…aneb co všechno se (ne)dozvíme ze stop a rýh starých miliony let
Hned dvakrát v uplynulých dnech rozvířily hladinu paleontologie zajímavé objevy, které – ač patřící dinosaurům – neskládají se byť z jediné kůstky. V obou případech se jedná o ichnofosílie, také zvané paleobioglyfy (stopy po životní činnosti vyhynulých organismů).
První objev je unikátní v tom, že přesně 130 let po popisu populárního thyreoforana stegosaura představuje jediné dosud zachované stopy takřka novorozeného mláděte tohoto dinosaura. Tomu odpovídá miniaturní velikost stop, jejichž majitel, žijící před asi 150 miliony let (ve svrchní juře) musel být dlouhý jen kolem půl metru:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2675
http://www.sciencedaily.com/releases/2007/05/070525095813.htm
Druhý objev je důležitý v tom, že potvrzuje již dříve předpokládanou schopnost plavání u dravých (teropodních) dinosaurů. Rýhy na dně někdejšího jezera jsou bezpochyby pozůstatkem po plavajícím dinosaurovi, který při plovavém pohybu nohou zavadil o bahnité dno.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2668
http://www.sciencedaily.com/releases/2007/05/070524091023.htm