Objevena první série stop dospělého tyranosaura

…aneb Fantastický nález ze Severní Dakoty

Nově publikovaná odborná práce v periodiku Journal of Vertebrate Paleontology představuje světu pravděpodobně vůbec první známou sérii stop adultního, tedy plně dospělého, jedince populárního druhu Tyrannosaurus rex.[1] Jednotlivé stopy vytvořené tímto obřím mnohatunovým teropodem už byly objeveny dříve, k dispozici máme i sérii stop možného juvenilního nebo subadultního (mladého až téměř dospělého) jedince tyranosaura. Dosud nikdy však nebylo objeveno více stop v rámci jedné série, protože v souvrství Hell Creek i v dalších geologických formacích ze severoamerické nejpozdnější křídy se podobné ichnofosilie zachovávají obvykle jen velmi zřídka. Jedná se proto o velmi cenný objev, už i z toho důvodu, že jde v podstatě o jakýsi zkamenělý pohled na moment v čase, kdy se tento ohromný dravec procházel po zdejším říčním nebo jezerním břehu. Na rozdíl od kostry nebo jejích součástí, které jsou pozůstatky již mrtvého dinosaura, otisky stop představují jakýsi zamrzlý pozdrav z doby dávno minulé, který nám může prozradit mnoho velmi důležitých informací o ekologii, fyziologii, anatomii a obecně o životě svého původce. Jedná se však skutečně o úplně první objev tohoto druhu? Fosilní stopa teropoda druhu Tyrannosaurus rex byla poprvé popsána roku 1994 ze souvrství Raton na území Nového Mexika, jednalo se o dobře známý vypouklý tříprstý otisk (s otiskem menšího čtvrtého prstu zvaného hallux) o délce 86 cm – nyní se jedná o typový exemplář ichnodruhu Tyrannosauripus pillmorei.[2] Rozměry původce této stopy byly v roce 2020 odhadnuty v podobě délky 11,4 metru a hmotnosti 5,8 až 6,9 tuny.[3] Podobně velký nebo ještě o trochu větší byl nejspíš také původce zmíněné nově popsané série stop. V roce 2008 byl z Montany ohlášen objev další tříprsté stopy, patrně rovněž náležející druhu T. rex, ovšem o trochu menších rozměrech (délka 72 cm).[4] První známá série stop tyranosauridních teropodů byla formálně popsána v roce 2014 z Britské Kolumbie, a to ze souvrství Wapiti o stáří kolem 75 milionů let. Ta však pochopitelně nepatřila tyranosaurovi (který žil až o několik milionů let později), jejím původcem byl pravděpodobně jeho menší příbuzný z rodu Albertosaurus, Gorgosaurus nebo Daspletosaurus.[5] O tom ostatně svědčí již samotné podstatně menší rozměry těchto stop, které dosahují délky jen lehce přes 50 cm.

———

———

Zajímavé přitom je, že se nejednalo o jedinou sérii, ale hned o tři paralelní série stop, které ukazují, že se tudy kdysi procházeli členové jakési smečky (či jiného, snad příbuzenského uskupení), a vzhledem k bahnitému podkladu se pohybovali poměrně svižným krokem – rychlost jejich chůze byla odhadnuta na 1,8 až 2,4 m/s (tedy 6,5 až 8,6 km/h). Stopy dostaly vědecké pojmenování Bellatoripes fredlundi a jsou jedním z nejvíce přesvědčivých důkazů o gregarickém (skupinovém) způsobu života tyranosauridů. V roce 2016 byla popsána série stop ze souvrství Lance Creek na území Wyomingu, a to v lokalitě Glenrock. Tato „Glenrock Trackway“ představuje trojici otisků stop odrostlejšího mláděte (resp. subadultního jedince) druhu T. rex nebo možná dospělého jedince rodu Nanotyrannus. Tomu opět odpovídá samotná délka stop, činící zhruba 40 cm.[6] Rychlost kráčejícího tyranosaurida je ještě vyšší než u objevu z Britské Kolumbie, byla vypočtena na zhruba 2,2 až 3,5 m/s (7,9 až 12,6 m/s). Také ze souvrství Hell Creek v Jižní Dakotě je známa série stop uchovaných v podobě minerálu sideritu, představující patrně kráčejícího tyranosaurida (buď subadultního zástupce druhu T. rex nebo dospělce rodu Nanotyrannus). Stopy mají délku v rozmezí 55 až 60 cm a dostaly poněkud obtížně vyslovitelné vědecké jméno Wakinyantanka styxi.[7] Podobný 58 cm dlouhý tříprstý otisk zatím neznámého druhu východoasijského tyranosaurida byl navíc popsán v roce 2019 z pozdně křídového čínského souvrství Che-kchou (Hekou).[8] Nový příspěvek k této pomalu se rozrůstající fosilní sbírce patří k vůbec nejcennějším – jak už bylo uvedeno, jedná se o vůbec první známou prokazatelnou fosilní sérii stop dospělého exempláře druhu Tyrannosaurus rex. Fosilie byla objevena náhodně v loňském roce amatérským sběratelem a středoškolským učitelem Kentem M. Hupsem v sedimentech souvrství Hell Creek na území Severní Dakoty (asi 4 km severozápadně od městečka Marmarth v okrese Slope County). Čtveřice zkamenělých stop se nacházela ve vrstvě zhruba 33 metrů pod kontaktní linií mezi navazujícími geologickými souvrstvími Hell Creek a Fort Union. Z toho bylo možné za pomoci přesné korelace a měření paleomagnetismu odvodit, že se lokalita nachází zhruba 7 metrů pod magnetostratigrafickým úsekem zvaným magnetochron 30n/29r.[9]

———

———

Vzhledem k odhadované průměrné rychlosti sedimentace v této oblasti (16,6 tisíciletí na 1 metr) bylo možné datovat stopy do doby před 66,5 milionu roků. Tyranosaurus, který šlépěje vytvořil, se tedy na tomto místě procházel přibližně půl milionu roků před katastrofickým koncem křídového období.[10] Fosilie dnes nesou označení DMNH Loc. 21732 a jsou uloženy v instituci Denver Museum of Nature and Science. Dochovaná část série stop má délku zhruba 7 metrů a sestává ze čtyř prokazatelných tříprstých otisků (prstů) zadních končetin v podobě pozitivního reliéfu, zpevněných uhličitanem vápenatým. Jsou tvrdší než okolní hornina a za jejich zachování vděčíme sérii příhodných událostí, souvisejících s roztoky bohatými na vápenité minerály, které pronikly porózní horninou a zpevnily jádra vytlačených stop v pískovci.[11] Autoři popisné práce předpokládají, že po vzniku stop se kolem nich postupně vytvořily sférické konkrece, kolem kterých se pak krystalizací minerálů okolní písčitá hmota a další jemnozrnný materiál zpevnily do podoby tvrdé kompaktní masy. Vlivem odlišného působení eroze na různě odolnou horninu pak byl okolní sediment rychleji odstraněn, zatímco odolnější konkrece i s otisky byly exponovány a s velkou dávkou štěstí také včas objeveny. Bohužel i tak stihla eroze fosilní stopy rozrušit a poškodit, žádné anatomické podrobnosti na nich tedy nenajdeme. Zajímavá je jejich velikost, konkrétně délka, která se pohybuje v rozmezí 87 až 103 cm, nepochybně je ale zvýšená oproti velikosti původního otisku. Šířka stop se pohybuje v rozmezí 60 a 80 cm. Samotné otisky prstů jsou dlouhé v rozmezí 30 a 47 cm a široké asi 13 cm. Délka kroku činí 4 metry a šířka série stop (od nejvzdálenějšího k nejvzdálenějšímu otisku vůči pomyslné středové linii) je 0,8 až 1,0 metru. Příslušnost původce stop k druhu Tyrannosaurus rex potvrzuje kromě stáří stop, jejich velikosti a tvaru také skutečnost, že například tříprsté otisky stop kachnozobého dinosaura druhu Edmontosaurus annectens mají relativně širší prsty a bývají celkově širší než delší.[12] Autoři práce spočítali za pomoci klasického vzorce, že kráčející tyranosaurus se stopou o délce 0,8 až 1,0 metru a délce kroku 4 metry při odhadované výšce hřbetu kolem 4 metrů kráčel rychlostí 1,5 až 2 m/s, tedy 5,4 až 7,2 km/h. A to je na několikatunové zvíře, pohybující se po bahnitém a kluzkém podkladě, poměrně svižný pohyb.[13] V každém případě se jedná o velmi zajímavý objev, který nám opět prozradí trochu víc o jednom z největších suchozemských dravců v dějinách života na Zemi.

———

———

Short Summary in English:

Scientists have discovered probably the first adult T. rex trackway, providing insights into how this famous giant theropod moved and behaved. The approximately 7 meters long trackway consists of four up to 1 meter long three-toed footprints discovered in the Hell Creek Formation of southwestern North Dakota. These footprints were made about 66.5 million years ago during the latest part of the Cretaceous period.

———

Ještě podstatně více informací o slavném pozdně křídovém severoamerickém megateropodovi druhu Tyrannosaurus rex se dozvíte z mé loňské přednášky pro platformu Pátečníci (Klub skeptiků Sisyfos), která se uskutečnila v prostorách jedné z budov Univerzity Karlovy v Praze dne 15. srpna 2025:

———

Odkazy:

https://phys.org/news/2026-09-million-year-trackway-captures-adult.html

https://www.nationalgeographic.com/science/article/tyrannosaurus-rex-footprints-dakota-badlands

https://www.popsci.com/science/first-adult-t-rex-footpath/

https://www.sci.news/paleontology/adult-tyrannosaurus-rex-trackway-15056.html

https://www.eurekalert.org/news-releases/1143090

———

[1] Falkingham, P. L.; et al. (2026). A large tridactyl trackway from the Upper Cretaceous Hell Creek Formation of North Dakota, likely attributable to an adult Tyrannosaurus rex. Journal of Vertebrate Paleontology. e2706201.

[2] Lockley, M. G.; Hunt, A. P. (1994). A track of the giant theropod dinosaur Tyrannosaurus from close to the Cretaceous/Tertiary Boundary, northern New Mexico. Ichnos. 3 (3): 213–218.

[3] Molina-Pérez, R.; Larramendi, A. (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Spain: Larousse. p. 46.

[4] Manning, P. L.; et al. (2008). A probable tyrannosaurid track from the Hell Creek Formation (Upper Cretaceous), Montana, United States. Palaios. 23 (10): 654–647.

[5] Coppock, C. C.; Larsson, H. C. E.; Currie, P. J. (2026). A juvenile specimen of Gorgosaurus libratus from the Wapiti Formation of northeastern British Columbia, Canada sheds light on the palaeoecology of Upper Campanian tyrannosaurids. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 699: 114007.

[6] Smith, S. D.; Persons IV, W. S.; Xing, L. (2016). A tyrannosaur trackway at Glenrock, Lance Formation (Maastrichtian), Wyoming. Cretaceous Research. 61: 1–4.

[7] Lockley, M.; Triebold, M.; Janke, P. R. (2014). Dinosaur Tracks from the Hell Creek Formation (Upper Cretaceous, Maastrichtian), South Dakota (PDF). Fossil Footprints of Western North America: New Mexico Museum of Natural History and Science, Bulletin. 62: 459–468.

[8] Xing, L.; et al. (2019). A probable tyrannosaurid track from the Upper Cretaceous of southern China. Science Bulletin. 64 (16): 1136–1139.

[9] Hicks, J. F.; et al. (2002). Magnetostratigraphy and geochronology of the Hell Creek and basal Fort Union Formations of southwestern North Dakota and a recalibration of the age of the Cretaceous-Tertiary boundary. In J. H. Hartman, K. R. Johnson, & D. J. Nichols (Eds.). The Hell Creek Formation and the Cretaceous-Tertiary Boundary in the Northern Great Plains: An Integrated Continental Record of the End of the Cretaceous (pp. 35–55). Geological Society of America Special Paper 361.

[10] Bonsor, J. A.; et al. (2020). Dinosaur diversification rates were not in decline prior to the K-Pg boundary. Royal Society Open Science. 7 (11): 201195.

[11] Hasler, C. E. J.; Renne, P. R. (2026). Elongated sandstone concretions record river system evolution across the Cretaceous-Paleogene boundary, Montana, USA. Geological Society of America Bulletin. 138 (5-6): 1930–1940.

[12] Díaz-Martínez, I.; et al. (2015). Ichnotaxonomic Review of Large Ornithopod Dinosaur Tracks: Temporal and Geographic Implications. PLoS ONE. 10 (2): e0115477.

[13] Blanco, E. R. (2023). Tyrannosaurus rex runs again: a theoretical analysis of the hypothesis that full-grown large theropods had a locomotory advantage to hunt in a shallow-water environment. Zoological Journal of the Linnean Society. 198 (1): 202–219.

———