Jeho veličenstvo karcharodontosaurus

…aneb Příběh ještěra se žraločími zuby

Začněme z trochu jiného soudku. V červenci roku 1996 začínaly v americké Atlantě hry XXVI. letní olympiády, kde na stometrovém sprintu překvapivě zvítězil jamajský rodák s kanadským pasem Donovan Bailey. Doběhl v čase tehdejšího světového rekordu 9,84 sekundy, což znamená průměrnou rychlost 36,58 km/h (dnes je to mimochodem již 9,58 s. – 37,58 km/h). Právě v té době se v českých médiích objevila zpráva, že ze severní Afriky byl popsán nový obří dravý dinosaurus. Ten měl být údajně schopen běhat rychlostí „přes 33 km/h“ a tak předběhnout i olympijské sprintery z Atlanty. Ponecháme nyní stranou to, že při třiatřiceti kilometrech za hodinu by na „stovce“ teropod šanci neměl, i to, že zmíněný obr mezi dravými dinosaury byl popsán již o šedesát pět let dříve. V roce 1995 byl totiž popsán druhý, mnohem lépe zachovaný exemplář, odkrytý americkým paleontologem Paulem Serenem. A o jakého dinosaura že šlo?

Carcharodontosaurus byl obří teropod, který dal název celé čeledi dravých dinosaurů – karcharodontosauridů. Poprvé byly zkameněliny karcharodontosaura odkryty francouzskými paleontology Charlesem Deperétem a J. Savorninem v roce 1927 na území Alžírska. Dinosaura pojmenovali Megalosaurus saharicus, jelikož většina tehdy popsaných velkých teropodů končila pod tímto nadměrně využívaným rodovým jménem. O čtyři roky později však severoafrické fosílie o stáří kolem 100 milionů let zkoumal německý paleontolog Ernst Stromer von Reichenbach, a ten již přiřadil karcharodontosaurovi jeho dodnes platné jméno. Carcharodontosaurus saharicus („ještěr se žraločími/ostrými zuby ze Sahary“) se vyznačoval zejména zvláštním tvarem lebky a zubů, značně odlišným například od masivní lebky později žijícího tyranosaura. V souvrství Baharíja na území Egypta byly nedlouho poté objeveny další zkameněliny karcharodontosaura z období cenomanu, tedy z doby před nějakými 95 miliony let. Tyto byly bohužel s dalšími německými objevy ze severní Afriky zničeny při spojeneckých náletech v roce 1944. Až o půlstoletí později objevil Paul Sereno zmíněný nový exemplář v dnes již proslulém souvrství Kem Kem na území Maroka. A konečně v roce 1997 došlo také k objevu dalšího druhu karcharodontosaura, který byl pojmenován C. iguidensis, v souvrství Echkar na území Nigeru. Sereno se Stephenem Brusattem popsali nový druh v prosinci roku 2007.

Přibližná podoba obřího teropoda karcharodontosaura, jednoho z největších suchozemských predátorů všech dob. Jen jeho hlava měřila na délku tolik, co dospělý člověk. Kredit: Wikimedia Commons

Karcharodontosauři byli obří teropodi, kteří obývali území dnešní severní Afriky na přelomu spodní a svrchní křídy (stupně alb a cenoman), asi před 100-93 miliony let. Přesné rozměry nejsou vzhledem k nekompletnosti fosilního záznamu známé, každopádně však byly impozantní. Jen lebka druhu C. saharicus měřila na délku kolem 1,6 metru. Lebka dalšího druhu C. iguidensis pak byla dokonce ještě delší, přesně 175 centimetrů. Tím se vyrovnala zatím nejdelší známé lebce spinosaura a pouze blízký příbuzný z Argentiny – Giganotosaurus carolinii – měl se 195 centimetry kranium větší. Délkou a hmotností se karcharodontosauři přinejmenším vyrovnali nebo spíše i překonali tyranosaura s maximální zjištěnou délkou 12,8 metru. Je pravděpodobné, že afričtí superpredátoři dosahovali délky přinejmenším 12 metrů, možná však i přes 14 metrů. Odhady hmotnosti se u tohoto dinosaura značně rozcházejí, a to zejména v závislosti na příklonu k některému z předpokládaných morfotypů. Zatímco gracilní morf karcharodontosaura byl odhadnut na pouhých 1,6(!) až zhruba 6 tun, robustní přesahoval přinejmenším hmotnost 8 tun, maximální odhad však vystoupal až k úžasným 15 tunám. Tím by se nejspíš bipední dinosaurus přiblížil k hmotnostnímu limitu pro dvounohé živočichy. Nejpravděpodobnější je však střední údaj zhruba kolem 7 tun.

V roce 2001 publikoval Hans C. E. Larsson studii o mozkovně a vnitřním uchu karcharodontosaura. Zjistil mimo jiné, že křídový predátor měl nejspíš velmi dobrý zrak a v poměru k tyranosaurům relativně malý mozek. Zatímco tyranosauridi byli v tomto ohledu podobní spíše ptákům s relativně větším mozkem, karcharodontosauridi měli spíše mozky „plazího“ typu. To ale samozřejmě nevypovídá o jeho konkrétních možnostech a kvalitách. Není jisté, jak dobrými lovci tito dinosauři byli, ale zranění na lebce exempláře s označením SGM-Din 1 by mohlo nasvědčovat tvrdému střetnutí s nebezpečnou kořistí nebo jiným velkým predátorem. Ani rychlost běhu není u obřích teropodů snadno zjistitelná, všechny dostupné údaje jsou pouze velmi přibližnými odhady. To platí jak o udávaných 33 km/h karcharodontosaura, tak i o údajné rychlosti až 50 km/h v případě giganotosaura. Ať už si však dávného severoafrického predátora představíme jakkoliv, jedno zůstává jisté: byl jedním ze završení velikostní a tvarové rozmanitosti masožravých dinosaurů, nejděsivějších predátorů suchozemských dějin.

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Carcharodontosaurus

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=502

http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=9319&Itemid=67

http://www.bbc.co.uk/nature/life/Carcharodontosaurus

http://www.projectexploration.org/carcharodontosaurus.htm

Leave a Comment

Filed under Teropodní dinosauři

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *