji za komentář. O Baptistině dobře vím už od roku 2007, kdy vyšla příslušná studie (pod kterou jsou podepsaní i dva Češi). Jinak bych si nicméně dovolil namítnout, že v době před 160 miliony let (počátek svrchní jury) dinosauři rozhodně "neupevňovali svoje postavení" – to už jej nějakých 40 milionů let měli (tedy od doby přelomu svrchního triasu a spodní jury). Také rozhodně nebyli mladou skupinou – v té době už měli nějakých 70 milionů let existence za sebou…
Ano, k tomuhle nedopatření došlo chybou ve výpočtech. Vůbec mi to nedošlo, že to je nesmysl. Nejspíš pod vlivem nějakého článku, kde byla formulace ve smyslu, že zkáza dinosaurů vznikla ve stejné době, kdy se dinosauři zrodili. Nejspíš jen novinářský trik na zvýšení poutavosti, který mi pak uvíznul v hlavě.