…aneb Dvanáct století světovládné říše
Do Věčného města jsem se jako turista poprvé dostal až na přelomu února a března roku 2008. Všechny skvostné ruiny z období republiky i principátu (potažmo ještě dominátu) jsem shlédl a s pozdrženým dechem zíral tu na Maxentiovu baziliku, tu na Karakalovy thermy (lázně), tu zase na někdejší Neronův Domus Aurea. Staré budovy v mých představách znovu ožily ruchem milionového antického města a po mramorové dlažbě jsem jako ozvěnou slyšel klapot okovaných kalig pretoriánů i decentní šustění sandálků patricijských matrón. Řím je i po 2761 letech od svého legendárního založení městem plným života, byť je dělítko mezi antikou a renesancí, potažmo turistickou modernou, stále dosti patrné. Stejně jako tehdy i dnes však platí, že srdce města nebije v mramoru senátu, ale prachu a písku flávijského amfiteátru (od ranného středověku nazývaného Kolosseum).
———
http://www.romereborn.virginia.edu/
http://www.italyguides.it/us/roma/rome_italy_travel.htm
http://news.nationalgeographic.com/news/2007/08/photogalleries/rome-reborn/index.html
———