Jeho veličenstvo Sarcosuchus

…aneb Dávný ekvivalent nilského krokodýla o délce autobusu

Sarcosuchus imperator, v populární kultuře přezdívaný SuperCroc („Superkrokouš“) je dávno vyhynulým krokodyliformem (příbuzným dnešních krokodýlů), žijícím v období spodní křídy. Asi před 115 až 110 miliony let obýval tento obří zástupce čeledi Pholidosauridae území dnešní severní Afriky a možná i Jižní Ameriky, je tedy současníkem severoafrické dinosauří megafauny z této doby. Byl dokonce často uváděn jako „zabiják dinosaurů“, což je sice pravděpodobné (mohl číhat pod hladinou u vodních napajedel), ale zatím nikoliv prokázané. Pravdou je, že velikostní i silový potenciál by na to nepochybně měl. Sarkosuchus (v překladu „masitý krokodýl“) byl totiž jedním z největších krokodylomorfů v dějinách planety.

V období plné dospělosti, což mohlo být až ve 35 letech (na rozdíl od současných krokodýlů, dosahujících pohlavní zralosti zhruba v 10 letech) mohl sarkosuchus měřit až kolem 12,2 metru na délku. To znamená, že byl dlouhý jako autobus MHD a jen o několik decimetrů kratší než největší známý exemplář tyranosaura. Byl ovšem těžší než „T. rex“, jeho hmotnost je totiž odhadována na 8-10 tun. To znamená, že největší současné krokodýly mořské překonával délkou téměř dvojnásobně a hmotností asi šestinásobně! Jen samotná lebka měřila tolik, co dospělý člověk (178 cm). Sarkosuchus tak soupeřil o primát největšího suchozemského predátora s několika dravými dinosaury a také asi třemi dalšími zástupci pravěkých krokodylomorfů. Vzhledem k fragmentárnímu materiálu většiny těchto fosílií je však nemožné rozsoudit, který plaz by měl v tomto ohledu prvenství. „Superkrokouš“, popsaný již v roce 1966, by však jistě patřil mezi horké kandidáty.

———

Velikostní srovnání největších krokodylomorfů v dějinách planety. S délkou přes 12 metrů a hmotností přesahující 8 tun patřil sarkosuchus (červená silueta) ke žhavým kandidátům na tento primát. Kredit: Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Crocodilians_scale.png)

———

Sarkosuchus se zřejmě dožíval poměrně vysokého věku 50-60 let, z toho celou polovinu této doby neustále rostl. Právě to vysvětluje obří rozměry dospělců. Měl mírně zúžené čelisti, z nichž horní poněkud přesahovala dolní a vytvářela tak jakýsi předkus. Je nepochybné, že síla čelistního stisku byla u tohoto giganta ohromná, některé odhady (založené na experimentech se současnými krokodýly) hovoří až o 80 kN. Je tak nepochybné, že kořist jednou chycená obřími čelistmi měla jen mizivou naději na záchranu. Tělo obřího plaza bylo kryto kostěnými štítky – osteodermy – z nichž největší měřily až 1 metr na délku. Ty poskytovaly jistou ochranu hřbetní části těla, zároveň však výrazně snižovaly pohyblivost (která spolu s hmotností živočicha prakticky neumožňovala rychlý pohyb na souši).

Sarkosuchus byl nepochybně obřím predátorem, jeho hlavní potravu však zřejmě tvořily velké sladkovodní ryby, želvy a jiní vodní obratlovci. Na rozdíl od svého vzdáleného příbuzného rodu Deinosuchus z období svrchní křídy neměl africký obr čelisti robustní, stavěné na drcení velkých kostí. Mohutné sauropodní nebo ornitopodní dinosaury proto nejspíš lovil jen příležitostně a vybíral si spíše mláďata než dospělé jedince. Sahara v období spodní křídy představovala tropický ráj, krajinu protkanou sítí řek a jezer, ve kterých žilo množství různých typů krokodýlů, od obrů jako sarkosuchus až po malé, někdy po zemi běhající agilní rody. Nově zveřejněný výzkum amerického paleontologa Paula Serena ukazuje, že toto místo bylo asi před 110 miliony let doslova rájem krokodýlů všech možných velikostí a tvarů i ekologických specializací. Vzájemně si nekonkurovali, protože obývali různé ekologické niky. Jejich nekorunovaným králem však byl nepochybně sarkosuchus, démon jezer a říčních toků z éry dinosaurů.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Sarcosuchus

http://news.nationalgeographic.com/news/2002/04/0404_020408_supercrocbite.html

http://news.nationalgeographic.com/news/2009/11/091119-dinosaurs-crocodiles-missions.html

 ———