…aneb Právě dnes si připomínáme 2036. výročí počátku římského principátu
Přiznám se, že zatím nevím o mnoha spřízněných duších, jejichž velkým zájmem by byli zároveň dinosauři i antický Řím. Zdají se vám tato dvě témata poněkud nesourodá? Pak si ovšem uvědomte, kolik paralel se v tomto případě nabízí. Dinosauři ovládali velkou část pevninských ekosystémů po dobu dobrých 135 milionů let, tedy nesmírně dlouhou dobu (vlastně celou jurskou a křídovou periodu); podobně Řím ovládal většinu Středozemí a velkou část Evropy, Severní Afriky i Blízkého Východu po dobu mnoha staletí, tedy dlouho na lidské standardy. V obou případech byla někdejší sláva velmi pohnutým způsobem ukončena (v případě neptačích dinosaurů katastrofou na rozhraní K-Pg před 66,0 miliony let; Západořímské impérium pak zaniklo mnoha rozkladnými vlivy v poslední čtvrtině 5. věku). A do třetice – po obou „říších“ nám zůstalo mnoho památek tak úžasných, že podněcují fantazii spisovatelů i umělců již po celá staletí. Vskutku za pačesy přitažená, ovšem také velmi vděčná a lákavá paralela.
K čemu však takový rozvláčný úvod? Důvodem je zde snaha překlenout jisté tušené rozpaky čtenářů blogu, kterým název webu evokuje toliko témata čistě paleontologická. Nemějte však obavy, o paleontologii na blogu Dinosauria rozhodně nepřijdete (ba spíše naopak). Nyní však již k dnešnímu výročí. Dne 16. ledna roku 27 před naším letopočtem udělil senát bývalému triumvirovi Octavianovi čestné jméno Augustus („Vznešený“). Od té doby se jeho celé jméno objevuje ve vznešené podobě Imperator Caesar Divi filius Augustus („Vznešený imperátor Caesar, boží syn“). Jméno Augustus stejně jako jméno Caesar se po nástupu Tiberia na trůn stala již nedílnou součástí titulatury římských císařů. Kromě výčtu všech úřadů, a to včetně údaje kolikrát je zastával, byl později k jeho jménu přiřazen také titul Pater patriae („Otec vlasti“). Po Augustově smrti v roce 14 n. l. a následném zbožštění byl pak nadále zmiňován jako Divus Augustus Divi filius. V daném roce zdánlivě nedošlo k žádné velké změně, úřady nadále fungovaly svým zažitým tempem a senát římský nadále rozhodoval, byť dobrovolně okleštěný o některá svá privilegia. Pod povrchem se však již rodila změna, která nabyla právě po smrti Augusta zásadního rozměru. Ačkoliv to nikdo netušil, ten den zanikla definitivně republika a vzniklo římské císařství, dominující západoevropskému světu na další půltisíciletí.
O antickém Římě se dočtete více také v mých volně stažitelných článcích: http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/Rimske_vojsko.pdf , http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/zh5.pdf , http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/zh.pdf , http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/Teuto_Svet_07-8_2007.pdf , http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/rimane.pdf nebo http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/rise2.pdf .
A novinky z paleontologie? S těmi se na začátku tohoto roku doslova roztrhl pytel. Jen pomněte – již k polovině ledna tři nové druhy dinosaurů (mongolský ankylosaur Minotaurasaurus ramachandrani (viz obrázek dole) a alvarezsaur Ceratonykus oculatus; dále obří čínský sauropod Daxiatitan binglingi) a na několik dalších se čeká. K tomu desítky nových studií s tématem fyziologie a morfologie dinosaurů i jiných vymřelých živočichů a celkově zkrátka mnoho nového. Jak tristní skutečnost pro autora knihy, již prakticky bez možnosti další aktualizace (ta proběhla naposledy 11. ledna 2009) 🙂 O nejzajímavějších objevech se samozřejmě dočtete v budoucích příspěvcích na blogu. Hezký víkend přeje blogující Dinosaurus.
———
