…že to nejde dohromady?
Ale ano, dokonce to do sebe perfektně zapadá a koresponduje na všech propojených úrovních. Ne že by snad desetibojař Tomáš Dvořák cestoval na Apollu 11 do druhohor, jediným spojovacím článkem těchto tří pojmů je pouze můj dnešní příspěvek. A začneme odlehčeně paleontologicky, ovšem zároveň poněkud Tennysonovsky krvavě.
Populární americký paleontolog Jack Horner je jedním z mála vědců, kteří nejsou ochotni přiznat aktivní lovecké aktivity králi dinosaurů, velkému teropodovi druhu Tyrannosaurus rex, který terorizoval populace kachnozobých a rohatých dinosaurů koncem svrchní křídy na západě dnešních USA. S tvrzením, že „T. rex“ byl téměř obligatorní mrchožrout dnes Horner přes svou nespornou autoritu připadá vědecké komunitě poměrně výstřední, ne-li přímo směšný (je však třeba konstatovat, že před nedávnem již poskytl rozhovor, ve kterém poněkud zmírnil své kategorické vývody). Paleontologické důkazy pro to, že „Téčko“ byl aktivní a nebezpečný lovec, byly za poslední dekády shromážděny v hojném počtu a zdá se tedy, že Horner pravdu neměl (lze ovšem předpokládat, že občasným saprofagismem Tyrannosaurus rovněž neopovrhoval – taková týden stará mršina triceratopse je přeci jen neodolatelná lahůdka). Podrobněji popisuje jednotlivé důkazy o aktivním lovu tyranosaura Zachary Miller na svém blogu:
http://whenpigsfly-returns.blogspot.com/2008/07/trouble-with-scavenging.html
Co dále dodat k datu 21. července? Mezník, kterým lidstvo vstoupilo do nové, extrémně technologické éry (někdy se používá lacině populistický termín „Technocén“). Nikoliv však letos, nýbrž již před 39 lety. Právě v dnešní den roku 1969 totiž dosedl lunární modul Apolla 11 na povrch našeho vesmírného souputníka a člověk tak poprvé v celé dlouhé historii (evolučně vzato zhruba 3 miliony let) dokázal odletět ze Země a přistát na jiném kosmickém tělese. Pomiňme nyní nesmyslné teorie o hollywoodském zfilmování celé mise (ano, mám na mysli onen kontroverzní „Moon hoax“) a přiznejme, že jde o jeden z největších momentů v historii lidstva (významější bylo snad jen uvedení Jurského parku do kin v roce 1993 🙂
http://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_11
A nyní k nejmelancholičtější aktualitě týdne – desetibojař Tomáš Dvořák definitivně skončil. Alespoň s aktivním vícebojem, protože některé jednotlivé disciplíny (například oštěp) si podle vlastních slov ještě občas „střihne“. Dvořák je jedním z nejlepších českých atletů historie. Je trojnásobným mistrem světa z let 1997, 1999 a 2001 a bronzovým olympijským medailistou z OH v Atlantě 1996. Jako jediný v historii se třikrát dostal za superhranici 8900 bodů a jeho osobní rekord 8994 bodů je suverénně druhým nejlepším součtem vůbec (lepší je pouze světový rekord Romana Šebrleho z roku 2001). Tomáš Dvořák nyní působí již především jako trenér. V posledních letech jeho výkonnost značně limitovaly zdravotní obtíže, které mu nedovolovaly naplno trénovat a závodit. Nedokončil bohužel ani svůj (dle vlastních slov) poslední desetiboj v kariéře, když včera nedoběhl první disciplínu 2. dne – běh na 110 metrů překážek. Sám jsem jako atletický fanoušek (mimochodem asi jediný sport, který mě dlouhodobě oslovil) již od roku 1996 celou jeho slavnou éru sledoval a víceboj jsem si i díky němu velmi oblíbil. Nezbývá než popřát hodně štěstí do trenérského i civilního života další sportovní legendě. Tomáši, díky za všechny skvělé sportovní zážitky!
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Dvořák