Karnotaurus běhal velmi rychle

…ale špatně „zatáčel“

Carnotaurus sastrei je jedním z nejpopulárnějších abelisauridů, tedy křídových teropodních dinosaurů, známých zejména z jižních kontinentů. Pro naši zemi skýtá také jednu zajímavost – replika kostry tohoto dávného predátora je od konce roku 2008 jedinou trvale vystavenou dinosauří kostrou na našem území (Chlupáčovo muzeum historie Země na pražském Albertově). Jinak ovšem nemá karnotaurus s naší geografickou situací pranic společného. Žil v době před nějakými 75-70 miliony let, tedy v pozdní svrchní křídě, na území dnešní jihoamerické Argentiny (provincie Chubut, souvrství La Colonia). Vědecky byl popsán v roce 1985 paleontologem José F. Bonapartem. Pozoruhodné je, že byly objeveny také značné části otisků původních šupin a kožních destiček tohoto dinosaura. Další zajímavostí jsou pak extrémně krátké přední končetiny, jejichž stupeň vývojové redukce předstihuje dokonce i podobný trend u odvozených asijských a severoamerických tyranosauridů.

Karnotauři byli poměrně velcí teropodi, dosahovali délky asi 7-9 metrů a hmotnosti kolem 1,5 tuny (dle jiných odhadů až kolem 2,7 tuny). Jak se ukázalo, byli poměrně lehce stavění a dokázali zřejmě rychle běhat. To naznačují už proporce jejich štíhlých a silných nohou, schopných vyvinout nezanedbatelnou rychlost. Novější studie z listopadu loňského roku pak přináší další důkazní podporu domněnce, že šlo o velmi aktivní a pohyblivé tvory. Doktorand paleontologie Scott Persons z kanadské Univerzity v Albertě prováděl výzkum fosílií karnotaura, přičemž se zaměřil zejména na kosti, související se skeletomuskulárním systémem zadních končetin. Podrobný výzkum zkamenělých kostí u báze ocasu přinesl zjištění, že sval musculus caudofemoralis (zodpovídající za přitahování nohy směrem dozadu) byl značně vyvinutý. Vlastně nejen to, byl dokonce proporcionálně největší u všech dosud takto zkoumaných teropodů a nejspíš i živočichů vůbec.

———

Počítačová rekonstrukce vzezření karnotaura. Nový výzkum naznačuje, že tento velký teropod mohl běhat rychlostí nad 56 km/h. Autor: Ryanz720, Wikimedia Commons

———

Persons dále zjistil, že podél obratlů se táhly zvláštní kostěné struktury, připomínající vzdáleně žebra (někdy se jim říká „ocasní žebra“), které se křížily a zaživa představovaly podporu právě pro extrémně vyvinutý kaudofemorální sval. Ocas, jehož hmotnost autor studie odhadl asi na 223 kilogramů (zhruba 15 % celkové tělesné hmotnosti), tedy sloužil jako rovnováha a podporoval sprinterské schopnosti dravého dinosaura. Nebyl tedy pouhou „mrtvou“ protiváhou přední části těla, jak se dříve vědci domnívali. Zajímavé je také související zjištění, že ocas byl alespoň ve své přední části (směrem ke kyčlím) rigidní a málo ohebný. To naznačuje, že karnotauři nedokázali při rychlejším běhu „zatáčet“, alespoň ne dostatečně rychle. Když útočili, museli dobře odhadovat směr i vzdálenost a jít po kořisti přímo. K tomu jim dopomáhal také fakt, že jejich oči směřovaly dopředu a umožňovaly stereoskopické čili binokulární vidění. Pokud však dokázali menší ornitopodi či jiná lovná kořist rychle uskakovat do strany, mohli mít karnotauři problém – jednoduše se pak prohnali kolem ní a museli zpomalovat. Následně se potřebovali co nejrychleji otočit, což zabralo další drahocenné vteřiny. To už jsou ovšem spíše spekulace, byť ne bez zajímavosti.

Persons prováděl podobný výzkum také s fosíliemi většího a známějšího tyranosaura, v jehož případě došel k podobným závěrům. Také kaudofemorální sval tohoto dominantního predátora z doby před 68-66 miliony let byl nesmírně silný a dobře vyvinutý, takže nejspíš umožňoval poměrně rychlý pohyb i tomuto teropodovi. Karnotaurus byl celkově mnohem menší a slabší, ale v poměru k celkové velikosti byl jeho m. caudofemoralis výraznější. Vzhledem k mnohem menší hmotnosti (oproti „T. rexovi“ asi pětinásobně nižší) nebyl jihoamerický abelisaurid tolik omezován neúprosnou gravitací a běhal zřejmě podstatně rychleji. Mohl být dokonce jedním z nejrychlejších teropodů s výjimkou ornitomimidů – tzv. pštrosích dinosaurů. Persons se domnívá, že snad dosahovali rychlosti i přes 56 km/h, ale to už je v rovině pouhé spekulace. Personova vědecká studie byla publikována v periodiku PLoS ONE v říjnu 2011, jejím odborným konzultantem je proslulý kanadský paleontolog Philip J. Currie.

———

Odkazy:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3197156/?tool=pmcentrez

http://www.physorg.com/news/2011-10-prehistoric-speedway-super-sized-muscle-twin-horned.html

http://www.vancouversun.com/health/Carnotaurus+Olympic+sprinter+prehistoric+time/5555523/story.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Carnotaurus

———

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s