Evropští dinosauři

…aneb jak je na tom starý kontinent

Když položíte záludnou otázku „Kde se nachází dinosauří zkameněliny?“ běžnému kolemjdoucímu, nejspíš vám odpoví, že na odlehlých místech jako je Montana nebo Mongolsko (pravda, to už by musel být mírně poučený laik). Každopádně lze konstatovat, že náš „stařičký“ kontinent by v tomto ohledu rozhodně nepatřil mezi favority. Je to však oprávněné? Skutečně nemá Evropa ve srovnání s většinou jiných kontinentů dinosauřím nadšencům co nabídnout? Jak už asi tušíte, samozřejmě to tak vůbec není. Evropa již přinesla dinosauří paleontologii nejeden objev zásadního významu.

Výrazná většina evropských států se samozřejmě nemůže ani zdaleka srovnávat s velmocemi typu Číny, USA nebo Argentiny (jen prvně jmenovaný stát vykazuje více popsaných rodů, než celá Evropa). Nicméně kontinent jako celek je bezpochyby místem i z tohoto hlediska velmi zajímavým. Dinosauři totiž dominovali druhohorním krajinám (různých období) jak ve zmíněné Montaně a Mongolsku, tak i dnešní Anglie, Španělska, Portugalska, Francie nebo Německa. Dnes známe z celé Evropy již hodně přes 100 platných rodů dinosaurů, nemluvě pak o ještě významnějších a četnějších fosíliích jiných pravěkých živočichů.

 

SCIPIONYX SAMNITICUS
Snad nejlépe zachovanou fosílii teropodního dinosaura představuje Scipionyx samniticus z Itálie. Jde o zkamenělinu nedlouho vylíhnutého mláděte s dochovanými měkkými částmi těla (včetně obrysů vnitřních orgánů). Ilustrace Luise V. Reye, převzata z http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/html/scipi.htm.

 

„Mateřskou zemí“ geologie, paleontologie i výzkumu dinosaurů je bezpochyby Velká Británie, která dodnes vede i v neoficiální evropské tabulce počtu popsaných rodů neptačích dinosaurů (43). Prvním platně popsaným dinosaurem vůbec byl teropod Megalosaurus, představený vědeckému světu Williamem Bucklandem v roce 1824. O pouhý rok později popsal Gideon Mantell „svého“ iguanodona. V roce 1833 pak přibyl tyreoforan Hylaeosaurus a stále to byla pouze Anglie, ze které byly fosílie dinosaurů známy. Teprve v roce 1837 byl popsán Plateosaurus z Německa a o rok později také Poekilopleuron z Francie. Dinosauří paleontologie však zůstala exkluzivní záležitostí Evropy až do roku 1854, kdy byl popsán prosauropod Massospondylus z Jižní Afriky. Celých prvních třicet let tedy dominovala Evropa, jejíž „panování“ vzalo za své až s úžasnými objevy z amerického Středozápadu v 70. a 80. letech 19. století.

Tyrannosaurus, obří karcharodontosauři, gigantický Argentinosaurus, záhadný Deinocheirus nebo opeření dinosauři z Liao-ningu jsou dnes podstatně lepšími PR produkty dinosauří paleontologie, než téměř jakýkoliv objev z Evropy. Má se tedy naše domovská pevninská masa vůbec čím chlubit? Je možné některé z objevů posledních 150 let poněkud více „vypíchnout“? Pokud již v koutku mysli tušíte, že tomu tak opravdu je – máte znovu pravdu. Pojďme se tedy na některé významné objevy v krátkosti zaměřit.

Kromě zmíněného megalosaura a především iguanodona (který byl jedním z prvních dobře prozkoumaných dinosaurů) představoval ještě kolem poloviny předminulého století významný objev Compsognathus longipes z německého Solnhofenu. Malý teropodní dinosaurus, popsaný roku 1859, byl jedním z prvních téměř kompletně dochovaných dinosaurů a vůbec první z teropodů. Zcela prvním nálezem tohoto druhu byl v „kategorii“ tyreoforanů („obrněných dinosaurů“) také Scelidosaurus z Anglie. Jednou z nejvýznamnějších fosílií vůbec je pak svrchnojurský „bavorský rodák“ – učebnicový prapták Archaeopteryx litographica, po 149 letech dosud významem zastiňující i čínské opeřence.

Evropa však neustrnula ve výzkumu na konci 19. století. V posledních třech dekádách jsme svědky výrazného obnovení zájmu o evropské dinosaury. Nové objevy prokázaly, že evropští dinosauři byli podstatně různorodější, než se dříve předpokládalo. V jurských a spodnokřídových vrstvách bylo objeveno množství nových pozůstatků stegosaurů a ankylosaurů. V 80. letech minulého století přišly také objevy dravých spinosauridů (včetně baryonyxe), abelisauroidů a dromeosauridů; dnes známe také evropské fosílie pachycefalosaurů, kamptosaurů, heterodontosaurů a oviraptorosaurů. Mezi významné rody patří například Pelecanimimus, španělský ornitomimosaur s více než 220 zuby v ústní dutině, popsaný roku 1994. O čtyři roky později byl v Itálii popsán Scipionyx samniticus, možná nejdokonaleji zachovaná zkamenělina teropoda na světě (bývá označován také jako „dinosauří mumie“, viz předchozí článek). Jedním z nejstarších známých tyranosauroidů (mj. předků tyranosaura) je Eotyrannus lengi, popsaný z vrstev Isle of Wight v roce 2001. Zajímavý je rovněž objev ostrovní formy „trpasličího“ sauropoda rodu Europasaurus z Německa. Za zmínku stojí také naopak dosud největší známý evropský dinosaurus, obří sauropod Turiasaurus riodevensis ze španělské provincie Teruel. Byl popsán v roce 2006, mohl dosahovat délky až přes 30 metrů a hmotnosti mezi 40 a 50 tunami.

Je jisté, že „paleontologický“ úspěch Evropy (která bohužel nemá stejný fosiliferní potenciál jako rozsáhlé pustiny s odkrytými druhohorními sedimenty jiných kontinentů) je podmíněn kvalitní výzkumnou činností evropských paleontologů – ať už je to ze současných vědců například Darren Naish nebo David Martill v Anglii, Octávio Mateus v Portugalsku, Attila Ösi v Maďarsku či Oliver Rauhut v Německu. Právě dobrá teoretická příprava a zkušenosti evropské paleontologie dělají ze starého kontinentu zřejmě dosud nejlépe paleontologicky probádanou část zeměkoule. Nové objevy každým rokem potvrzují, že evropští dinosauři patří bezpochyby k těm nejzajímavějším a obstojí v tomto ohledu i před velmi silnou asijskou, americkou, africkou nebo australskou „konkurencí“.

V současnosti jsou „horkými místy“ dinosauřího výzkumu především státy západní Evropy – Velká Británie (včetně ostrova Wight), Španělsko, Portugalsko (zejména okolí Lourinha se svrchnojurskými vrstvami, odpovídajícími souvrství Morrison v USA) a s jistým odstupem Francie s Německem. Nás může jistě těšit, že ke slovu se v posledních letech hlásí také státy střední a východní Evropy. Především je to Rumunsko se svrchnokřídovými vrstvami obsahujícími pozůstatky sauropodů, ornitopodů a teropodů; dále Maďarsko rovněž s pozůstatky dinosaurů i ptakoještěrů a konečně také Polsko. Především naši severní sousedé byli v posledních letech velmi aktivní a zdá se, že také v budoucnu ještě budou mít polské lokality světu co nabídnout (včetně fosílií dinosaurů). Pochopitelně nemohu nezmínit také naši vlast v samotném srdci Evropy – jak již bylo na tomto blogu několikrát zmíněno, pozůstatky dinosaurů známe také z našeho území. V současnosti se s jistotou jedná pouze o jednu tříprstou stopu od Červeného Kostelce (objevenou v 90. letech minulého století) a především o stehenní kost a několik fragmentů iguanodontida od Mezholez u Kutné Hory, objevenou v roce 2003. Doufejme, že v budoucnu to bude také Česká republika, která se zařadí mezi evropské státy s vlastním popsaným druhem neptačího dinosaura.

 

Tabulka evropských států podle počtu popsaných (platných) dinosauřích rodů (ke 14. 5. 2009)

1. Velká Británie 43 rodů (celkem 6. stát na světě)

2. Francie 24 rodů

3. Portugalsko 20

4. Španělsko 15

5. Německo 13

6. Rumunsko 8

7. Rusko 5

8. Belgie 3

9. Maďarsko, Rakousko, Švýcarsko 2

10. ?Dánsko, ?Chorvatsko, Itálie 1

 

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_European_dinosaurs (přehled všech platných rodů evropských dinosaurů, en)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Europasaurus, http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelecanimimus, http://cs.wikipedia.org/wiki/Compsognathus, http://cs.wikipedia.org/wiki/Archaeopteryx, http://cs.wikipedia.org/wiki/Turiasaurus, http://cs.wikipedia.org/wiki/Baryonyx, http://cs.wikipedia.org/wiki/Iguanodon, http://cs.wikipedia.org/wiki/Megalosaurus, http://cs.wikipedia.org/wiki/Hylaeosaurus, http://cs.wikipedia.org/wiki/Plateosaurus, http://cs.wikipedia.org/wiki/Eotyrannus (české články o některých významných evropských dinosaurech, wikipedie)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Darren_Naish, http://cs.wikipedia.org/wiki/Oliver_Rauhut, http://cs.wikipedia.org/wiki/Octavio_Mateus (české články o několika současných evropských paleontolozích, wikipedie)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Český_dinosaurus (informace o „českém“ dinosaurovi na wikipedii)

Další informace také v nové knize Úžasný svět dinosaurů, nakl. Triton, Praha 2009)

 

Reklamy

komentáře 3

Filed under Dinosauři ze sousedních zemí, Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Česká paleontologie

3 responses to “Evropští dinosauři

  1. autor

    Všechny případné zájemce zvu také na dnešní přednášku o "vražedném" (i když zřejmě nikoliv) meteoritu Chicxulub: http://www.paleontologie.cz…e-12/

  2. autor

    Jinak článek také na oslíku: http://www.osel.cz…hp?clanek=4398

  3. Jiří Meixner

    Shodou okolností scipionyx s pyroraptorem i na mém blogu – http://easyrocker.bloguje.cz….php 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s