….aneb Jak tyto „prehistorické obludy“ s časem rostly
Jeden z nejčastějších omylů, spojovaných s dinosaury mezi laickou veřejností, je ten o jejich obří velikosti. Přitom průměrná velikost všech dinosaurů odpovídá asi dnešnímu buvolovi, což není zase tak moc. Nejmenší dinosauři, jako byl Microraptor zhaoianus, byli dlouzí jen několik decimetrů a jejich hmotnost se počítala sotva na jednotlivé kilogramy. Na druhou stranu však ti největší (sauropodi) dosahovali skutečně gigantických rozměrů. I objevování největších dinosaurů v historii paleontologie mělo svůj vývoj a někdy se objevování čím dál větších dinosaurů stalo jakýmsi módním trendem doby. Některá základní data si tedy můžeme připomenout. V následující tabulce jsou uvedeni nejprve rekordmani mezi všemi skupinami dinosaurů, ve druhé speciálně jen masožraví dinosauři theropodi. Jelikož naštěstí výzkumy nepřetržitě probíhají, určitě není tato tabulka definitivní. A tak je třeba doplnit, že jde o aktuálnost ke květnu roku 2006 (určitě stojí za povšimnutí, že možný nový rekordman mezi teropody – obří karcharodontosaurid Mapusaurus byl popsán právě v letošním roce):
(Uvedený rok se týká popisu, nikoliv objevu daných druhů)
1824 – Megalosaurus (bucklandii) (9 metrů délky, 3 tuny)
1825 – Iguanodon (anglicus) (9 m., 3-4 t.)
1841 – Cetiosaurus medius (18 m., 27 t.)
1877 – Apatosaurus ajax (25 m., 30 t.)
1878 – Amphicoelias fragillimus (? – jediný obratel, ztracen)
– Diplodocus longus (27 m., 15? t.)
1903 – Brachiosaurus altithorax (25 m., 50? t.)
1914 – Giraffatitan brancai (25 m., 40-60 t.)
1985 – Supersaurus vivianae (30-40? m., 50? t.)
1993 – Argentinosaurus huinculensis (35 m., 70-90 t.)
2000 – Sauroposeidon proteles (30 m. (výška 18 m.), 60 t.)
2006 – Puertasaurus reuili (35-40 m., 80-100 t.)
….
Teropodní dinosauři:
1824 – Megalosaurus bucklandi (9 m., 3 t.)
1877 – Allosaurus fragilis (12 m., 2-4 t.)
1905 – Tyrannosaurus rex (12,8 m., 6,5 t.) „C-rex“ až 13,6 m.?
1915 – Spinosaurus aegyptiacus (15-18 m., 10-21 t.?)
1995 – Giganotosaurus carolinii (12.5-14 m., 8 t.)
2006 – Mapusaurus roseae (12.5 m.?, 5+ t.)
Ceratosaurus ingens? Saurophaganax maximus? Epanterias amplexus? …je známo mnoho nekompletního materiálu dalších obřích teropodů (v očekávání popisu nebo dalších částí kostry). Totéž platí i o celkových „rekordmanech“, obřích sauropodech (např. údajný 2.7 m. vysoký obratel druhu Amphicoelias fragillimus nebo až 3 m. dlouhá ramenní kost rodu Bruhathkayosaurus (jde zřejmě o fosilní kmen stromu) by naznačovaly existenci ještě mnohem větších živočichů. Ukáže až budoucnost a nové objevy. I v tom je krása paleontologie – vždycky je totiž na co se těšit 🙂
———
Zajímavý článek, ale chtěl bych se pozastavit nad rozměry theropodů, popřípadě se i na něco zeptat. V první řadě mě ale zajímá, proč u spinosaura uvádíš druhovou názvu – „aegypticus“. Správný název taxonu zní Spinosaurus aegyptiAcus. Jinak nevíš proč převládá názor o tak gigantické hmotnosti? 12 až 19 tun se mi zdá strašně moc. Dále pak nevím, proč je Mapusaurus považován za většího dravce, než byl Giganotosaurus. Je délka některého ze sedmi (?) jedinců (jde mi o mapusaura) větší než dvanáct a půl metrů dlouhý holotyp? Protože největší z giganotosaurů měří 13,7 m, takže je o víc než metr delší než holotyp mapusaura. Zajímal by mě tvůj názor, popřípadě jestli se o tom nediskutovalo na DML. Pak bych chtěl reagovat na 3 taxony: Ceratosaurus ingens, Epanterias amplexus a Saurophaganax maximus. V první řadě by mě zajímalo, jak vznikla teorie sedmnáctimetrového C. ingens (což je mimochodem nomen dubium). Holotyp tohoto druhu (HMN MB. R1050) totiž měří ~7-8 m a váží (resp. za života vážil) ~1.1-1.7 tun. Prý o jeho objevu Janenschem (publikace 1920) psal Mareš v Záhadě dinosaurů, a ten, jak sám jistě uznáš, má až příliš často tendenci přehánět. Saurophaganax maximus (Chure, 1995) je podstatně zajímavější taxon, ačkoli se může jednat o druh z rodu Allosaurus. Jeho délka se předpokládá na nějakých 15 m (OMNH 1708 – 10,9 m; 3,2 tun), takže by mohl být delší, než M. roseae nebo G. carolinii. No a Epanterias amplexus je zřejmě taky allosaurem (A. fragilis nebo A. amplexus). Délka se pohybuje kolem 12 m.Vidíš, ještě jsem se chtěl zeptat. V médiích momentálně koluje informace o šedesátimetrových titanosaurech objevených v Jižní Americe Italy (hehe… prý 60 m a přitom 15 tun:o). A to připomínám, že prý jde o titanosaura – nebo titanosauroida? – neodbornost českých médií je zarážející). Na DML jsem toho moc nenašel (kromě jednoho evidentně bulvárního článku a několika zesměšňujících reakcí). Nevíš o tom něco bližšího?
As for Spinosaurus – původně jsem taky psal „aegyptiacus“, ale několik odezev Američanů bylo v tom smyslu, že správně je podle ICZN už kratší verze. Hmotnost 12-19 tun je téměř s jistotou přehnaná, Mickey Mortimer totiž vychází ze svých propočtů pro délku holotypu S. 17.4 metru a předpokládá stejnou denzitu jako u T., což je asi chyba…Jeden exemplář Mapusaura je o relativní 2% větší než holotyp G., ale není to čistě diagnostický materiál. C. ingens patří mezi „elusive theropods“, protože byla Angličany objevena obří čelist, údajně snad dvojnásobná oproti té u C. nasicornis. Ale na 90% je to přehnaná míra. Tak je to skoro se vším v téhle oblasti – dokud neseženeš diagnosťák, nemůžeš nadhazovat přesné míry. O šedesátimetrových titanosauridech jsem zatím nic neslyšel, ale při 15 tunách by to museli být docela vyzáblí chlapíci 🙂 Nicméně u druhu amphicoelias fragillimus se odhadovala délka až na 56-62 m. Hope this helps, V. (Jinak díky za podnětné komentáře)
:-/Sakra, nevím proč, ale občas mi tam nevyskočí velké písmeno (třeba u rodu Amphicoelias). Jinak ekologii jsem udělal za jedna, tak mám klid a můžu jít volit 🙂
Jediné pravidlo ICZN (International Commission on Zoological Nomenclature), které mě nedávno překvapilo je to, že se názvy kladů taxonomicky vyšších než taxon rod nekursivuje:o). Pokud jde o rod „S“ a jeho druhovou názvu, tak jediný paleontolog, kterého jsem kdy slyšel vyslovit slovní spojení „Spinosaurus aegypticus“ byl Alan Grant, když identifikoval dravce v Jurském parku III. Pokud jde o propočty (spíš by se hodilo slovo „spekulace“) spinosaurovy hmotnosti, tak je podle mě hloupost přirovnávat jej k tyrannosaurovi. Aby bylo bipední (zdůrazňuju BIPEDNÍ) zvíře schopné lovit, nemůže sebou „tahat“ tak ohromnou zásobu špeku. Přijmeme-li, že spinosauridní theropodi byli teplokrevní, museli by shánět neuvěřitelné množství potravy, a tedy byli by prakticky odsouzeni k neustálému lovu. Navíc si ještě někteří troufají tvrdit, že jeho čelisti v žádném případě nemohly sloužit k aktivnímu lovu jiných dinosaurů, neboť prý byly příliš slabé. Heh… co k tomu dodat. Už by se mohli konečně v něčem shodnout. Pokud jde o ty titanosauridy (nebo možná vhodněji titanosaury – od taxonu Titanosauria), taky jsem se slušně pobavil. Nejprve jsem se snažil představit si tu nudli, a později jsem začal přemýšlet trochu racionálněji:o). Uvědomme si, jak byli tihle sauropodi robustní. Např. relativně malý rod Titanosaurus (délka 12-18 m) podle odhadů vážil za života okolo 15 tun. Připustíme-li si, že téměř třicetimetrový Diplodocus (tady dvakrát delší zvíře než byl Titanosaurus) vážil přibližně stejně, zjistíme, že titanosauři byli enormně mohutní, a tedy, že jejich šedesátimetrový představitel by vážil daleko přes 110 tun! Pokud se o tom nějak vášnivě nediskutovalo na DML, tak to asi bude další nesmysl… Jinak je ta čelist druhu C. ingens dostupná k bádání? Tzn. existuje nějaký oficiální názor na její původ? Jsou informace o jejích mírách veřejně dostupné?Mimochodem gratulace za tu ekárnu:o). Pokud to správně chápu, čeká Tě už jen geňárna (genetika?), nemám pravdu? Jinak pořád luštím tu mikračku. Napadla mě už mikrobiologie, ale asi jsem zase vedle, jak ta jedle:o)))
U velkých theropodů této velikostní kategorie se předpokládá spíše gigantotermie než homoiotermie (měl jsem na to hezkou studii v .pdf formátu, ale někam se mi ztratila). Jinak pro S. je opravdu relevantní hmotnost kolem 8 tun, byl celkově poněkud méně robustně stavěn než T. rex i obří Allosauroidi. Co se týče těch titanosauridů, já bych takový objev velmi uvítal, vždycky jsem byl na ty „rekordy“ 🙂 Někdo nebo něco by už Argentinosaura mělo sesadit… a BTW, 110 tun určitě není nemožné číslo, dinosauři mohli dosáhnout i kolem 130 (i když Mortimerova cifra pro Bruhathkayosaura 175-220 tun je už way too far exaggerated).Není něco nového ohledně té české expedice do Mongolska? První skupina má odjet už v tomto měsíci ;o)
Já netvrdil, že 110 tun je nemožné číslo, jen jsem podotkl, že při šedesátimetrové délce je 15 tun fakt málo:o). Myslím, že nelze vyloučit, že by i nějaký extrémně odrostlý Argentinosaurus (třeba i 50-ti metrový rekordman – když budeme optimisté:o)) mohl těch 130 hravě zvládnout:o). S tou homoiotermií… slyšels už někdy o Willovi (Thescelosaurus)? Jeho perfektně zachovalé měkké tkáně podporují teorii teplokrevnosti, a skutečnost, že byl ptakopánvým dinosaurem může napovídat, že homoiotermií byli obdařeni už i raní svrchno-, případě středotriasoví dinosauromorphové, předci dinosaurů. Je tedy celkem možné, že homoiotermní byli všichni dinosauři (včetně sauropodomorphů). Ale můžu se mýlit. Třeba se homoiotermě objevila u obou fylogenetických linií (Saurischia i Ornithischia) nezávisle na sobě. Kdo ví:o).Ohledně té expedice, doporučuju http://www.expedicegobi0609.cz/ – oficiální stránky. Zatím tam toho moc není (jen nějaké reklamy sponzorů), ale je možné si tam krátce přečíst o účastnících (mimochodem jede i Moučka, což mě fakt překvapilo). Každopádně doufejme, že objeví nějaký nový druh. Za ty tři roky něco najít musí! Jen ať to zas není nějaký -long (=“drak“)! A domů by mohli přivézt alespoň tarbosaura:o). I když nějaký sauropodík by taky nebyl k zahození:o).
Tak u A. bych 50 m určitě nečekal, proporčně není stavěný jako Diplodocidi a i při 35 metrech už může mít velký jedinec přes 100 tun. „Willo the Thescelosaurus“ je už evergreen, i když o tom „srdci“ je hodně pochybností. Ale endotermní byli určitě minimálně všichni zástupci Neotheropoda (Sereno 1997, vide Holtz 2002). To Mongolsko je dokonce na 4 sezóny, ne? Pokud to je 2006-9. Mohli by chlapci vyhrabat ty obří exempláře Tarbosaura a Saurolopha, který nestačil odvézt Jefremov…
To je pravda. A. huinculensis měl opravdu robustnější stavbu těla než diplodocidní sauropodi (viz. můj druhý komentář z 5.6.06), nicméně z argentinosaura se toho moc nezná, takže kdo ví:o)))) – 50 byl jen optimistický odhad – reakce na část Tvojí věty: „vždycky jsem byl na ty „rekordy““. Ad. Willo – pochybnosti kolem srdce? O tom jsem nikdy neslyšel. Já mám jen v hlavě Russellovu větu: „The finding suggests the dinosaur’s [Thescelosaur’s] circulatory system was more advanced than that of reptiles, and supports the hypothesis that dinosaurs were warm-blooded.“. Byly provedeny nějaké nové výzkumy, o kterých nevím? Ad. Mongolsko – Ano, 4 sezóny. Vykopávat se bude 3 měsíce v každém roce. Jinak po I. A. Jefremovi tam byla i Zofia Kielan-Jaworowska, a nevím o tom, že by Poláci mluvili o kostrách tarbosaura nebo saurolopha… na jakém území to mělo být, Nemegtu, Tögrögu nebo Bayan Shiree?Ještě na stránkách http://www.dinozaury.com/forum/viewtopic.php?t=264&start=0&postdays=0&postorder=asc&highlight=&sid=11077bd7c8bb1c29da60b2cab1075209 jsem se ptal na druhy C. ingens, S. maximus a S. aegyptiacus. Pokud jde o spinosaura, tak je jednoznačně správná forma _Spinosaurus aegyptiAcus_. Pan Sabath se dost divil, proč by se mělo používat zrovna „aegypticus“. Napsal: „Według nowych zaleceń dla analfabetów łacińskich nazwa utworzona od toponimu powinna się kończyć na -ensis, a więc „aegyptensis“.“ (CZE: Dle nových doporučení [ICZN] pro latinské či řecké analfabety by měl [druhový] název tvořený toponymem končit koncovkou „-ensis“, takže [případná změna spinosaurovy druhové názvy by byla] „aegyptensis“). Pak ještě dodal: „A przymiotnik aegyptiacus jest jak najbardziej poprawny… Forma „aegypticus“ byłaby niepoprawna ani w prawdziwej łacińskiej gramatyce, ani w werji drastycznie uproszczonej przez ICZN (-ensis).“ (CZE: A přídavné jméno aegyptiacus je rozhodně správné… Forma „aegypticus“ by nebyla korektní ani v latinské gramatice a ani ve formě drasticky zkrácené ICZN).
O tom „fosilním srdci“ se dost pochybuje, vlastně jenom menšina vědců věří, že je to opravdové srdce, navzdory tomu, co se píše na netu. Určitě to je nějaká forma dinosauří tkáně, nejspíš perikard a možná i částečně srdeční sval, ale není to zcela homogenní, jak ukázalo už to první CTčko.Co se týče Spinosaura, já věřím taky tomu „aegyptiacus“, ale nemysli si, že všechny latinské taxony jsou správně. Třeba Maniraptora je blbě, má být „Manuraptora“ (podle ruka – manus), nebo Ceratopia místo Ceratopsia atd. Latinu jsem dělal 8 let, takže vím, o čem to je ;o) Zákon priority to přechyluje a konzervuje některý taxony až do doby, než osvícená hlava navrhne jiné jméno a celý kolegium to schválí. Američani mají problém s těmi složitějšími názvy, tak to často zkracujou a píšou to špatně, pokud to zrova není „new study“ 🙂
Věřím:o) Třeba na DinoData je místo Ceratopsia Ceratopia. O Manuraptora jsem nevěděl. Jinak ptal jsem se pana Sabatha i na _C.ingens_ a ten tvrdí, že zatím je z něj znám pouze obří zub. Na délku 17 m napsal:“Może to był 17-metrowy ceratozaur, a może dwa razy mniejszy, tylko z wielkimi zębami“ (CZE: Možná to byl 17-ti metrový _Ceratosaurus_ a možná taky dvakrát menší, jenom s velkýma zubama). O té čelisti nalezené Brity nic nepsal (koneckonců na tom webu si to můžeš přečíst sám – když nebudeš něčemu rozumět, můžu to přeložit;o))
DiníciNo já se zajímám o dinosaury od tří let a pořád mě to baví!!!!!!!!!!!Je mi 15 let.