Druhohorní klíšťata

…aneb Co trápilo opeřené dinosaury

Na blogu jsme v minulosti nevynechali ani tematiku dinosauřích nemocí a jejich možných původců, nepříjemných vnějších i vnitřních parazitů. Podle některých teorií mohla nejslavnějšího jedince druhu Tyrannosaurus rex, tedy „Sue“ z Chicagského Fieldova muzea, zahubit právě infekce parazitickým prvokem, vývojově příbuzným dnešní bičence drůbeží.[1] V Číně zase v období pozdní jury (před 160 miliony let) i rané křídy (asi před 130 – 125 miliony let) existovaly obří blechy, které snad mohly parazitovat na opeřených dinosaurech.[2] Podle jiné teorie šlo ale o vodní bezobratlé, kteří se neživili paraziticky. Každopádně však přibyl nový doklad o nepříjemných parazitech, kteří trápili především opeřené teropody. Nález přišel – jak jinak – než z úžasného barmského jantaru, který nám v posledních letech poskytuje neuvěřitelně detailní časové „okno“, umožňující nahlédnout v nebývalých detailech do 99 milionů let staré minulosti. Na blogu již byl zmíněn zdejší objev blanokřídlého hmyzu i opeřeného dinosauřího ocasu.[3] Nyní byl popsán objev pera jakéhosi teropodního dinosaura, kterého se přidržuje parazitické klíště, vzdáleně podobné i nám dobře známému recentnímu klíštěti obecnému. Objev klíštěte (které dostalo vědecké jméno Cornupalpatum burmanicum) i jeho hostitele je ve fosilním stavu velmi vzácný, a v tomto případě jde o zdaleka nejstarší příklad takové interakce. Zároveň jde o první důkaz již dříve předpokládané skutečnosti, že pravěká klíšťata využívala své tehdejší hostitele podobně jako dnes. Stavba pera zachovaného v jantaru zase ukazuje, že tehdejší opeření dinosauři měli pernatý integument velmi podobný tomu, které nacházíme u současných ptáků a některé vývojové linie klíšťat se mohly vyvinout právě pro cizopasení v něm.

———

Amber fossils

Pravěké klíště druhu Cornupalpatum burmanicum a pírko zatím neznámého druhu opeřeného teropodního dinosaura. Otravovala klíšťata život všem pro ně vhodným hostitelským obratlovcům už před stovkou milionů let? Kredit: Nature Communications/E. Peñalver et al.

———

Fosilní pero z barmského (či myanmarského) jantaru je jasným důkazem, že klíšťata parazitovala na tělech dinosaurů. Při stáří 99 milionů let (geologický stupeň cenoman, začátek svrchní křídy) ještě neexistovali zástupci současných vývojových linií ptáků a nejpočetnějšími opeřenými tvory byli neptačí teropodní dinosauři. Teoreticky mohlo pero patřit i některému z „praptáků“ (enantiornitů), přesto je jisté, že objevené klíště by mohlo bez problémů cizopasit i na opeření jejich dinosauřích bratranců. Jeden druh nově identifikovaného klíštěte dostal výmluvný název Deinocroton draculi a byl objeven i s nasátou krví, která jeho tělesný objem zvětšila asi osmkrát. Hostitel pravěkého roztoče ale v tomto případě zůstal neznámý. Další exemplář jantaru se zachovanou dvojicí těchto klíšťat však poskytl jasné vodítko. Přímo na tělech těchto kdysi pryskyřicí zalitých klíšťat byly objeveny chloupky (setae) larev kožojedovitých brouků – druhů, které se dnes živí často jako mrchožrouti a pojídají peří, kožní deriváty a chlupy například i v hnízdech savců a ptáků. Protože žádné pozůstatky savců nebyly v barmském jantaru zatím objeveny, zůstává nejpravděpodobnějším kandidátem hnízdo opeřených teropodů, ve kterých se jistě k nelibosti majitelů spolu s nimi ubytovali i zmínění brouci a parazitická klíšťata. Nemáme samozřejmě definitivní jistotu, zda jde skutečně právě o tuto ekologickou situaci, je ale nejpravděpodobnějším vysvětlením interakce mezi klíšťaty a fosilním perem neznámého raně křídového opeřence. Výsledkem je zjištění, že vzájemné ekologické vazby mezi druhohorními organismy byly zhruba stejně komplexní a složité jako ty dnešní. Zároveň se také ukazuje, že klíšťata jsou velmi úspěšnou skupinou, která i po vymírání na konci křídy před 66 miliony let pokračovala v další úspěšné evoluční radiaci, která nekončí ani dnes.

———

Dvě křídová klíšťata, chycená do pryskyřice ve stejnou dobu. „Chloupky“ larev kožojedovitých brouků na jejich drobných tělech prozrazují, že pravděpodobně žila přímo v hnízdech opeřených dinosaurů. Kredit: Nature Communications/E. Peñalver et al.

———

Short English Summary: Fossilized ticks discovered trapped and preserved in Cretaceous Burmese amber show that these ecto-parasites likely sucked the blood of feathered dinosaurs about 99 million years ago.

———

Odkazy:

http://www.nature.com/articles/s41467-017-01550-z

http://phys.org/news/2017-12-dinosaur-parasites-million-year-old-amber-blood-sucking.html

http://news.nationalgeographic.com/2017/12/tick-dinosaur-feather-found-in-amber-blood-parastites-science/

http://www.bbc.com/news/science-environment-42327784

http://www.sciencemag.org/news/2017/12/99-million-year-old-ticks-sucked-blood-dinosaurs

http://www.livescience.com/61175-tick-in-amber-dined-on-dinos.html

 

Enrique Peñalver; et al. (2017). Parasitised feathered dinosaurs as revealed by Cretaceous amber assemblages, Nature Communications (2017). doi: 10.1038/s41467-017-01550-z

———

[1] Ewan D. S. Wolff; et al. (2009). Common Avian Infection Plagued the Tyrant Dinosaurs. PLoS ONE; 4(9): e7288. doi: 10.1371/journal.pone.0007288

[2] Gao, Tai-ping; et al. (2012). Mid-Mesozoic Flea-like Ectoparasites of Feathered or Haired Vertebrates. Current Biology. 22 (8): 732–735. doi: 10.1016/j.cub.2012.03.012

[3] Lida Xing; et al. (2016). A Feathered Dinosaur Tail with Primitive Plumage Trapped in Mid-Cretaceous Amber. Current Biology, 2016; doi: 10.1016/j.cub.2016.10.008

———

Leave a Comment

Filed under Jiné pravěké organizmy, O dinosaurech obecně, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *