Střídání na trůně gigantů

….aneb Další souboj megasauropodů

Někdo moudrý kdysi prohlásil, že rekordy jsou od toho, aby byly překonávány. Znamená to tedy také, že rekordmani jsou tu od toho, aby byli poráženi a odcházeli na smetiště dějin (nebo v lepším případě na čestná druhá místa dlouhodobých tabulek). Jako atletický fanoušek mám s rekordy a jejich bouráním jisté zkušenosti, bohužel zatím pouze pasívní (na čas 9,77 a lepší se na stovce měřící celých 100 m opravdu momentálně necítím; snad na „stovce“ měřící 80 m). Buď jak buď, vždycky se najde někdo, kdo vás překoná. Na světě je 6,5 miliardy lidí (a z toho čísla mimochodem jen 0,16% Čechů). Ať tedy děláte cokoliv, máte prakticky jistotu, že někdo na téhle obrovské kouli letící vesmírem to umí aspoň o trochu líp než vy. No, i když….

Argentinosaurus huinculensis byl od svého objevení a popsání v roce 1993 držitelem krásného primátu největšího (víceméně dobře) známého dinosaura. Obrovské obratle o délce až 1,2 metru, impresivní holenní kost dluhá 1,55 m a konečně i pažní kost zvíci 181 centimetrů, to je přece gigant v plné kráse. Před 100 miliony let se na území dnešního jihoamerického státu (schválně, kdo přijde na název toho státu?) procházelo téměř 100 tun živé váhy (a to v mnoha exemplářích). Délka bezmála 40 metrů impozantní výjev obřího zvířete ještě notně podbarvila. A statistici plesali. Zdálo se, že není kam spět, na chvíli bylo dosaženo biomechanického stropu. Konečně tu stála přehrada dosud nevysvětleného trendu v dinosauří fylogenezi – sklonu ke gigantismu.

Tak tomu nicméně bylo jen do předminulého roku, kdy byl popsán další obří (opět argentinský) titanosaurid, Puertasaurus reuili. Opět jeden z těch báječných momentů, kdy se země zachvěla pod kročejí dalšího obra. Mám tedy netrpělivého čtenáře 21. století napínat (myslím letopočet, ne ten časopis)? K čemu to…máme zkrátka nového rekordmana. Výmluvný článek na mém blogu z dané doby zde: http://dinosaurus.bloguje.cz/367716-ohrozi-puertasaurus-argentinosaura-.php

Jedna věc je ale zarážející. Vlastně se to stalo velmi potichu a nijak okázale. Argentinosaurus (potažmo jeho fosilní pozůstatky) nemusel těm puertasaurovým předávat žádné korunovační klenoty, ani odevzdávat zkontrolovanou pokladnu a erár novému majiteli. Na povrch se zdálo být vše při starém, ale v mechanizmu změny už klapala ozubená titanová kolečka. A pak se to stalo. Někdo prostě jen na wikipedii napsal:

1.) Puertasaurus 35-40 m, 80-100 tun

2.) Argentinosaurus 32-37 m, 66-100 tun

A bylo vymalováno. Pára nad hrncem velikostních statistik se rozplynula. Máme teď opravdu velkého vítěze a opravdu velkého poraženého. Jsou oba zatraceně velcí. Samozřejmě neexistuje jakákoliv relevantní možnost, jak tyto cifry ověřit, jde o prachsprostý guesstimate. Odhady hmotnosti i délky by šly za jistých podmínek klidně otočit. Možná by stačil i menší úplatek. Nicméně záleží jen na vás, chcete-li se nostalgicky zastat svého oblíbence A (a zpochybňovat číselné údaje, jedovatě si na ně zaslinit) nebo jste přešli do klubu mnohem mladšího (byť jen o zanedbatelných 30 milionů let) a progresivnějšího kontendra P (a cifry validizovat a vyzdvihnout). Já osobně se slepě a poslušně řídím údaji z anglické verze wikipedie, protože mám za to, že ti lidé musí dobře vědět, co tam píší, když jsou až z émeriky….a nakonec, není to snad důvod k pořádné oslavě? Primát největšího suchozemského živočicha se totiž předává jen jednou za celé půlstoletí.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Argentinosaurus

http://cs.wikipedia.org/wiki/Puertasaurus

———