Superještěr Jima Jensena

…aneb Neprávem přehlížený titán z pozdní jury

Mezi nejzachovalejší giganty světa sauropodů patří ohromní argentinští titanosauři Futalognkosaurus dukei a teprve vloni popsaný Dreadnoughtus schrani, jehož fosilní kostra byla dochovaná z úžasných 70 %. Nový obří titanosaur, jehož formální popis by měl být již zanedlouho zveřejněn, bude možná nejlépe dochovaným megasauropodem vůbec (navíc by měl být dokonce mírně větší než holotyp argentinosaura, což by jej pasovalo do role vůbec největšího dobře známého suchozemského obratlovce, ale to je zatím tvrzení s velkým otazníkem). V záplavě obřích, zejména jihoamerických titanosaurů nám nicméně v posledních letech poněkud uniká dlouhá tradice ohromných diplodokidů, kteří jsou známí již podstatně delší dobu a rovněž nám po sobě zanechali dostatek fosilního materiálu. Kromě extrémně velkých exemplářů apatosaura se jedná například o druh Diplodocus hallorum s délkou kolem 33 metrů a zejména pak o největšího dobře známého zástupce čeledi – druh Supersaurus vivianae. Rodové jméno dinosaura doslova znamená „superještěr“ a tím on opravdu byl (tedy nikoliv ještěrem, ale přídomek „super“ k němu sedí). Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoho ze tří (a zároveň nejspíš jediného vědecky platného) obřího sauropoda, odkrytého paleontologem Jimem „Dinosaurem“ Jensenem v proslulém lomu Dry Mesa v Coloradu roku 1972, je tento dinosaurus známý již dlouhou dobu. Letos uplynulo právě 30 let od jeho formálního vědeckého popisu, a tak se s tímto obrem můžeme setkat i ve většině dinosauřích encyklopedií z 90. let. Navíc byl před deseti lety objeven druhý dobře zachovaný exemplář ve Wyomingu, a to naše znalosti o tomto masivním zvířeti z pozdní jury dále rozšířilo. Jisté je, že šlo o jednoho z nejdelších známých dinosaurů (a tím i obratlovců vůbec) a zároveň i majitele možná nejdelšího krku v živočišné říši. Ten měřil zřejmě 13,3 až 16,2 metru, byl tedy delší než největší známý jedinec druhu Tyrannosaurus rex. A co je vůbec nejzajímavější – nová vědecká studie Tschopp et al. (2015) odhalila další evropský druh (S. lourinhanensis) tohoto jinak exkluzivně severoamerického ikonického rodu.

———

Supersaurus vivianae v obranném postoji před teropodem druhu Torvosaurus tanneri. Podobné scény se mohly na konci jurské periody před zhruba 150 miliony let odehrávat na západě současných Spojených států poměrně často. Vzhledem k desetinásobné hmotnostní převaze byl obří sauropod nesnadným úlovkem i pro tak velkého megalosaurida, jakým byl Torvosaurus. Kredit: Luis V. Rey, převzato z jeho blogu.

———

Fosilní pozůstatky supersaura objevila roku 1972 v sedimentech souvrství Morrison jistá Vivian Jonesová z coloradského městečka Delta. Již o rok dříve manželé Jonesovi odkryli v lomu Dry Mesa velký prstní článek obřího teropoda torvosaura (T. tanneri) a na místo byl brzy přivolán James (Jim) A. Jensen z Univerzity Brighama Younga. Vykopávky pak probíhaly po 13 následných sezón a výsledkem bylo na 4000 fosilních kostí a identifikace 23 dinosauřích druhů (z celkem 30 identifikovaných druhů obratlovců). Příspěvek paní Jonesové byl o 13 let později Jensenem zvěčněn v druhovém jméně dinosaura (S. vivanae). Zkameněliny patří k tzv. Brushy Member Basin, což jsou vrstvy o stáří zhruba 153 milionů let. Supersauři tedy žili v období končící pozdní jury, konkrétně v období geologického věku kimmeridž až tithon (před 153 – 150 m. l.). Byli tak současníky dalších obřích sauropodů, jakým byl Brachiosaurus, Apatosaurus, Diplodocus nebo nově popsanými rody Galeamopus a vlastně i Brontosaurus. Supersaurus byl jedním z největších sauropodů své doby, ačkoliv Brachiosaurus altithorax a snad i někteří extrémně vzrostlí jedinci apatosaurů mohli být celkově hmotnější. Důvodem je i fakt, že ačkoliv byl supersaurus anatomicky výrazně podobný apatosaurovi, v poměru ke své délce nebyl natolik robustně stavěn. Nová studie jej dokonce přiřazuje do bližšího příbuzenstva k relativně štíhlejším diplodokům. I tak ale majestátní supersaurus při délce minimálně 34 metrů dosahoval hmotnosti 35 – 40 tun a nejspíš i více. Původně byly odkryty pouze fragmenty několika kostí, z nichž nejzajímavější byl skapulokorakoid o délce 2,4 metru (BYU 12962) a kyčelní kost (BYU12946) spolu s několika specificky prodlouženými krčními obratli. Jak je dobře známo, Jensen zkombinoval fragmenty fosilií (budoucího) supersaura a brachiosaura a oznámil objev největšího dinosaura všech dob, pod jménem „Ultrasaurus“ macintoshi (později Ultrasauros macintoshi). Domnělý brachiosauridní gigant, dosahující fantastické odhadované hmotnosti až 180 tun, je nicméně pouhou chimérou a dnes je považován za mladší objektivní synonymum druhu Supersaurus vivianae. Ani vědecky platný supersaurus ale svému jménu ostudu nedělá – stačí zmínit nejdelší dochované žebro o délce 305 cm. To však nepatřilo Jensenovu původnímu exempláři, nýbrž již nově objevenému jedinci, který byl vykopán ve vyprahlé pustině Wyomingu.

———

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/James_A._Jensen.jpg

James A. Jensen ve své pracovně u rekonstruované nohy domnělého obřího brachiosaurida „ultrasaura“. Ve skutečnosti všechny kosterní elementy této paleontologické chiméry náležely druhům Brachiosaurus altithorax (nebo jinému příbuznému druhu) a Supersaurus vivianae. Převzato z Wikipedie.

———

Tento nový a mnohem kompletnější exemplář supersaura byl objeven v roce 1996 na území kraje Converse na východě Wyomingu. Dostal mazlivou přezdívku „Jimbo“ a katalogové označení WDC DMJ-021, které napovídá, že materiál je uložen ve sbírkách instituce Wyoming Dinosaur Center ve městečku Thermopolis. Muzeum je zajímavé v mnoha ohledech – kromě kompletní smontované kostry tohoto supersaura nabízí také unikátní exemplář archeopteryxe, který byl po desetiletí v soukromých sbírkách („Thermopolis specimen“) a je v dojezdové vzdálenosti od fantasticky bohatých lokalit pozdně jurského stáří. Smontovaná kostra supersaura měří na délku více než 106 stop (přes 32,3 metru), což zřejmě dobře odpovídá skutečné délce živého dinosaura. Co je však ještě zajímavější, je fakt, že dnes známe (stejně jako v případě alosaura, stegosaura nebo torvosaura) také evropský druh tohoto rodu – je jím nově stanovený taxon Supersaurus lourinhanensis, donedávna známý jako Dinheirosaurus lourinhanensis. Pokud se potvrdí výsledek rozsáhlé fylogenetické analýzy ve studii Tschopp et al., pak se v období počátku tithonu (asi před 152 miliony let) procházeli supersauři také po území současné západní Evropy. S. lourinhanensis byl pod původním jménem popsán roku 1999 José Bonapartem a Octávio Mateusem na základě obratlů a dalších kosterních elementů, objevených v sedimentech souvrství Lourinhã. Charakteristicky prodloužené cervikální obratle pak jsou jedním z hlavních důvodů, proč nová studie řadí dinheirosaura do rodu Supersaurus. Na základě dosud objevených fosilií se zdá, že evropský druh byl o poznání menší než jeho severoamerický bratránek, neboť dosahoval délky „jen“ kolem 25 metrů. To ale samozřejmě neznamená, že v budoucnu nemůžeme objevit podstatně větší jedince. Posun se odehrál také v chápání fylogenetické pozice tohoto dinosaura – dříve byl obvykle považován za zástupce podčeledi Apatosaurinae a tedy za blízkého příbuzného robustního rodu Apatosaurus, dnes se ale situace změnila. Supersaurus byl podle nové studie naopak zástupcem druhé podčeledi Diplodocinae a jeho blízkým příbuzným byl kromě samotného diplodoka také africký druh Tornieria africana nebo teprve nedávno popsaný jihoamerický druh Leinkupal laticauda. „Superještěr“ Jima Jensena nicméně stále zůstává netitulovaným králem mezi obřími jurskými sauropody…

———

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Supersaurus_vivianae.jpg

Rekonstruovaná kostra přední končetiny a silueta těla supersaura, poskytující přibližnou představu o gigantických rozměrech těchto megasauropodů. Jen samotná „lopatka“ (skapulokorakoid) nahoře měří na délku téměř 2,5 metru. Exponát Senckenbergova přírodovědeckého muzea ve Frankfurtu nad Mohanem. Kredit: Ghedoghedo, Wikipedie.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Supersaurus

http://www.miketaylor.org.uk/dino/faq/s-size/diff/index.html

http://svpow.com/2008/05/12/supersaurus-a-diplodocid-that-lives-up-to-its-name/

Tschopp, E., Mateus O., & Benson R. B. J. (2015). A specimen-level phylogenetic analysis and taxonomic revision of Diplodocidae (Dinosauria, Sauropoda). PeerJ. 3, e857., 4.

Lovelace, D. M., Hartman, S. A. & Wahl, W. R. 2007. Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny. Arquivos do Museu Nacional, Rio de Janeiro 65, 527-544.

———

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s