Dinosauří rychlost

…aneb „Speed is of the essence“

Tyranosaurus honící džíp. Pštrosí dinosauři pádicí sprintem po zeleném palouku. Pomalu kráčející obří sauropodi. Takový obrázek dinosauřího pohybu nám nabídly filmy jako dnes již legendární Jurský park. Oproti takové Cestě do pravěku z 50. let mohl všímavý divák zaznamenat výraznou změnu v chápání dinosaurů jakožto tvorů agilních, pohyblivých a teplokrevných. Taková koncepce je samozřejmě mnohem blíže pravdě než starší pojetí. Neuškodí se ale zaměřit na jeden velmi významný ekologický aspekt – totiž rychlost pohybu dinosaurů – trochu podrobněji.

Většina údajů je odvozena buď přímo z kostry (proporcionální délka a rozpětí kroku končetin, celková hmotnost), srovnáváním s podobnými typy živočichů (slony, nosorožci, pštrosi apod.) nebo výpočty z dochovaných otisků chodidel (problematické je však to, že stopy se zachovají jen na kluzkém a vlhkém terénu, kde zvíře rozhodně nedosáhne vysoké rychlosti – zde vypočítané z velikosti stop a jejich vzdálenosti, vice viz např. http://www.sorbygeology.group.shef.ac.uk/DINOC01/dinocal1.html). Pro obří sauropody zase v dnešní přírodě neexistuje relevantní srovnání, což ostatně platí i o obřích bipedních teropodech. V posledních letech byl v biomechanických studiích vymřelých zvířat učiněn velmi slušný pokrok. Přesto je většina odhadů rychlostí pohybu dinosaurů jen přibližná.

Nejpomalejšími dinosaury byli zřejmě obří sauropodi. Pro to svědčí nejen jejich často ohromná hmotnost, která prostě nedovoluje rychlé pohyby (osobně bych nechtěl stát pod rozpustile hopsajícím stotunovým argentinosaurem), ale i fakt, že se ve svém ekosystému téměř nemuseli obávat predace (jejich velikost byla dostatečnou ochranou). Zdravý dospělý megasauropod, jakým byl zmiňovaný Argentinosaurus nebo podobně velký Puertasaurus neměli přirozeného nepřítele. Ani smečka velkých teropodů z podčeledi Giganotosaurinae zřejmě nepreferovala útok na zdravého dospělce. Rychlost největších sauropodů tak zřejmě nepřesahovala 5 km/h, tedy zhruba rychlost lidské chůze. Sauropodi totiž neběhali, byli schopni jen „jít“. Menší sauropodi a prosauropodi mohli s jistotou dosahovat vyšších rychlostí a zřejmě také dokázali „klusat“, nejspíše na krátkou dobu rychlostí kolem 12-17 km/h (asi jako zdatný člověk na patnáctistovce při hodině tělocviku). Menší sauropodi také možná dokázali nárazově zrychlit až na 20-30 km/h (R. A. Thulborn, 1982), což však nebylo zřejmě příliš často.

Mezi velmi pomalé dinosaury patřili logicky i „obrnění“ ankylosauři a stegosauři. Opět zde hraje roli prvek aktivní obrany, který byl preferován před ústupem. Dospělý Ankylosaurus magniventris se kupříkladu nemusel obávat ani tyranosaura. Stegosaurus je zase znám díky svým ocasním „bodcům“, kterými si zřejmě držel od těla dotěrné teropody střední velikosti. Podle dochovaných stop se odhaduje průměrná rychlost chůze těchto ptakopánvých dinosaurů na 6-8 km/h (asi jako velmi rychlá lidská chůze nebo pomalý běh). Kam také spěchat, když rostlinky neutečou a dravci se (většinou) drží zpátky.

Rohatí dinosauři zřejmě také preferovali aktivní obranu (zvláště v případě velkých rodů jako Triceratops nebo Torosaurus), nicméně jejich lokomoční schopnosti značně převyšovaly sauropody i ankylosauridy a stegosauridy. Srovnáním s podobně stavěným nosorožcem dospěli biomechanikové k názoru, že při čelním útoku na dravce nebo naopak útěku mohli tito dinosauři krátkodobě dosáhnout rychlosti 25-40 km/h (rychlejší než sprint netrénovaného člověka). I v tomto bodě však byla velká variabilita, největší ceratopsidi se zřejmě do klusu téměř nikdy nepouštěli.

Velcí teropodi, jako byl Tyrannosaurus rex, působí biomechanikům největší rozpaky. Na jednu stranu měli zcela zjevně kurzoriální postavu, silné nohy a adaptace pro rychlý běh. Na druhou stranu ale jejich hmotnost a možnost pádu hraničící s jistým smrtelným zraněním tyto adaptace poněkud neguje. Většina nových studií vidí T. rexe (zde si neodpustím populární termín) jako příležitostného klusajícího lovce, který ze své běžné „cestovní“ rychlosti kolem 8 km/h (u člověka rychlá chůze) dokázal v případě potřeby zřejmě zrychlit až na 25 km/h (podle jiných autorů je nejvyšší „bezpečnou“ rychlostí T. rexe 35 km/h). Nejodvážnější odhady pak hovoří asi o 40 km/h, což je již rychlost nejlepších sprinterů (a netrénovaný člověk by neměl šanci). Tyranosaurus dělal při chůzi kroky dlouhé až 4 metry, při běhu by to byl možná i dvojnásobek (netrénovaný člověk dokáže při běhu roztáhnout krok na 1,5 – 1,8 metru, atlet maximálně 2,5 metru). Fantastické cifry Roberta Bakkera (až 80 km/h) však můžeme samozřejmě s klidným svědomím pominout. Pro poněkud lehčeji stavěného (i když celkově většího) giganotosaura bývá udávána rychlost dokonce 40-50 km/h. Nejrychlejšími z velkých teropodů byli zřejmě mladí albertosauři (menší příbuzní tyranosaura), kteří mohli nejspíš přesáhnout rychlost 50 km/h. Jejich nesmírně dlouhé a štíhlé nohy v kombinaci s poměrně lehkou tělesnou stavbou jim tak umožňovaly běžet rychleji než to umí nejlepší lidští atleti na umělém povrchu (oficiálně asi 44,7 km/h).

Podobných rychlostí dosahovali i menší teropodi, např. dromeosauři. Velociraptor byl dle Michaela Crichtona schopen dosáhnout rychlosti až přes 100 km/h, tedy jako dnešní rekordman mezi obratlovci gepard. To je však stejný nesmysl jako myšlenka otevírání dveří těmito dinosaury. Ve skutečnosti dosahovali dromeosauridi i jejich příbuzní troodontidi maximálních rychlostí také spíše kolem 40-50 km/h (což je hodně, víc než 90% ostatních dinosaurů).

Rekordmani podle pravidla zachování eskalace děje přichází vždy až na konec. V každé populárně naučné knížce o dinosaurech se dočtete, že nejrychleji běhali tzv. „pštrosí dinosauři“ (ornitomimidi). Tito zajímaví kurzoriální teropodi byli opravdu dokonale přizpůsobeni k běhu celou svou anatomií. Útěk byl pro ně jedinou záchranou před velkými dravci, ale i smečkami malých teropodů. Předpokládá se, že např. druh Struthiomimus altus (lat. název pštrosa je Struthio, tedy doslova „napodobitel pštrosa“) dokázal vyvinout rychlost 60-80 km/h! Dnešní běhavý pták pštros je nejrychlejším nesavčím a zároveň bipedním živočichem na souši a jeho rekordní změřená rychlost dosahuje 73 km/h (což nemusí být nutně výkonnostním stropem). Je pravděpodobné, že i pštrosí dinosauři dosahovali podobných rychlostí. V druhohorním světě neměli konkurenci a trvalo desítky milionů let, než se objevili někteří živočichové (kopytníci, kočkovité šelmy a nelétaví ptáci), kteří se jim mohli vyrovnat.

Tyto údaje, jakkoliv jsou jen přibližné, dobře ilustrují skutečnost, že dinosauři byli často rychlá, aktivní zvířata. Jejich metabolismus fungoval velmi efektivně a teplokrevnost zaručovala alespoň většině z nich dostatek energie pro trvale aktivní pohyb i ve ztížených podmínkách. Není divu, že právě z malých teropodů se vyvinuli ptáci, jejichž způsob pohybu – let – je energeticky nejnáročnějším typem obratlovčí lokomoce.

——

Advertisements

Komentáře: 2

Filed under Atletika a sport, O dinosaurech obecně, Rekordy a statistika, Spekulativní paleontologie

2 responses to “Dinosauří rychlost

  1. autor

    Ještě krátký dodatekJednoduchá úvaha. Článek o rychlosti dinosaurů jsem publikoval, teď ještě trocha praxe a konkrétnější představa. Světový rekord člověka je 9,77 s (Asafa Powell, JAM 2005, 2006). Neodpustím si svou trošku do mlýna – 11,4 s 🙂 Čistě hypoteticky, kdyby jste nějakým způsobem motivovali jednotlivé skupiny dinosaurů k maximálnímu výkonu, jaký čas by asi zvládli (připomínám, že průměrně zdatný dospělý muž má stovku za ca 13-16 s): Velcí sauropodi – zhruba rovná minuta (6 km/h) Menší sauropodi, prosauropodi – ca 20 s (20 km/h) Ankylosauridi, stegosauridi – kolem 45 s (8 km/h) Ceratopsidi, hadrosauři – ca 15 s (25 km/h) Tyrannosaurus rex – kolem 15 s, možná však až 11 s. (25 – 35 km/h) Mladý Albertosaurus- jen 7,5 s (?), téměř 50 km/h Hypsilofodontidi – jen 6 s (?), až 60 km/h Ornitomimidi – letmo za 4,5 s.(!), až 80 km/h Časy jsou počítány pro letmý běh (bez pomalého pevného startu, kde lidský rekord je 8,6 s.).

  2. autor

    Více viz můj článek: http://www.zshorakhk.cz…hlost.pdf

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s