Rizikový věk tyranosauridů? 14-20 let!

…obliba skupiny Tyrannosauroidea nepolevuje

Pozdně křídoví severoameričtí tyranosauridi (konkrétně rody Tyrannosaurus, Daspletosaurus, Albertosaurus a Gorgosaurus) prodělali ve svém životním cyklu dvě období rapidně zvýšené mortality. Samozřejmě to bylo ihned po vylíhnutí, kdy byla mláďata drobná a ohrožená mnoha predátory, ale také dost překvapivě v období dinosauřího dospívání, které u této skupiny probíhalo ve stejném časovém intervalu jako u člověka (asi 14-20 let věku). V tomto věku postihovala tyranosaura a jejich příbuzné křivka smrti ve 23% případů ročně. Tato zvýšená úmrtnost byla důsledkem „dobrodružnějšího“ života těchto dominantních predátorů, kteří s méně zkušenostmi (a ještě ne plně dorostlí) byli nuceni čelit nebezpečím jako již dospělí teropodi. Nemoci, vnitro- i mezidruhové boje, pářící cyklus, to všechno představovalo pro mnoho mladých tyranosauridů smrtelnou nástrahu.

Gregory M. Erickson, paleontolog z Floridské státní univerzity v Tallahassee, vedl tento zajímavý nový výzkum, který je z mnoha důvodů průlomový. Především jde o první využití statistických metod, dříve užívaných jen v biologii extantních (žijících) živočichů, pro hodnocení živočichů vymřelých. Erickson analyzoval populace a věkové rozvrstvení u čtyř severoamerických druhů tyranosauridů: Albertosaurus sarcophagus, Tyrannosaurus rex, Gorgosaurus libratus, a Daspletosaurus torosus. Většina materiálu pro tuto studii přitom pochází z úžasného společného nálezu 22 jedinců albertosaura, objevených v Kanadské provincii Alberta již v roce 1910 (zvířata zemřela pohromadě zřejmě při jakési katastrofické události typu rozsáhlého vysychání biotopu v této oblasti). Nicméně dnes se nepochybuje ani o tom, že tyranosauridi se alespoň na čas také sdružovali do menších loveckých či rodinných skupin.

Vědci podle kruhovitých přírůstků na kostním průřezu dlouhých kostí spočítali věk všech jedinců v době jejich smrti. Pro celou populaci pak byla stanovena věková křivka, jejíž vývody jsou zarážející. Životní styl tyranosauridů se hodně podobal dlouhověkým formám savců a ptáků. Novorozenecká úmrtnost u těchto druhů činila zřejmě 50-80%. Asi ve věku 2 let se pro dravce situace zlepšila a celých 70% jedinců doživších se tohoto věku se také dožilo počátku „puberty“, tedy asi 13 let. Důvodem byla pravděpodobně dosažená velikost ve dvou letech věku (u T. rexe 2 metry délky), kdy již byli schopni ubránit se drobným predátorům (např. dromeosauridům). Nicméně celková úmrtnost byla po 13. roku života opět vysoká a jen 1 z 50 (tedy pouhá 2 %) sledovaných jedinců se dožil pohlavní dospělosti (20-25 let). Vzhledem k tomu, že v tomto období neustále rostli, vysvětluje tato studie i malý počet opravdu velikých jedinců, jako je Sue (délka téměř 13 m, 6,5 tuny), která se dožila 28 let věku a byla již tedy plně dospělá.

Většina paleontologů se shoduje na tom, že podobné dříve nemyslitelné metody výzkumu dávno vymřelých zvířat budou v budoucnu stále častější (samozřejmě i zde jsou umožněné především díky novým technologiím). A tak se určitě máme do budoucna na co těšit…

———

http://news.nationalgeographic.com/news/2006/07/060713-t-rex-teens.html

———