Smrtící zbraň T. rexe

…byla v jeho nosu!

Neděste se, milí čtenáři. Tyrannosaurus rex určitě nebojoval svými smrkanci. Pokud zmiňuji jeho nasální část lebky, mluvím v osteologické terminologii. Mohutný svrchnokřídový teropod měl totiž unikátní zbraň v podobě srostlých nasálních kostí, které mu umožňovaly vyvinout extrémní tlak čelistí při skusu.

Vědci si samozřejmě všimli robustní stavby lebky „T. rexe“ už velmi dávno. Oproti lebkám jiných teropodů, a to i větších, než byl „král dinosaurů“ (Giganotosaurus, Spinosaurus) byla lebka rexe mnohem mohutnější a kompaktnější, stavěná na zvládnutí obrovského fyzikálního tlaku a tahu. Mnohdy je to dáváno do souvislosti s nebezpečnou kořistí, kterou rexové lovili – rohatými dinosaury.

Buď jak buď, tyranosaurova lebka je malým zázrakem přírody. Síla jeho skusu byla pokládána za enormní i dříve, dnes ale víme, že musela být vpravdě příšerná. Dr. Eric Snively z Univerzity v Albertě popisuje, jak podle něho stavba nosních kostí umožnila lebce tyranosaura stát se „zoologickou superzbraní“. Podle Snivelyho jsou spojené nosní kosti unikátním znakem tyranosauridů, adaptace, která zabezpečuje pevnost a kompaktnost lebky při trhání kořisti. Síla vyvíjená čelistmi vzhledem k mohutným svalovým úponům musela být tak velká, že by se kosti lebky samotného predátora mohly poškodit nebo zlomit (to dokazují i nálezy ulomených zubů těchto teropodů přímo ve fosiliích kořisti). Síla stisku čelistí tyranosaura byla s jistotou větší než u obřích karcharodontosauridů i spinosaura, byla tedy skutečně ohromná i na jednotku plochy. Zjednodušeně lze říci, že tento dravec dokázal zabořit své úctyhodné zuby (dlouhé až 30 cm!) hlouběji do těla kořisti.

Spolupracovníci Snivelyho, fyziolog Donald Henderson z Royal Tyrrel Museum a Doug Phillips z Univerzity v Calgary porovnávali zuby a tvar čelistí i ploch pro svalové úpony na lebkách tyranosauridů i jiných teropodů. Závěr vyzněl jasně ve prospěch větší síly skusu tyranosauridů. Oproti svým starším příbuzným měl tyranosaurus výhodnou neoadaptaci v podobě smrtícího stisku. Tyto závěry potvrdila i počítačová tomografie lebky. Jak vypadala taková lovecká výhoda v reálu? Především jde o to, že čelisti tyranosaura působily celou silou na kořist, protože srostlé nosní kosti nebyly tvárné. U jiných teropodů byl tlak skusu vždy poněkud rozmělněn slaboučkým „rozjetím čelistí“ do strany. Čelisti „T. rexe“ umožňovaly něco víc, než jen prokousnout kůži a svalstvo – mohly drtit kosti.

Tyrannosaurus rex je stále králem mezi dravými dinosaury, alespoň co se mohutnosti krčního svalstva a stisku čelistí týče. I nedospělý rex měl stejnou sílu krčních svalů jako dospělý Carcharodontosaurus, který byl o polovinu větší. Podle propočtů dokázal dospělý tyranosaurus bez problémů zvednout do vzduchu dospělého člověka a hodit s ním pět metrů vysoko. Přepočet síly na rigorózní mechaniku pak pro spodní čelist tyranosaura uvádí sílu rovnou 200.000 newtonů, což je jako zvednout do vzduchu dodávku! Tento dinosaurus tak zřejmě vykazuje dosud největší sílu stisku mezi suchozemskými živočichy. Scéna z Jurského parku, kdy rex pojídá a pak i překousne doslova vejpůl právníka Gennara, je tak v podstatě vědecky podloženým faktem.

Odkaz: http://www.eurekalert.org/pub_releases/2007-05/uoa-fnb051807.php

———

11 Comments

Filed under Rekordy a statistika, Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

11 Responses to Smrtící zbraň T. rexe

  1. Matěj Jankech 6 let

    toto za mně píše má se stra a já jí to diktuji byl bych moc rád kdybyste mi poslali ňějaké obrázky dinosaurů moc plosím matýsek

  2. autor

    Ahoj Matýsku,bohužel jsi mi neposlal úplnou kontaktní adresu (mail), proto žádné obrázky poslat nemůžu. Nicméně ti poskytnu adresu na web, kde je obrázků spousta:http://images.google.cz/images?hl=cs&q=dinosaur&btnG=Hledat+obr%C3%A1zky&gbv=2 ;o)

  3. Scandiaca

    JůůJá koukám, jakou máš širokou základnu čtenářů! 🙂

  4. autor

    Slovy Michaela Jacksona: „I love all my fantastic fans all around the world!“

  5. titanis

    nic proti tomuhle překladu, ale nikdo mi nevymluví,že to jsou jasné důkazy o „mrchožroutství“, tzn.uklízecí činnosti tohodle amerického monstra.Možná žil jak hyena skvrnitá,chvíli lovec, chvíli mrchožrout, ale určitě ne jak „ušlechtilý“ lovec.Nedá mi to,ale vidím v tom jasný komereční záměr američanů si prostě svýhomiláčka držet jako No.1.

  6. autor

    Pravděpodobná je fakultativní saprofágie, ovšem s převahou agilní karnivorie.

  7. titanis

    česky řečeno: prach sprostej drtikost. Osobně mě víc fascinují megalosauridi, z nich zejména spinosaurus a baryonyx).Krasavci…..

  8. autor

    I drtikost si občas něco živého uloví ;o)

  9. nic

    Podle me to bylo takhle kdyz cítí mrsinu tak jde na ni kdyz neni tak jde neco ulovit nejspis to byl jak mrchozrout tak lovec

  10. LMS

    cítilo to mršinu alespoň na 10km a na 6 i vidělo. možná se to živilo tvory živícími se mršinou. dokázalo to rozmačkat krk kachnozobích dinosaurů v rámci vteřin. a mláďata ve správném věku běhala přes 50 km/h. možná to byly smečkový superlovci, kteří jedli vše kromě stád ceratopsů (rozzuřené stádo triceratopsů je téměř nezastavitelné a zastaví ho pouze útes…)

Napsat komentář: autor Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *