Utahraptor

…děsivý „vládce“ spodní křídy

Ať už si to chceme připustit nebo ne, popularita jednotlivých druhů dinosaurů je přímo závislá na kvalitě a kvantitě jejich zobrazení v populární kultuře. Je nepochybné, že z knih a filmů dobře známí dinosauři jako tyranosaurus nebo triceratops nikdy nezapadnou v zapomnění, což se ovšem nedá říci o rodech jako Richardoestesia, Zephyrosaurus nebo Stormbergia (výběr je v tomto případě čistě náhodný). Do jakéhosi „druhého sledu“ dinosauří popularity pak spadají ti zástupci, kteří se sice neobjevují (téměř) neustále, ale dobře se do povědomí veřejnosti zapsali alespoň při jedné příležitosti. V případě utahraptora šlo o známý fiktivní „paleo-román“ amerického výstředního (avšak geniálního) vědce Roberta T. Bakkera s názvem Červený raptor. O knize jsem psal v jednom ze starších příspěvků, nyní se proto jejímu ději věnovat nebudu. Stačí poznamenat, že jde o popis jednoho roku života velmi inteligentní samice utahraptora, potulující se nebezpečným světem severoamerické spodní křídy.

Avšak co můžeme říct o samotném aktérovi románu, největšímu dosud známému zástupci dromeosauridů („srpodrápých“ teropodů)? Utahraptor ostrommaysorum byl velkým dravým dinosaurem, žijícím na území dnešního Utahu v období baremu až aptu, asi před 124 miliony let. Zkameněliny tohoto dinosaura byly poprvé objeveny v roce 1991 Jamesem Kirklandem, Robertem Gastonem a Donaldem Burgem v Grand County na východě státu. Zachovaly se v sedimentech souvrství Cedar Mountain. Rodové jméno znamená „utažský lupič“, druhové je poctou objeviteli deinonycha Johnu H. Ostromovi a dále Chrisu Maysovi ze společnosti Dinamation. Holotyp představovala neúplná kostra, jejíž fragmenty však posloužily k pravděpodobnému odhadu velikosti dinosaura. Tím byl celý dvojnásobek rozměrů deinonycha, tedy asi 7 metrů délky. Zabijácký dráp na zadní noze měřil v kompletním stavu kolem 24 cm. Hmotnost dospělého utahraptora byla odhadnuta na 500-700 kilogramů, což je mnohem více, než u všech ostatních dromeosauridů. Hmotnost mnoha zástupců této skupiny přitom nepřesahovala ani 3 kilogramy a například i proslulý velociraptor byl velký jen jako robustní krocan.

———

Siluety zobrazující velikost dospělého člověka v porovnání s běžně velkými jedinci utahraptora (zelená silueta) a dosud nepopsanými obry, jejichž fosílie jsou uloženy v depozitářích BYU (šedá silueta). Utahraptor tak mohl být o celý řád těžší, než všichni ostatní dnes známí dromeosauridi. Kredit: Matt Martyniuk, Wikimedia Commons.

———

Přestože byl utahraptor na poměry své skupiny obrovský, všem překvapením ještě není konec. V roce 2001 byla publikována studie, která potvrzuje existenci dalšího, dosud blíže neprozkoumaného fosilního materiálu ve sbírkách Brigham Young University ve městě Provo. Má jít o další zkameněliny utahraptora, ovšem patřící mnohem větším jedincům. Některé ocasní obratle jsou až dvakrát delší, než u dosud známých jedinců. Měřením a následnou extrapolací rozměrů fragmentů dospěli vědci k předběžnému závěru, že délka těchto zatím nepopsaných exemplářů mohla dosáhnout 11-12 metrů! V takovém případě by hmotnost zmíněného utahraptora nepochybně přesáhla 1 tunu, možná by se dokonce blížila hodnotě 2,7 tuny. „Srpodrápý“ lovec by se tedy poněkud vymkl z jinak chrakteristické skupiny dravců malých a středních velikostí a potravně by přímo konkuroval největšímu predátorovi svého ekosystému. Tím byl obří teropod Acrocanthosaurus atokensis, dosahující délky asi 12 metrů a maximální hmotnosti kolem 3-6 tun. Tento masivní karcharodontosaurid měl nepochybně velikostní převahu, ale pokud utahraptoři skutečně žili a lovili ve smečkách (jak se mnozí vědci domnívají), mohla být mezidruhová kompetice mezi těmito vrcholovými predátory velmi zajímavá a nejednoznačná.

Utahraptoři jsou dnes poměrně dobře známou součástí dinosauří megafauny z období spodní křídy. Kromě zmíněného Bakkerova románu z roku 1995 se objevili také v populárním dokumentu Putování s dinosaury z roku 1999 a o zařazení jednoho obřího „raptora“ do filmu Jurský park uvažoval údajně i Steven Spielberg. Ačkoliv o nich stále mnoho věcí nevíme, velcí dromeosauři jsou nepochybně fascinující živočichové. Jen si zkuste představit gigantického křížence orla a krokodýla, ale s rychlostí pštrosa a reakcemi kočkovité šelmy…a sotva se budete blížit skutečnosti. Druhohorní svět byl nepochybně velmi nebezpečným místem, o kterém se v určitém smyslu teprve začínáme dozvídat první fascinující podrobnosti. Je ale více než jisté, že další překvapení ve fosilním záznamu dlouhém 186 milionů let nás ještě teprve čekají…

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Utahraptor

http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=7556&Itemid=67

———

7 Comments

Filed under Teropodní dinosauři

7 Responses to Utahraptor

  1. Bambíno

    xxxPopularita je taktiež závislá na príťažlivosti mena. Futaloňkosaura, zmínená Richardoestesiu či různe zrůdné názvy čínskych taxónov si málokdo zapamatá, nehovoriac o probléme s výslovnosťou. je to smutné, ale nepochybný půvab mien odvodených z latiny a gréčtiny je tatam s nástupom mien nových. Bohužial, zrovna čína je dnes líder v objavoch dinosaurov a to sa zákonite prejavuje v názvosloví. nevyhlo sa to ani minerálom (moj obor), ach jo…

  2. autor

    Pravda, i když i Číňani se někdy snaží volit názvy poněkud srozumitelnější pro západní veřejnost. Nicméně nárůst rodových jmen zejména od písmene "X" je v posledních letech nepopiratelný…

  3. Zajímavé…Hodně zajímavé…

  4. DíkyZa milý článek :))

  5. autor

    Prakticky na stejné téma pár dní po mé maličkosti i Brian Switek: http://blogs.smithsonianmag.com…/

  6. psykkoman

    deinocheirusZdravím, onen velký exemplář "utahraptora" mi připomněl kdysi dávno čtenou knihu, kde jsem viděl přední končetiny dinosaura rodu Deinocheirus. Tehdy u nich byla připojena spekulace, že se snad mohlo jednat o největšího dromeosaurida vůbec. Jiné prameny ho řadí do skupiny terizinosaurů. Myslím, že o tomto záhadném dinosaurovi by taky mohl být zajímavý článek, hlavně by mne zajímalo, kam by ho zařadily novější anatomické průzkumy těch nalezených kostí.

  7. autor

    Díky za komentář. Deinocheirus je zatím stále záhada (a bude do doby, než se z něho podaří něco dalšího objevit), ale většina paleontologů se dnes shoduje, že to byl obří ornitomimosaur, tedy (velmi zvláštní) příbuzný tzv. pštrosích dinosaurů. V roce 2008 prý Američané v Gobi objevili nějaký nový fosilní materiál tohoto rodu, ale moc se o tom zatím neví…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *