Informační karta českého dinosaura

…aneb Co byste měli vědět o dosud jediném kosterním nálezu dinosaura na našem území

Vážení čtenáři blogu, jelikož se blíží již 6. výročí oznámení objevu prvního českého dinosaura (známého z kosterních nálezů; již v 90. letech minulého století byla objevena tříprstá stopa teropoda u Červeného Kostelce), rozhodl jsem se sepsat jakousi stručnou informační kartu s některými základními informacemi k tomuto bezpochyby zajímavému tématu. Jak asi dobře víte, fosílie dinosaurů už nejsou doménou pouze vyprahlých oblastí Mongolska, Argentiny nebo třeba Spojených států. Dnes bezpečně víme, že dinosauři žili kdysi také na našem území. Co tedy dnes o českém dinosaurovi vlastně víme?

———

Přibližná podoba českých iguanodontidů, žijících na území dnešních Středních Čech asi před 94 miliony let. Pravděpodobně šlo o stádní zvířata, živící se nízko rostoucí vegetací na pobřeží mělkého šelfového moře. Ilustrace Raúla Martína, http://www.search4dinosaurs.com/rm_iguanodon.html.

Název: Vědecký nebyl stanoven, materiál není diagnostický. Populární přezdívku nález rovněž nemá, je o něm obvykle referováno pouze jako o „(prvním) českém dinosaurovi“.

Systematické zařazení: Jde nepochybně o zástupce ptakopánvých ornitopodních dinosaurů z čeledi Iguanodontidae. Blízkým příbuzným byl zřejmě sám populární Iguanodon, který však žil dříve (asi před 130-120 miliony let) a byl také podstatně větší.

Doba výskytu: Tento dinosaurus žil v období starší svrchní křídy (stupeň cenoman), asi před 95 nebo 94 miliony let.

Velikost: Šlo zřejmě o dinosaura, žijícího v prostředí ostrovů. Vykazuje proto zmenšení tělesných rozměrů (ostrovní nanismus) jako adaptaci na menší prostor a potravní zdroje. Dosahoval délky jen asi 3,5-4,5 metru a výšku ve hřbetě kolem 1,5 metru. Hmotnost zřejmě činila několik stovek kilogramů, nepřesáhla půl tuny. Samotná stehenní kost měří 40 cm na délku.

Způsob života: Menší iguanodontid byl býložravcem, spásajícím zřejmě nižší příbřežní vegetaci (mohlo jít například o slanomilnou poléhavou jehličinu druhu Frenelopsis alata, objevenou ve stejných sedimentech). Žil pravděpodobně v nepříliš početných stádech a přecházel z jednoho ostrůvku na druhý. Ustupující mělké moře tehdy pomalu odhalovalo ostrovní síť, rozprostírající se na velké části našeho území.

Smrt a uložení: Příčinu smrti samozřejmě zjistit nedokážeme. Dinosaurus však každopádně zahynul nedaleko břehu a proud jej unesl na otevřené moře. Nějakou dobu zřejmě mršina plavala u hladiny a byla okusována nejméně třemi různými druhy (nebo třemi různě velkými jedinci) žraloků. Podle jiných informací jsou původci rýh na kosti žraloci rodů Cretodus a Cretoxyrhina a možná také některý z mořských ještěrů. Tělo dinosaura bylo nejspíš zcela roztrháno a jeho části rozneseny na desítky nebo stovky metrů od sebe. Je tak bezmála zázrak, že se kost za takových podmínek vůbec zachovala. Byla nejspíš rychle překryta písčitým sedimentem pláže a v mořských příbřežních usazeninách přečkala až do současnosti.

Doba objevu: Jaro roku 2003, veřejně (v médiích) oznámeno 18. listopadu 2003. Další kosterní fragmenty byly objeveny na stejném místě v roce 2004 a 14. května roku 2005. Vědecký popis (Fejfar, Košťák, Kvaček, Mazuch a Moučka, 2005) byl publikován v Acta Paleontologica Polonica, 50 (2): 295-300.

Místo objevu: Starý pískovcový lom nedaleko obce Mezholezy na Kutnohorsku, Střední Čechy.

Nález: Především téměř kompletní levá stehenní kost (femur) a několik neidentifikovatelných fragmentů (možná části pánve nebo žeber). Později také několik falangů (prstních článků) zadní končetiny. Kost nese stopy po ožeru žraloků, jde tedy o pozůstatek mršiny, nějakou dobu plovoucí na vodní hladině.

Okolnosti objevu (stručně): Byl učiněn kutnohorským lékařem a amatérským sběratelem fosílií MUDr. Michalem Moučkou, který na lokalitě hledal fosílie mořských měkkýšů se svým synem. Povšiml si náhodně fosilní kosti, částečně zakryté sedimentem. Zanesl ji pro účely identifikace paleontologům na PřF UK a význam zkameněliny byl následně rozeznán. Kost byla rozpadlá na více částí, byla však bez problémů slepena a zkompletována. Po konzultaci se zahraničními paleontology byla stanovena také systematická příslušnost nálezu.

Obecné informace: Objev je velmi významný tím, že jde o (druhý) nepochybný důkaz přítomnosti neptačích dinosaurů také na našem území. Přestože mršina dinosaura byla nějakou dobu unášena vodním proudem a dinosaurus tak mohl žít na zcela jiném místě, vzhledem k okolnostem (okusování žraloky) nejspíš nešlo o vzdálenost příliš velkou. Zdá se tedy, že populace těchto býložravých dinosaurů skutečně osídlovala ostrovy na našem současném území. Suchozemské uloženiny z druhohorního období nejsou u nás příliš hojné, proto jde o unikátní objev, který se nejspíš dlouho nebude opakovat. Český dinosaurus by pravděpodobně představoval nový rod a druh dinosaura (vyplňuje mezeru 30 milionů let v evoluci podobných druhů), bez dalšího diagnostického materiálu to však nebude možné prokázat.

———

Odkazy:

http://dinosaurus.bloguje.cz/619667-4-roky-ceskeho-dinosaura.php (starší článek na blogu)

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_dinosaurus (informace na české Wikipedii)

http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/portal/_zprava/100000 (rozhovor o nálezu v Českém rozhlase)

———