…muže, který dal dinosaurům podobu
Vzhledem k významnému výročí, které proběhlo včera, nelze tuto důležitou a uznávanou postavu nezmínit. Benjamin Waterhouse Hawkins přitom nebyl vědcem, ale uměleckým sochařem. Žil a pracoval v převratné éře zrodu mnoha moderních věd, ve viktoriánské Anglii. Narodil se v Londýně 8. února roku 1807 a ve dvaceti letech začal studovat tzv. přírodní historii (později již geologie). Během 30. a 40. let se stal uznávaným sochařem a v roce 1846 byl přijat do Společnosti umění. V letech 1847-49 vystavoval svá díla i v Královské akademii. Tvorba, která mu však vynesla opravdovou uměleckou nesmrtelnost, přišla až po polovině 19. století v podobě prvních modelů dinosaurů v životní velikosti, vytvořené pro velkou průmyslovou výstavu v Seydenhamu roku 1851. V následujícím roce tvořil betonové modely tehdy známých pravěkých tvorů (konečné číslo bylo 33), včetně dvou „favoritů“, Mantellova Iguanodona a Bucklandova Megalosaura. Není třeba dodávat, že tehdejší rekonstrukce poplatné metodám dané doby dnes budí spíš úsměv. To ale nic neubírá na historickém a kulturním významu těchto památek. Známá je i tzv. „Seydenhamská večeře“, kdy 30. prosince 1853 přímo v „útrobách“ jednoho nedostavěného Iguanodona povečeřeli společně špičky tehdejších geologických věd, včetně vědce, který dal dinosaurům roku 1842 jejich jméno – Richarda Owena.
———
Hawkins v roce 1868 odcestoval do Spojených států s vizí ještě větších a lepších modelů pro výstavu v New Yorku. Jeho velkolepé plány jsou zachyceny na mnoha podrobných nákresech. Jakési politické machinace konzervativců ale jeho plány zhatili, jeho „Paleozoické muzeum“ bylo zavřeno a již vytvořené modely údajně zničeny kdesi na lokalitě dnešního Central parku. Hawkins pak pracoval nějakou dobu ve Smithsonian institution ve Washingtonu, než se roku 1878 vrátil natrvalo zpátky do Anglie. Zde taky roku 1889 umírá. Přesto, že nebyl vědcem, je dnes oslavován jako jeden z prvních mužů, kteří přivedli dávno vymřelé živočichy zpět (alespoň v podobě muzejních rekonstrukcí a modelů) ke druhému životu. Hawkinsovo jméno tak patří nesmazatelně k historii jednoho vědeckého oboru a řadí se na čestné místo po bok pánů Mantella, Owena, Bucklanda nebo Cuviera.
———
http://www.lindahall.org/events_exhib/exhibit/exhibits/dino/haw1854.htm
http://academic.brooklyn.cuny.edu/geology/chamber/hawkins.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Waterhouse_Hawkins
———
To je úžasný, když je někdo nevědec a dokáže takhle zasáhnout do vědy.
To jistě. Jinak děkuji za komentář 😉