Tutanchamon doby křídové

….aneb pár vět o dinosauřích mumiích

Lze se značnou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že především archeologický pojem „mumie“ slyšel téměř každý. Obvykle toto slovo spojujeme s jaksi „vyschlými“, ale na dobu svého vzniku velmi dobře zachovalými pozůstatky zvířat i lidí, starých obvykle několik stovek až tisíc let. Pochopitelně nejznámějšími případy jsou starověké egyptské mumie, proto také ta zmínka o panovníkovi 18. dynastie v nadpisu článku. Jak dobře víme, mumie nemusí být jen artefaktem, mohou vznikat také samovolně například v pouštních jeskyních. I v těchto případech se jedná o tzv. „pravé“ mumie. Naproti tomu úžasně zachované pozůstatky některých neptačích dinosaurů, staré řádově desítky milionů let, za mumie v přesném smyslu toho slova nepovažujeme. Pojďme si tedy připomenout několik faktů o paleontologickém šlágru především posledních osmi let, o dinosauřích mumiích.

 

Slavná „mumie Trachodona“, dnes druhu Edmontosaurus annectens. Byla objevena před 101 lety ve Wyomingu Charlesem H. Sternbergem. Tento dinosaurus žil asi před 73-65,5 miliony let a dosahoval délky až 13 metrů. Převzato jako copyright fotografie A. E. Andersona z roku 1912, z anglické verze Wikipedie.
 

Jak může dinosauří kůže zkamenět bylo záhadou již od roku 1852, kdy S. H. Beckles objevil část otisku kůže sauropoda. Od té doby byly podobné otisky objeveny téměř u všech základních vývojových skupin dinosaurů, a to i ve více růstových stádiích (tedy i u mláďat). Skutečným klenotem se však staly až „dinosauří mumie“ (přesněji pseudomumie), z nichž první byla objevena již roku 1908 paleontologem C. H. Sternbergem a jeho syny. Tento jedinec kachnozobého dinosaura rodu Edmontosaurus má dnes označení AMNH 5060 a je vystaven v expozici Amerického muzea přírodní historie v New Yorku. Jedná se dosud o jeden z nejlepších objevů svého druhu. V roce 1912 popisoval nález Henry F. Osborn, který usuzoval, že před konečným zakrytím pozůstatků náhlou povodní byla mršina delší dobu vystavena vysychání slunečním žárem. Okolní měkký sediment před vlastní fosilizací uchoval také otisk kůže dinosaura.

Není jisté, co tohoto konkrétního jedince zabilo, četné analogie se současnými přírodními jevy i stav zachování pozůstatků však napovídají tomu, že příčinou mohlo být vyhladovění v prodlouženém období sucha. Tomu nasvědčuje také fakt, že zaživa zhruba třítunový zdroj masa nebyl nijak poznamenán případnými mrchožrouty, pro které by za běžných podmínek jistě představoval neodolatelné pokušení. Je velmi pravděpodobné, že tak velký živočich jako byl edmontosaurus, musel vyhledávat blízkost vodních toků. V případě přehřátí by mu jinak hrozila jistá smrt ještě před samotným vyhladověním. Lze dále předpokládat, že erozí říčního koryta ke konci období sucha byla uvolněna část břehu, který tak poskytl dostatek materiálu k pohřbení mrtvého těla. Díky tomu nestačilo mikrobiální hnití a rozklad postoupit tak daleko, aby se ve fosilním záznamu dochovaly pouze „klasické“ kosterní elementy, případně vůbec nic. Mumie hadrosaura ze souvrství Lance si tak kromě zkamenělých „měkkých tkání“ zachovala také svoji trojrozměrnou strukturu.

Skutečným „hitem“ posledních let se pak staly další dvě mumie kachnozobých dinosaurů, jejichž nález byl zveřejněn v letech 2000, resp. 2007. Také v příspěvcích tohoto blogu již byly obě několikrát zmíněny, proto k nim jen krátce. „Leonardo“ (podle nápisu na skále nedaleko místa objevu) je zřejmě nejlépe zachovaná zkamenělina dinosaura, známá do současné doby. Šlo o nedospělého jedince brachylofosaura, který zemřel nejspíš ve věku 3-4 let. Po 77 milionech let od svého pohřbení v sedimentu byl tento asi sedmimetrový hadrosauří adolescent vyzvednut v šest a půl tuny těžkém bloku vápence. Stupeň zachování otisků měkkých tkání (včetně zhruba 80% kůže a svaloviny) působí téměř neuvěřitelně. Dnes je tento objev z Montany veden dokonce v Guinessově knize rekordů. V trávicím traktu dinosaura lze rozeznat na 40 druhů rostlin, které „Leonardovi“ posloužily jako poslední potrava. Nález je v současnosti stále zkoumán, přesto již dnes můžeme říct, že výrazně pozměnil naše povědomí o této skupině dávných tvorů. Předmětem zájmu se stal tvar i obrys jeho vnitřních orgánů, kůže, jakýsi hřeben na hřbetní straně těla i rohovina, pokrývající zobák a drápy. O zájmu ze strany veřejnosti svědčí také fakt, že replika této fosílie bude v letošním roce cestovat v rámci jakési putovní expozice po celých Spojených státech.

Druhým slavným objevem z poslední doby je také „Dakota„, v tomto případě asi 67 milionů let stará fosílie edmontosaura. Ta byla objevena již v roce 1999 v Severní Dakotě, podle které získala také svou přezdívku. Objev byl zveřejněn v prosinci roku 2007 a stal se podobnou senzací, jako předtím Leonardo. Stejně jako jeho předchůdce i Dakota vykazuje značný stupeň zachování otisků měkkých tělních částí, včetně kůže, svalů a vaziva. Za zmínku stojí především zachování otisků kůže, která má podobu různě velkých sousedících destiček. Zkamenělina bohužel nemá hrudní dutinu, kterou zřejmě odstranili mrchožrouti ještě před zakrytím ostatků. Fosílie Dakoty je stále intenzivně zkoumána a dostalo se jí navíc cti stát se ústřední postavou knihy Grave Secrets of Dinosaurs: Soft Tissues and Hard Science. Tu publikoval v loňském roce vedoucí výzkumu, britský paleontolog Phillip Manning. Fosílie byla v celém ohromném bloku zkoumána obřím počítačovým tomografem firmy Boeing a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Mimo jiné dnes víme, že svalovina zadní části těla edmontosaurů byla asi o 25% masivnější a umožňovala zřejmě dobré běžecké schopnosti (Manning sám vyvozuje údaj až 45 km/h, což je více, než u nejrychlejších lidských sprinterů). Tato schopnost se ve světě, kde byl dominantním predátorem Tyrannosaurus, opravdu mohla hodit (viz můj článek o rychlosti tohoto teropoda ze 12. 3.).

 

Photo Gallery: Mummified Dinosaur Unveiled
Počítačová rekonstrukce edmontosaura „Dakoty„, jehož fosílie byla objevena v roce 1999 v Severní Dakotě. Neobvykle dobrý stupeň zachování měkkých tkání odhalil množství zajímavých faktů o struktuře pokožky a distribuci svalstva zadních končetin u kachnozobých dinosaurů. Převzato z webu NatGeo (http://news.nationalgeographic.com/news/2007/12/photogalleries/dinosaur-pictures/index.html)
 

Mezi další objevy tohoto druhu patří velké množství mediálně známých fosílií, včetně opeřených dinosaurů z Číny, tescelosaura jménem „Willo“ s možným zkamenělým srdcem, italského teropodního mláděte, popsaného jako Scipionyx samniticus a konečně také četné exempláře v laboratoři Mary H. Schweitzerové (viz např. článek z 5. 5.). Také v těchto případech byly objeveny otisky či dokonce ještě původní organické molekuly dávného organismu. Poněkud vtipné je, že svého druhu jsou pak „mumiemi“ i koprolity, jakožto zachované původně měkké produkty dinosauřího metabolismu (viz článek ze 7. 4.). Než však půjdeme s výčtem unikátně zachovalých dinosauřích objevů do extrému, raději na tomto místě přehled uzavřeme. Spokojíme se s konstatováním, že „mumie“ dávných vládců naší planety jsou nádhernou ukázkou toho, na co bychom neměli nikdy zapomínat – že i tito tvorové byli mnohem víc než jen hromadou kostí v zaprášených depozitářích. Byli velkolepými, dýchajícími a žijícími bytostmi dávného a pro nás stále ještě velmi záhadného světa pravěku.

 

Odkazy:

http://news.nationalgeographic.com/news/2002/10/1010_021010_dinomummy.html („Leonardo“ na NatGeo)

http://news.nationalgeographic.com/news/2008/06/080627-mummy-video-ap.html (video s „Leonardem“)

http://news.nationalgeographic.com/news/2007/12/071203-dino-mummy.html („Dakota“ na NatGeo)

http://news.nationalgeographic.com/news/2007/12/071203-scan-video-ngc.html (video s „Dakotou“)

http://en.wikipedia.org/wiki/Trachodon_mummy (článek o Sternbergově mumii na wikipedii)

 

Reklamy

komentáře 3

Filed under Dějiny paleontologie, Ptakopánví dinosauři

3 responses to “Tutanchamon doby křídové

  1. autor

    Opět také na "oslu": http://www.osel.cz…hp?clanek=4393

  2. Kolikátá dynastie?Tutanchamon byl panovníkem nikoliv 13.dynastie, která vládla na přelomu staré říše a druhého přechodného období (zhruba 18. stolení př.n.l.), ale jeden z posledních panovníků 18. dynastie z nové říše (14. století př.n.l.)

  3. autor

    Díky za postřeh – opraveno 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s