…a 3 milimetry k tomuDoplněná a upravená statistika z července 2005. Původní nápad mi byl vnuknut po přečtení jisté pasáže Crichtonova Jurského parku. Poznámka Dr. Granta na jednom místě novely (zhruba: „…přesto, že většina lidí si představuje všechny dinosaury jako obry, průměrný dinosaurus byl veliký asi jako kráva„) mne inspirovala k malému investigativnímu bádání. A tak jsem nahlédl do své osobní databáze a začal usilovně počítat. Hlavní problém byl však v nejednotnosti údajů u většiny rodů. Asi devět z deseti dinosauřích rodů je známo podle značně neúplných koster (někdy třeba i jen podle jediného zubu nebo drápu) a odhady délky se tedy mohou značně lišit…což se taky většinou děje. Pak nezbývá než nejpravděpodobnější údaje zprůměrovat a doufat, že je to skutečnosti se nejvíce blížící řešení. Nemá cenu vypočítávat další problémy spojené s takovýmto podnikem, stačí poznamenat, že pro výpočet jsem použil pouze platné (validní) rody dinosaurů, součet se zastavil na čísle 605 (u šesti taxonů nebyly údaje k sehnání). Kdybychom postavili všechny dosud „uznané“ rody dinosaurů do jedné řady, byla by dlouhá asi 4152.15 metrů. Jednoduchým výpočtem tedy zjistíme, že průměrná délka průměrného dinosaura je průměrně průměrných 6 a tři čtvrtě metru, přesněji ještě trochu více – 6.86 m. Jelikož u dinosaurů zhruba polovinu tělesné délky (dle morfotypu dinosaura 35 – 75%) tvoří ocas, délka samotného těla by pak skutečně odpovídala dnešnímu hovězímu dobytku. Hmotnost by byla podobná, nejspíš okolo půl až třičtvrtě tuny. Grant, resp. Crichton tedy skutečnost velmi dobře odhadl.
Vysvětlení tohoto možná trochu překvapivého výsledku je nasnadě: je známo mnohem víc malých (řekněme do 2 metrů dlouhých) rodů dinosaurů, než těch obrovských. O fyziognomické mnohotvárnosti skupiny Dinosauria (abych byl zcela přesný, musel bych napsat neptačích mesozoických rodů, abych tak do statistiky nezahrnoval i dnešní a vyhynulé ptáky) mluví fakt o dvou protichůdných extrémech: na jedné straně je drobný maniraptoran Epidendrosaurus s délkou těla kolem 15 centimetrů ( a hmotností pohybující se řádově v desítkách gramů) na druhé straně například gigantický Amphicoelias (známý jen podle jednoho, dnes již ztraceného obratle o velikosti dodávky), jehož délka se odhaduje až na 62 metrů a hmotnost okolo 120 tun. Pro srovnání s několik desítek gramů vážícím epidendrosaurem však postačí i oficiální držitel primátu sauropodních obrů Argentinosaurus huinculensis, jehož hmotnost činí řádově milionkrát více. Výchozí číslo tedy mj. potvrzuje ohromnou morfologickou variabilitu dinosaurů. Ve skutečnosti však nejspíš bude ještě menší, protože během období existence těchto zajímavých plazů jistě žilo mnohem víc drobných forem (jejichž fosílie se zatím nenašly) než těch středně velkých až obrovských.
Možná by byl v tomhle případě vhdonější reprezentací tvých dat median než průměr. Určitě budou pozitivně sešikmená – velké rody posunují průměr směrem k vyšším hodnotám.
Děkuji za podnětný návrh, také jsem o tom uvažoval. Možná později ztvárním data graficky a medián je na pořadu dne 😉 Jinak je také pravda, že mnohem lepším ukazatelem je hmotnost zvířete, jenže ta je ještě hůře odhadnutelná než délka (u nekompletní kostry), takže u dinosaurů by šlo opravdu jen o jeden velký „guesstimate“.
Taky by se u různě velkých zvířat mohla lišit pravděpodobnost fosilizace …
To jsem zmiňoval na jiném místě. Samozřejmě, že průběh diageneze s menší pravděpodobností poškodí právě velké kosti mohutných dinosaurů. Neexistuje ale relevantní možnost to zohlednit.