…byla objevena právě před 43 lety
Slavné polsko-mongolské expedice do pouště Gobi ve druhé polovině 60. let vynesly na světlo světa spoustu unikátních objevů, které do značné míry doplnily předchozí objevy amerických a sovětských expedic (20. a 40. léta, resp.). Nechci zde však zmiňovat velmi zajímavé a důležité objevy křídových savců. Největším „public-relation“ expedice byl nepochybně objev zrůdně velkých předních končetin a fragmentů některých dalších kostí velkého teropodního dinosaura, kterému polské paleontoložky H. Osmólska a E. Roniewicz později přidělily název Deinocheirus mirificus. K objevu došlo přesně před 43 lety, tedy 11. července roku 1965. Zmíněné přední končetiny zajímavého dravého dinosaura měřily po zrestaurování kolem 2,5 metru (oficiální údaje se pohybují zhruba mezi 2,2 a 2,7 metru). Jen drápy měřily přes 25 cm a oproti předním končetinám tehdejšího „krále“ dravých dinosaurů – tyranosaura – působila tato „strašná ruka“ opravdu impozantním dojmem. Přesto se zřejmě jednalo o dinosaura mnohem méně nebezpečného, než byl zmiňovaný vrcholový predátor severoamerické svrchní křídy. Podle většinového názoru šlo (na základě podobnosti kostí přední končetiny) o obřího příslušníka skupiny ornitomimosaurů, rychlonohých běhavých typů poměrně lehké tělesné stavby. To by však jistě neplatilo o Deinocheirovi, neboť jeho hmotnost byla odhadnuta až na 9 tun! Tím by patřil mezi největší teropody vůbec a hmotnější by byl zřejmě jen aktualní „rekordman“ Spinosaurus aegyptiacus (viz některé předchozí články).
Zmíněné paleontoložky pojmenovaly spektakulární nález v roce 1970 a vytvořily zároveň novou čeleď Deinocheiridae. O jiných aspektech života těchto dinosaurů však dodnes není nic známo. Spekuluje se o potravních a ekologických strategiích, tělesné stavbě, preferovaném habitátu i dalších problematických tématech. Ta však nemohou být komplexně rozluštěna, dokud nebudou ze svrchnokřídových sedimentů pouště Gobi získány další pozůstatky tohoto záhadného dinosaura. Dnes se alespoň můžeme pokochat restaurovanými kopiemi smontovaných předních končetin Deinocheira, a to nejen v Polsku, nýbrž i v Oslu, Londýně (v květnu jsem exponát se zájmem shlédl), Blandingu v Utahu a v AMNH v New Yorku.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Deinocheirus_mirificus
…nebo česky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Deinocheirus
http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/html/deinonew.htm