Nový dinosaurus byl nejspíš štětinatým hrbáčem

…aneb Další spodnokřídový unikát ze Španělska

Klasická představa o celkovém vzezření karcharodontosauridů (čeleď Carcharodontosauridae) má podobu masivního teropoda s mohutnou dlouhou lebkou, žijícího především na jižních pevninách dávné Gondwany. Do této skupiny patřili i někteří z největších známých dravých dinosaurů, jako byl známý argentinský druh Giganotosaurus carolinii nebo severoafrický Carcharodontosaurus saharicus. Ještě před necelými dvěma desetiletími se zdálo, že tato skupina byla omezena právě na jižní kontinenty. Dnes známe jejich neklamné pozůstatky i z Evropy a Asie, a právě na „starém“ kontinentě je dokonce některými vědci spatřován jejich evoluční počátek. Nový objev bizarního zástupce této skupiny ze Španělska přináší velmi zajímavé informace.

Objev tohoto pozoruhodného teropoda přichází z proslulé lokality Las Hoyas v provincii Cuenca ve středním Španělsku. Podle místa objevu byl teropod i pojmenován – honosí se vědeckou titulaturou Concavenator corcovatus (volně přeloženo „hrbohřbetý lovec z Cuency“). Téměř kompletní, skvěle zachovaná kostra patřila asi šest metrů dlouhému dravému dinosaurovi, ve většině anatomických kosterních znaků typickému. Chodil po dvou silných zadních nohách, přední byly kratší a hlava byla poměrně velká, vyzbrojená čelistmi s ostrými zuby. Živil se nejspíš středně velkými dinosaury, krokodýly a soudobými savci i praptáky. Kromě toho však byl asi 130 milionů let starý teropod z období spodní křídy v některých znacích značně pozoruhodný.

An artist's concept of a flesh-eating humpback dinosaur.

Nově popsaný karcharodontosaurid Concavenator corcovatus byl pozoruhodným zástupcem své čeledi. Žil asi před 130-125 miliony let na území dnešního středního Španělska a dosahoval délky kolem 4 až 6 metrů. Zdroj: Raúl Martín, převzato z http://news.nationalgeographic.com/news/2010/09/100908-hunchback-dinosaur-science-nature-concavenator-corcovatus/.

 …

Dva výběžky obratlů nad pánevní oblastí byly značně vystouplé a přesahovaly výškou ostatní asi o 40 centimetrů. Není jisté, k jakému účelu původně sloužily, mohlo se však jednat o vnitřní oporu jakéhosi tukového hrbu, snad podobného hrbům dnešních velbloudů. Další možností je, že šlo o prostředek vzájemného dorozumívání a signalizace mezi jedinci (možná opačného pohlaví) v rámci tohoto druhu. V tom případě by byl podivný „hrb“ nejspíš výrazně zbarven a ornamentován a lišil se velikostí nebo tvarem mezi samci a samicemi. Posledním možným vysvětlením funkce hrbu je ještě regulace tělesné teploty formou radiace vnitřního přebytečného tepla do okolí, to však není příliš pravděpodobné. Je také možné, že zmíněný hrb byl součástí komplexnější hřbetní struktury, přecházející v jakýsi nízký hřeben.

Druhou zajímavostí jsou struktury, známé již u jedince mongolského velociraptora (V. mongoliensis), objeveného v roce 2007 v poušti Gobi. Jsou jimi malé hrbolky na loketních kostech, které mohly být zaživa bázemi pro ukotvení jakýchsi tuhých štětin nebo snad i primitivního pernatého pokryvu na zadní straně předních končetin dinosaura. U současných ptáků podobné struktury slouží právě jako ukotvující báze velkých křídelních per. Za života tohoto asi tunu vážícího dravce sloužily zmíněné struktury nejspíš jako signalizační a dorozumívací prostředek – k regulaci tělesné teploty nebo urychlení pohybu u tak velkého tvora by jistě nebyly dostatečné. Žádné přímé otisky opeření se u zkameněliny nenašly (z dané lokality přitom u jiných tvorů známé jsou), některé tělesné partie teropoda navíc vykazovaly přítomnost běžných šupin. Zdá se tedy, že pokud byl konkavenátor opeřený, muselo být toto primitivní „protopeří“ nebo štětiny rozmístěné jen na některých částech těla. Tím by se zároveň posouval vznik těchto struktur až do období střední jury (před 175-161 miliony let), kdy žili poslední společní předkové prokazatelně opeřených célurosaurů a tohoto nového teropoda (Neotetanurae).

Pozoruhodný pyrenejský teropod byl popsán trojicí španělských paleontologů v prestižním vědeckém periodiku Nature. Je názornou ukázkou toho, jak i v době „zlatého věku“ dinosauří paleontologie, kdy jsou popisovány doslova desítky nových rodů neptačích dinosaurů ročně, dokáže téměř každý nový objev stále překvapovat a poněkud pozměnit vědecké povědomí o některé ze skupin dávno vyhynulých fantastických tvorů. Zároveň se krátce po popisu rumunského dromeosaurida balaura (viz předchozí článek) opět potvrzuje, že také Evropa má ještě v době „dinosauří horečky“ v Číně, Argentině i jinde světu co nabídnout (a to pochopitelně zdaleka neplatí jen o dinosaurech).

Odkazy:

http://news.nationalgeographic.com/news/2010/09/100908-hunchback-dinosaur-science-nature-concavenator-corcovatus/

http://www.nature.com/news/2010/100908/full/news.2010.455.html

Ortega F., Escaso, F. and Sanz, J.L. (2010). „A bizarre, humped Carcharodontosauria (Theropoda) from the Lower Cretaceous of Spain.“ Nature, 467: 203-206.

Advertisements

1 komentář

Filed under Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

One response to “Nový dinosaurus byl nejspíš štětinatým hrbáčem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s