Co je vlastně ta Godzilla?

…aneb malé ohlédnutí za (doslova) velkou filmovou postavou

Jen málo filmových monster překonává svou slávou japonského plazího hromotluka Godzillu. Dnes je tento trikový „herec“ vnímán především jako obluda, podobně účinkující jako řekněme naddimenzovaný predátor či vetřelec. Godzilla však vznikla v 50. letech (premiéru měla přesně 9 let po svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki) spíše jako obdoba dinosaurů z Jurského parku – také ona je vlastně jen zvířetem, snažícím se přežít (a občas něco sežrat nebo rozšlápnout) a konečně je dle původních představ dramaturgů taktéž znovu oživlým dinosaurem. Pojďme se tedy godzilce podívat na zoubek poněkud blíže.

V dostupných pramenech se obvykle uvádí, že Godzilla (původně japonsky Gojira) je zelený nebo hnědý, téměř 100 metrů vysoký plaz. Chodí bipedně (po dvou), má radioaktivní dech a velké dorzální trny či pláty. Od roku 1954, kdy se objevila v prvním filmu Išira Hondy (angl. Godzilla, King of the Monsters), účinkoval tento behemot již ve více než 18 celovečerních snímcích (naposledy ve stejnojmenném americkém trháku Rolanda Emmericha z roku 1998). Klasická „Godzilla“ však nelikvidovala předměstí Manhattanu, nýbrž Tokia a dalších japonských lokalit. Původně také uměla plivat oheň a zabíjela stovky lidí, ničila automobily a domy. K tomu jí sloužily obří tlapy, ocas i ohnivá tlama. Tato klasická godzilka byla stvořena japonským odborníkem na speciální efekty Eijim Tsuburayou. V 50. letech obstaral trikový ráz snímku zejména loutkoherec, dupající v kostýmu obludy po zmenšeném modelu Tokia (což se v dnešní éře CGI může jevit mírně směšné). Pro některé scény byl však využit také mechanický model.

Godzilla si získala již krátce po prvním filmovém ztvárnění své četné příznivce jak v Japonsku, tak i ve Spojených státech. Zatímco ve stejné době spatřil světlo světa umělecky nesrovnatelně hodnotnější československý snímek Cesta do pravěku, kde lidští aktéři taktéž bojují s pravěkými živočichy, na západ i východ od nás vládla pevnou tlapou Godzilla. Již od počátku byla tedy vnímána v podstatě jako obrovský dinosaurus s mnoha vývojovými novinkami atomového věku (například zmíněný radioaktivní dech). Co však můžeme říct o godzile z paleontologického pohledu? Pro někoho možná překvapivě – jen velmi málo (co by za to stálo).

Ve skutečnosti je totiž Godzilla (alespoň ta z 50. a 60. let) skloubením spíše fantastických, než pravověrně dinosauřích rysů. Celkový tvar těla zhruba odpovídá silně zvětšené, silně zastaralé rekonstrukci teropodního dinosaura. Ostatní atributy jsou však zcela špatně. Především ona velikost (hmotnost asi 50 tisíc tun) je absolutně neslučitelná s reálným životem (maximální hmotnost pro suchozemského živočicha je obvykle odhadována někde mezi 120-150 tunami). Při této hmotnosti by v rychlosti kolem 65 km/h (u Emmerichovy hrdinky ještě podstatně více) měla navíc nepředstavitelnou hybnost. Celkový tvar těla japonské godzily byl také proporcionálně příliš masivní a ruce vypadaly spíše jako lidské, než jako přední končetiny velkého teropoda. Největšími „prohřešky“ však byly podivné zádové pláty a radioaktivní či ohnivý dech, vhodné spíše do pohádek o dracích. Filmovému netvorovi to ostatně nezazlívejme, vždyť fantazie filmařů je téměř nevyčerpatelná. Navíc lze vše omluvit dějovými okolnostmi vzniku godzily – ta se měla probrat po atomovém výbuchu, jako ozářený netvor se zcela novými rysy (tady by evoluce pracovala opravdu bleskově). Jako stáří tohoto „dinosaura“ jsou však původně uváděny jen 2 miliony let, což je samozřejmě nesmysl.

Podle jiné verze však šlo o klasického druhohorního dinosaura, „probuzeného“ jedním konkrétním atomovým výbuchem – americkými testy na atolu Bikini v 50. letech. Tyto okolnosti mohou docela dobře reflektovat japonskou mentalitu, z dobře známých důvodů značně citlivou na problematiku atomových zbraní. Nicméně, Godzilla je už 55 let velkým pojmem ve světě trikové kinematografie. Zmíněné slovo je tak známé, že se již před dlouhou dobou stalo synonymem jakési šerednosti, obludnosti či lenosti (zajímavé v této souvislosti je, že ne třeba síly a neobvyklých schopností). Ale taková už je výběrovost lidské nátury. Tento příspěvek je samozřejmě značně nadnesený a možná ani zcela nezakrývá autorovy sympatie k jeho subjektu. Nakonec tedy nezbývá než popřát filmovému monstru z Mount Mihara na ostrově Ošima další úspěšné půlstoletí v globální populární kultuře.

Základní údaje o Godzille (dle filmového zpracování Godzilla vs. Violante z r. 1989):

Hmotnost: kolem 50 000 tun (srovnání: největší známý teropod Spinosaurus aegyptiacus „pouze“ kolem 9 tun)

Výška: 79,8 metru (původní Godzilla byla stavěna spíše horizontálně, u teropodů je mnohem významnější mírou délka; rekordmanem je opět spinosaurus s 16-18 metry)

Obvod hrudníku: 68,9 metru

Obvod pánevní oblasti: 87,1 metru

Délka ocasu: 107,9 metru

Velikost nohy (při došlapu): 15,3 metru (srovnání: největší objevená stopa teropoda měří rovných 100 cm)

Rychlost pohybu na souši: 64,4 km/h (srovnání: u velkých teropodů zřejmě do 50 km/h, ornitomimidi i přes 70 km/h)

Rychlost pohybu ve vodě: 45 uzlů

Věk: 2 000 000 let (srovnání: zástupci skupiny Theropoda 235 milionů let – recent, neptačí teropodi zřejmě 235-65,5 mil. let)

Původ: Poloostrov Izu, Japonsko (srovnání: v podstatě kosmopolitní)

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Godzilla (Informace o Godzille na anglické verzi Wikipedie)

http://www.imdb.com/character/ch0005212/ (Informace na webu filmové databáze IMDb, anglicky)

http://www.godzillatemple.com/ (Fanouškovská stránka Barry’s Temple of Godzilla, anglicky)