Jamajčan Asafa Powell překonal dne 14. 6. 2005 na atletickém mítinku Tsiklitiria v Aténách o setinu sekundy světový rekord v běhu na sto metrů a časem 9,77 s se zapsal do dlouhého seznamu prestižní společnosti nejrychlejších mužů světa.
Bývalý světový rekord z Paříže (9,78) držel od 14. 9. 2002 americký sprinter Tim Montgomery, nad nímž se však již zhruba rok vznáší hrozba dopingového skandálu (firma Balco) i možné anulování jeho, nyní již bývalého, světového rekordu. I proto přišel nový nejlepší čas vhod nejen fanouškům atletiky, ale i funkcionářům IAAF. Takže zpět k Powellovi. Dne 14. 6. 2005 zaběhl v Aténách nový světový rekord na královské trati – stovce. Podpora větru byla téměř ideální (+1.6 m/s) a startovní reakce průměrná (0,150 s). Zhruba od poloviny trati Powell neuvěřitelně zaakceleroval a na šedesáti metrech mu údajně pořadatelé naměřili neoficiální rychlost 48 km/h. Tento údaj pravděpodobně bude vyžadovat další ověření, neboť dosud nejvyšší oficiálně uznaná rychlost byla „jen“ 43,45 km/h. (viz některé dřívější příspěvky). To je obrovský rozdíl, dělá to přepočteno 1,26 m/s rozdílu. Předpokládejme však zatím, že tomu tak opravdu je. Powell v závěru lehce vytuhnul, nešel na cílovou čáru „nadoraz“, a tak je čas 9,77 s. skvělým výkonem, ale s perspektivou dalšího vylepšení (zřejmě ještě v této sezóně). Powell má velkou formu a podle dosud známých propočtů by měl být schopen běžet i čas mezi 9,70 – 9,75 s.
Jedná se o vůbec prvního světového rekordmana z Jamajky (resp. startujícího za rodnou Jamajku), a celkem teprve čtvrtého neameričana v pozici držitele SR na této trati. Předtím patřil světový rekord s výjimkou let 1996-1999, kdy ho držel Kanaďan (ovšem původem rovněž z Jamajky) Donovan Bailey, americkým sprinterům již od roku 1964!
…
Zkrácený přehled vývoje hodnoty SR na stovce:
…
10,6 s Donald Lippincot, USA 1912
…
10,4 s Charles Paddock, USA 1921
…
10,3 s Percy Williams, USA 1930
…
10,2 s Jesse Owens, USA 1936
…
10,1 s Willie Williams, USA 1956
…
10,0 s Armin Hary, GER 1960
…
Elektronická časomíra:
9,95 s Jim Hines, USA 1968
9,93 s Calvin Smith, USA 1983
9,92 s Carl Lewis, USA 1988
9,90 s Leroy Burrell, USA 1991
9,86 s Carl Lewis, USA 1991
9,85 s Leroy Burrell, USA 1994
9,84 s Donovan Bailey, CAN 1996
9,79 s Maurice Greene, USA 1999
9,78 s Tim Montgomery, USA 2002 – anulováno pro doping
9,77 s Asafa Powell, JAM 2005
…
Aktualizace k r. 2009: Hodnota platného SR se posunula již na 9,58 s (Usain Bolt, JAM 2009)
…
Poznámka k hranicím lidských možnostíBez zajímavosti jistě není ani otázka hranice lidských možností, která se pravidelně opakuje po překonání většiny atletických světových rekordů. V případě královské disciplíny, sprintu na 100 m (Roman Šebrle odpustí, mnohdy se za královskou disciplínu prohlašuje desetiboj) je podle většiny současných odborníků na biomechaniku a fyziologii zhruba 9.50 s. Hranice, kterou poprvé kdosi stanovil v 60. letech, již byla překonána v r. 1999 (9.80). Je jisté, že i samotný novopečený rekordman dokáže běžet ještě rychleji, podle někoho až rovných 9.70. Dle většiny odborných studií lidské tělo (šlachy, vazy, svalové úpony a klouby) vydrží jen určitou frekvenci kroků, než dojde ke zranění, to právě většinou podmiňuje celkový výkon. Navíc jde i o distribuci rychlých svalových vláken, které mají podstatně víc a lépe "uzpůsobené" černí sprinteři (sám Powell má téměř dokonalou stavbu rychlých svalových vláken). Na základě propočtů bylo odhadnuto, že maximum je určitě lepší než 9.69 s, ale určitě horší než 9.37 s. (spíše však 9.5 s.) Tyto časy se však budou pravděpodobně běhat až za několik desítek let. Samotné zlepšování tréninku, technologie treter a dráhy apod. již velké zlepšení přinést nemá, což se projevuje i v tom, že rekordy se již neposunují o mnoho setin, ale jen o jednotlivé setiny (odpovídá asi 1 dm). Naproti tomu, fenomenální Michael Johnson (USA) na OH 1996 v Atlantě ve finále běhu na 200 m dokázal svým neuvěřitelným časem 19.32 s., že když přijde do atletiky velká osobnost, můžou se hýbat i dosud neotřesené statistiky (Johnson překonal ve finále SR o 0.34 s, což je obrovská propast skoro tří a půl metru dráhy). Johnsonův superčas (letos 1. srpna "oslaví" 9 let)pravděpodobně přečká nejméně ještě další desetiletí, protože současní sprinteři se k němu (na rozdíl od stovkařského SR, ani zdaleka nepřibližují.)V tabulce dole předpokládané limitní hodnoty SR: (současné SR viz příspěvky)MužiŽeny100m9.37s 10.15s200m18.32s 20.25s400m39.60s 44.71s800m1:30.86 1:42.711000m1:57.53 2:12.501500m3:04.27 3:26.95Míle3:18.87 3:43.242000m4:11.06 4:41.483000m6:24.81 7:11.425000m11:11.61 12:33.3610000m23:36.89 26:19.48Maratón1:48:25 2:00:33