…protože to někdo špatně spočítal
Už jednou byl na blogu uveden odkaz na zajímavý článek (v překladu) „T. rex rychlejší než nejrychlejší lidé, říká studie„. Osobně považuji propočty o rychlosti dinosaurů za jedny z nejzajímavějších aspektů zkoumaných u těchto fascinujících tvorů (ostatně jsem tak trochu atletický fanda). Pokud se to navíc týká rychlosti diskontaktní fázické lokomoce velkých teropodů jako je Tyrannosaurus rex, jde o dvojnásobnou fascinaci. Už při té hloupé, nicméně vtíravé představě, že by vás tento gigant honil a chtěl si z vás udělat odpolední svačinku. Utekli bychom mu? Věda zatím nedokázala dát uspokojivou a jednotnou odpověď. Faktem je, že realistické propočty variují stále mezi 15 a 60 km/h, což je setsakramentsky velký rozdíl (jiná je situace a lehčeji stavěných albertosaurinů, kteří zřejmě dokázali běhat rychlostí i přes 50 km/h). A to přinejmenším v otázce přežití nebo smrti pro zbloudilého cestovatele časem. Pomineme nyní fakt důležitosti charakteru okolního terénu i fakt, že dlouhodobě nikdo nevydrží běžet maximální rychlostí (netrénovaný člověk sotva pár vteřin) a pustíme se na tenký led matematických spekulací.
…
Vlastně nebudeme ani tak spekulovat, jako hodnotit. Nová studie udává vedle jiných zajímavých hodnot (60 km/h pro ornitomimosaury a kupodivu i malého kompsognáta; a 40 km/h pro dromeosauridy) 18 mil v hodině (28,97 km/h, tedy zaokrouhleně – 29 km/h) pro T. rexe. Zároveň tvrdí, že jde o hodnotu „lehce vyšší“, než je u nejrychlejších atletů. Zde půjde nicméně o záměnů sportovních disciplín. V angličtině se slovem „athlete“ označuje kdokoliv od gymnasty přes cyklistu až po plavce nebo fotbalistu. V tomto případě jsou zřejmě míněni hráči amerického fotbalu. Ti nepatří k nejrychlejším sprinterům, i když afroameričtí hráči umí mnohdy stovku za malinko nad 10 sekund (což představuje průměrnou rychlost kolem 35 km/h). Ani tito „atleti“ tedy nejsou pomalejší než je udávaná hodnota pro T. rexe. Pokud bychom šli do atletiky, pak maximální dosažená rychlost v běhu je přes 44,7 km/h (12,42 m/s), nejvyšší průměrná pak 37,58 km/h (100 m za 9,58 s)*. Tento čas zaběhl v roce 2009 Jamajčan Usain Bolt při finále MS v Berlíně. Abychom se dostali k nižší hodnotě než udává studie pro obřího teropoda, museli bychom až k běhu na 800 m (SR Keňana Davida Rudishy z roku 2012 má hodnotu 1:40.91 min – tj. 28,54 km/h)*. Osmistovka už ale není sprint, je to nejkratší střední trať. Kolem 30 km/h jakožto průměrnou rychlostí běhají i sprinterky (taktéž až do 800 m, byť jsou výrazně „pomalejší“ než muži). V dolním odkazu je už částečně celá záležitost uvedena na správnou míru (ovšem kde vzali údaj 52 km/h pro pštrosa – který zvládne i 73 km/h nebo nakrátko dokonce 96 km/h – to je mi záhadou). Pro člověka zde udávají rychlost „kolem 40 km/h“, nicméně není vysvětleno, jak může být 40 méně než 29. Takže pokud je studie z hlediska výzkumem udávaných cifer korektní, titulek nemá každopádně ani špetku pravdy. A o tom to je – vždy je potřeba mít vhled do více oblastí a pracovat s širším spektrem informací, aby bylo možné dosáhnout maximální korektnosti a objektivity. Nejlepší sprinteři by tedy rexovi zřejmě utekli. Ale teď ruku na srdce – za kolik jste měli ve škole šedesátku vy?
* Aktualizováno 5. 9. 2014
…
Odkazy:
http://www.abc.net.au/science/news/stories/2007/2011671.htm
…
BTW – rex by měl šedesátku asi za 7,5 vteřiny ;o)
Jinak oficiálně je nejrychlejším člověkem této planety stále americký sprinter Maurice Greene, který třikrát v letech 1999 a 2000 běžel jeden 10m úsek stovky za 0,82 s (12,19 m/s – 43,90 km/h). Ostatní sprinteři včetně A. Powella mají nejrychlejší úsek až 0,83 s.