Nové hypotézy o vyhynutí dinosaurů

…aneb Co nám přinesly poslední týdny

V minulém příspěvku jsme si představili novou knihu Poslední den druhohor, která detailně pojednává o problematice hromadného vymírání na konci křídy. Také ve světě nově publikovaných odborných prací na toto téma se nicméně v poslední době odehrává čilý ruch. Představme si dvě poměrně nové studie, které přistupují k problematice vyhynutí dinosaurů poněkud svérázně.

———

Oxford Edmontosaurus.jpg

Kostra kachnozobého dinosaura druhu Edmontosaurus annectens, jednoho z posledních dinosauřích býložravců, žijících před koncem křídy. Je velmi nepravděpodobné, že by již dlouho před katastrofou na konci křídové periody tito dinosauři vymírali z důvodu postupné otravy toxickými druhy rostlin. Kredit: Kevin Walsh, Wikipedie (CC BY 2.0)

———

Skutečně kuriózní myšlenkou je hypotéza profesora psychologie a evoluční psychologie z Univerzity v Albany Gordona Gallupa a jeho bývalého studenta Michaela J. Fredericka, nyní působícího na Baltimorské univerzitě.[1] Oba vědci, kteří mají k paleontologii poměrně daleko, se domnívají, že dinosaury vyhubily toxické rostliny. To není nic nového pod sluncem, podobné myšlenky se objevují již od druhé poloviny 19. století. Gallup a Frederick ale svoji argumentaci vylepšili o jeden psychologický prvek – dinosauři podle jejich názoru vyhynuli, protože nebyli schopní spojit si určitou chuť rostlinné potravy s naučenou averzí. Zkrátka se nedokázali přimět, aby jim chuť jedovatých rostlin připadla odporná, načež by se jim pro své vlastní dobro začali vyhýbat. Na rozdíl například od současných krys, které jsou v tomto směru skutečnými mistry, býložraví dinosauři stále ve velkém pojídali jedem oplývající vegetaci a to se jim stalo osudným. Spolu s nimi postupně ubývalo i masožravých teropodů a nakonec, když před 66 miliony let dopadla planetka Chicxulub[2], jejich zbídačené a prořídlé populace neměly naději na obnovu početních stavů a postupně vyhynuly. Provedené pokusy s ptáky a krokodýly ukázaly, že zatímco opeřenci si dokážou dobře spojit přinejmenším zrakové vjemy s nevhodným jídlem, krokodýli jsou na tom prakticky stejně, jako na tom údajně byli býložraví dinosauři. Je jim totiž prakticky jedno, v jaké kvalitě dostávají masitou potravu. Tato hypotéza je sice zajímavým přínosem do problematiky, jen stěží však bude úspěšná. Býložraví dinosauři měli na adaptaci k novým typům rostlin desítky milionů let času a je velmi nepravděpodobné, že by jejich populace v globálním měřítku oslabil právě tento diskutabilní psychologický faktor.

———

První praví dinosauři, jako byl tento teropod Eodromaeus murphi, se poprvé objevují na území Argentiny v době před asi 231 miliony let. Jak ukazují výzkumy, velmi rychle se poté šíří i do dalších částí světa. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY 3.0)

———

Další zajímavou hypotézou o příčině vyhynutí dinosaurů je paradoxně vyzvednutí jejich enormního úspěchu. Evoluční bioložka Ciara O’Donovanová z Univerzity v Readingu spolu s kolegy argumentuje v nové studii zhruba následovně.[3] Dinosauři se poprvé objevují v Jižní Americe v období pozdního triasu, asi před 230 miliony let. Poté se velmi rychle šíří do dalších částí světa, v čemž jim pomáhá i fakt, že kontinenty jsou dosud spojeny v obří superkontinent Pangeu. Podle statistického modelu, použitého k rekonstrukci migračních cest dinosauřích populací, se tito tvorové šířili do světa rychlostí asi 1000 kilometrů za milion let. Relativně brzy tak obsadili prakticky všechna volná místa na pevninách naší planety, a to ve svém důsledku zabránilo plynulému vzniku nových druhů. Nové druhy často potřebují být ve stadiu svého zrodu geograficky či jinak odděleny od mateřských, ale k tomu už vlivem zaplněných nik nemohlo příliš často docházet. Ani v tomto případě neodmítají autoři studie zásadní roli impaktu z konce křídy, tvrdí ale, že mu předcházel výrazný úbytek dinosauří biodiverzity i celkové početnosti dinosauřích jedinců. Důvodem mělo být právě toto příliš rychlé zaplnění vhodných prostředí. Dinosauři tak měli být doslova „příliš úspěšní na úkor svého vlastního dobra“. Ani tato hypotéza ale neposkytuje jasné odpovědi a navíc vychází z předpokladů, které jsou přinejmenším sporné. Například je jasné, že biodiverzita dinosauřích populací byla značně velká ještě v období pozdní křídy, kdy už dinosauři nejméně 100 milionů let okupovali vhodná prostředí prakticky v globálním měřítku.[4] Každopádně i tato hypotéza patří do dlouhého seznamu myšlenek, snažících se přijít na kloub záhadě vyhynutí dinosaurů, které mají svůj počátek již kdesi v polovině 19. století.

———

Short English Summary: According to new theories, dinosaurs were likely in decline long before the Chicxulub asteroid impact 66.0 million years ago. However, this conclusion is not supported by some of the fossil evidence available.

———

Odkazy:

https://phys.org/news/2018-04-asteroid-dinosaurs-againnew-theory.html

https://phys.org/news/2018-02-dinosaurs-successful-good.html

———

[1] Viz například odkaz https://ojs.library.queensu.ca/index.php/IEE/article/view/6802

[2] Renne, Paul R.; et al. (2013). „Time Scales of Critical Events Around the Cretaceous-Paleogene Boundary“ (PDF). Science. 339 (6120): 684–687. doi: 10.1126/science.1230492

[3] Ciara O’Donovan; et al. (2018). Dinosaurs reveal the geographical signature of an evolutionary radiation. Nature Ecology & Evolution. doi: 10.1038/s41559-017-0454-6

[4] Loeuff Le J. (2012). „Paleobiogeography and biodiversity of Late Maastrichtian dinosaurs: how many dinosaur species became extinct at the Cretaceous-Tertiary boundary?“. Bulletin de la Société Géologique de France. 183 (6): 547–559. doi: 10.2113/gssgfbull.183.6.547

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Spekulativní paleontologie, Vymírání K-T

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *