Jak se to má s nejvyšší rychlostí člověka

…aneb Konečný verdikt je tu

Jako dlouholetý atletický nadšenec sleduji aktuální dění v tomto substanciálním sportovním odvětví již delší dobu. Stále však nedokážu dost dobře pochopit nedorozumění, která u příležitosti publikací údajů o lidské rychlosti v médiích často vznikají. Mnohde se totiž dočtete, že „olympijští sprinteři“ dosahují rychlosti 28 km/h, 30 km/h, 33 km/h, 36 km/h nebo různě přes 40 km/h. Podivuhodně velký rozptyl a především nepochopení základních pojmů, zdá se mi. V rámci jednoho z posledních atletických příspěvků v tomto kalendářním roce bych tedy celou věc rád uvedl na pravou míru. Vlastně to není vůbec těžké. Jde především o to, správně diferencovat různé druhy rychlostí, se kterými můžeme přijít do „kalkulačního kontaktu“. Tedy k samotným údajům (aktualizováno k 1. 3. 2017):

Nejvyšší průměrná rychlost v individuálním běhu s pevným startem

Hrozivě znějící název? Tedy podstatně jednodušeji – v současnosti se jedná o neoficiální běh na 150 metrů mužů. Světový rekord na této trati má již od května roku 2009 v držení olympijský „zázrak“ z Pekingu, Jamajčan Usain Bolt. Na rovné trati o délce 150 metrů dosáhl s pevným startem času 14,35 s, což je hodnota stávajícího světového rekordu (resp. nejlepšího světového času). Tento rekordní běh má vyšší průměrnou rychlost než běh na 100 metrů, kde drží svěťák taktéž Bolt, ovšem v čase 9,58 s. Ten představuje v průměru menší rychlost (musel by mít maximální hodnotu 9,56 s). V této kategorii je tedy, počítáno ve fyzikálních jednotkách, nejvyšší dosaženou rychlostí 10,453 m/s – 37,631 km/h.

V ženské kategorii je naopak „rychlejším“ svěťákem klasická stovka – před dvaceti lety zaběhla Američanka Florence Griffith-Joynerová zřejmě nepřekonatelný (každopádně poněkud podezřelý) čas 10,49 s, což odpovídá průměrné rychlosti 9,533 m/s – 34,318 km/h.

Nejvyšší průměrná rychlost ve štafetovém běhu s pevným startem

K této kategorii lze dodat jen tolik, že je opět pevně spojena s Boltovým jménem. Jamajská štafeta zaběhla již třetí světový rekord v pořadí (který je z logické definice nejrychlejším během historie) na 4 x 100 metrů za 36,84 s, což odpovídá průměrné rychlosti 10,858 m/s – 39,088 km/h.

Ženská štafeta na stejné trati dosáhla v podání olympijského týmu USA z roku 2012 času 40,82 s, což odpovídá průměrné rychlosti 9,799 m/s – 35,277 km/h.

Nejvyšší letmá rychlost v individuálním běhu

Tuto rychlost lze počítat nejlépe na příkladu letmého posledního úseku štafety na 4 x 100 metrů. Zřejmě nejrychlejší letmý úsek zaběhl v květnu 2015 v Nassau Jamajčan Usain Bolt, když prolétl svůj čtvrtý úsek podle dostupných údajů za 8,65 s, což znamená průměrnou letmou rychlost (tedy bez pomalého pevného startu) 11,561 m/s – 41,618 km/h. Pod 8,70 běžel oficiálně také další Jamajčan Asafa Powell (8,68 s).

V ženském podání si u této hodnoty nejsem přesným údajem jistý, mohlo by však jít o americkou štafetu z přelomu dekády, v rámci které zvládla stometrový úsek nyní již doživotně diskvalifikovaná Američanka Marion Jonesová za 9,67 s (Bolt je tedy i s pevným startem o 0,09 s rychlejší!), což odpovídá letmé průměrné rychlosti 10,341 m/s – 37,228 km/h. Oficiálně je však držitelkou tohoto „rekordu“ jiná Američanka Evelyn Ashfordová, která na OH v Los Angeles roku 1984 zaběhla poslední úsek za 9,77 s (10,235 m/s – 36,847 km/h).

Nejvyšší rychlost v měřeném mezičasu

Vůbec nejvyšším oficiálně dostupným údajem o rychlosti je změření času na určitém kratším úseku sprintu, v tomto případě na 20-timetrovém „splitu“. Zde je neoficiálním rekordmanem nikoliv překvapivě opět Usain Bolt, který prolétl nejrychlejší pětinou své trati za úžasných 1,61 s, tedy rychlostí 12,422 m/s – 44,720 km/h.

Mezi ženami byla bezpochyby nejrychlejší držitelka světového rekordu na stovce F. G.-Joynerová s desetimetrovým úsekem za 0,91 s (10,989 m/s – 39,560 km/h). Této rychlosti však již údajně dosáhly i některé další přední sprinterky.

Okamžitá radarová rychlost

Tato kategorie je již neoficiální, neboť chybí přesné technické údaje k většině naměřených hodnot. Podle okamžité radarem měřené rychlosti již překročili nejméně tři sprinteři rychlost 47 km/h (Maurice Greene, Asafa Powell a Usain Bolt) a zde uvedený „prostřední“ z nich v roce 2005 dokonce také 48 km/h (údaj je však převzat ze zprávy, odvolávající se na „tvrzení rozhodčích“ atletického mítinku v Athénách). Pokud by údaj, řekněme 48,000 km/h, odpovídal skutečnosti, znamenalo by to rychlost 13,333 m/s. U Bolta se při jeho rekordním běhu na stovku v Berlíně údajně okamžitá rychlost v letové fázi vyšplhala až na 47,56 km/h, tedy 13,21 m/s. To je však poněkud zkreslené, protože daná rychlost byla dosažena jen v jediném krátkém okamžiku odrazové fáze běhu. Dosud jde o nejvyšší zveřejněný údaj vůbec, pravděpodobně je však poněkud nadnesený. Podle jisté biomechanické studie z nedávných let je však maximální rychlost dosažitelná člověkem dokonce až 53 km/h, takže se možná k podobným hodnotám opravdu jednou přiblížíme.

Co se týče ženské radarové rychlosti, maximální udávaná hodnota je kolem 41 km/h (11,389 m/s), jde však vesměs o velmi pochybná tvrzení ze“čtvrté ruky“.

A ještě krátce ke srovnání mužské a ženské rychlosti na „stovce“: Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (9,58 s) činí zhruba 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (10,49 s) pak 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman muž tedy běžel průměrně každou vteřinu o 91 cm dále než žena rekordmanka (což odpovídá rozdílu v hodnotě 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal asi 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka z USA, zhruba kolem 10,80 s.

Atletická statistika: http://www.iaaf.org/statistics/index.html

Naposledy aktualizováno dne 1. 3. 2017.

6 Comments

Filed under Atletika a sport, Rekordy a statistika

6 Responses to Jak se to má s nejvyšší rychlostí člověka

  1. Mike32

    Hezký přehled. Osobně mě nikdy nenapadlo hledat za tím takovou vědu. 48 km/h je na „dvounožce“ slušná rychlost…

  2. Nikola

    Wow..tleskám, poklona..opravdu krásně napsáno, hlavně spoustu zajímavostí..sem taky velkej atletickej fanda, ale na Tebe asi opravdu nemám. Opravdu moc hezké pojednání. Nikola

  3. Maiky

    Vážně skvělý moc telskám je to hodně dobře napsané díky moc

  4. Ivan

    Jo super článek, ale zajímavé by ještě bylo srovnání s jednotlivími zvířaty.

  5. autor

    Díky za příznivé komentáře – bude potřeba to aktualizovat, Bolt s tím v Berlíně zase zametl 🙂

  6. Anonym

    co dodat, snad jen výborný článek, který by si měli přečíst všichni čeští novináři, aby věděli o čem píší 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *